Od Mahlera po Mayröckerovou: Rakouská literatura v roce 2013
Rok 2013 byl v Rakousku zejména ve znamení románů Daniela Kehlmanna a Thomase Glavinice. Vyšly také nové tituly Friederike Mayröckerové či Zdenky Beckerové. Na říjen připadlo čtyřicáté výročí úmrtí Ingeborg Bachmannové.
V Rakousku se v uplynulých letech stalo dobrým zvykem, že se do popředí zájmu vždy protlačil alespoň jeden nováček či nadějný, ale dosud neetablovaný autor. Do hledáčku čtenářů a médií se tak relativně nedávno vyšvihli nekonformní prozaik Clemens J. Setz či mladé autorky Vea Kaiserová a Milena Michiko Flašarová. Loni se o pozici literární „shooting star“ přihlásila Anna Weidenholzerová (*1984) s románovým debutem Der Winter tut den Fischen gut (Zima má na ryby blahý vliv).
Kniha vyšla už na podzim roku 2012, díky nominaci na cenu Lipského knižního veletrhu se jí však dostalo dodatečné pozornosti především na jaře. (Anti)hrdinkou příběhu, který autorka vypráví netradičně od poslední, 54. kapitoly a postupně se propracovává k dřívějším událostem, je téměř padesátiletá, čerstvě nezaměstnaná vdova Maria Beerenbergerová, která se po manželově smrti postupně uzavřela před světem a už prakticky vůbec neopouští samotu svého bytu. Depresivní retrospektivní příběh osamělé ženy oslovil recenzentskou obec i čtenáře a dočkal se zatím tří dotisků.
Pravidla vysokohorského výstupu
Jinak ale trh opanovala tradiční jména, přičemž především dvěma zlatým hochům rakouské prózy nebylo možné uniknout. Daniel Kehlmann (*1975) a Thomas Glavinic (*1972), kteří mají navzdory relativnímu spisovatelskému mládí svá učednická léta už dávno za sebou, v uplynulém roce vydali nové romány, které svorně skončily v širší nominaci na Německou knižní cenu. Kehlmann, patřící od fenomenálního úspěchu Vyměřování světa (2005) k nejčtenějším autorům napříč německy mluvícími zeměmi, byl dokonce považován za největšího favorita, porota však jeho román F do užší nominace nevybrala. Rozpačití zůstali i někteří kritici.
Kehlmann v knize líčí život tří rozdílných bratrů – katolického kněze Martina, který nevěří v Boha, neurotického majetkového poradce Erica a talentovaného, ale nepříliš úspěšného malíře Iwana, jenž se nakonec rozhodne živit paděláním obrazů. Jejich otec Arthur zmizí z životů tehdy ještě náctiletých chlapců po setkání se známým kouzelníkem a hypnotizérem, který mu dodá odvahu vzít osud do vlastních rukou, a synové se od té doby protloukají různě. Život je však časem opět svede dohromady. Zatímco ve jménech figur zaznívá echo artušovského mýtu, v postavách lze rozeznat stíny protagonistů z autorových dřívějších knih, např. iluzionisty z debutu Beerholms Vorstellung (1997) či slepého malíře ze satiry Ich und Kaminski (2003, česky Já a Kaminski, 2012).
Thomas Glavinic se zatím na přízeň německého čtenářstva tolik spoléhat nemůže, o to lépe se však rodákovi ze Štýrského Hradce daří na rakouském trhu, kde jeho nejnovější román Das größere Wunder (Větší zázrak) společně s Kehlmannovým F ještě půl roku po vydání okupuje přední příčky prodejnosti. Glavinic, který se českým čtenářům představil loni svým debutem Carl Haffners Liebe zum Unentschieden (1998, česky Láska Carla Haffnera k remízám, 2013), v novém románu Das größere Wunder potřetí oživuje Jonase, svého věčného hrdinu, s nímž se čtenáři setkali už v předchozích knihách volné trilogie Die Arbeit der Nacht (2006) a Das Leben der Wünsche (2009). Tentokrát se Jonas, který dle autorových slov je a současně není jedna a tatáž postava, odhodlá vyšplhat na Mount Everest, přičemž náročný výstup tvoří jednu část vyprávění. V retrospektivních pasážích se Glavinic vrací k Jonasovu neuvěřitelnému životu, který mladého muže k úpatí nejvyšší hory přivedl.
Vídeňský rodák Thomas Stangl (*1966) by věkem sice už mohl patřit k osvědčeným spisovatelským matadorům, poprvé se však čtenářům představil až v roce 2004 románem Der einzige Ort, a tak může snad jako jediný v tomto přehledu aspirovat na titul dosud neobjeveného autora. Jeho novinka Regeln des Tanzes (Pravidla tance) zavádí čtenáře do Vídně na počátku milénia, tedy do doby, kdy se do vládní koalice protlačila konzervativní pravicová Svobodná strana Rakouska v čele s Jörgem Haiderem. Stangl nahlíží do života dvou sester poznamenaných sebevraždou otce. Zatímco starší Andrea demonstruje proti politickému vývoji v zemi, anorektička Mona postupně mizí před očima, až zmizí úplně.
Extremismus a antisemitismus bez vlastností
Sebevražda, tentokrát bratra, se krčí i v pozadí románu tyrolského rodáka Norberta Gstreina (*1961). Autor debutující už na konci 80. let povídkou Einer z prostředí tyrolského turistického ráje se v nejnovějším románu Eine Ahnung vom Anfang (Předtucha začátku) opět potuluje mezi maloměstskými kulisami svých raných próz. Návrat ke kořenům, naznačený i v názvu, se projevuje ve více rovinách. Vypravěčem je samotářský učitel Anton, který se rozpomíná na přátelství s jedním ze svých žáků, Danielem, z něhož se podle všeho nyní stal nebezpečný náboženský fanatik. Anton cítí vinu na Danielově radikalizaci a pídí se po důvodech, které mohly nadaného chlapce k extremismu dovést, reviduje pohled na katolickou církev a Bibli, ale i sám na sebe.
Především básník, neúnavný organizátor a příležitostný romanopisec Robert Schindel (*1944), syn židovských rodičů, z nichž pouze matka přežila deportaci do koncentračního tábora, patří ke zcela jiné generaci než Gstrein. První básnické sbírky publikoval už na počátku 70. let. U širší veřejnosti se Schindel výrazněji prosadil až románem Gebürtig (1992), v němž se vypořádává kromě jiného i se svým židovským dědictvím. Román Der Kalte (Necita) se navrací do tzv. Waldheimovy éry, období kandidatury a prezidentství kontroverzního Kurta Waldheima (prezidentem 1986–1992), a v mnohém navazuje na témata předestřená v předchozím románu. Titulní postava rozsáhlého příběhu, emočně vyprahlý bývalý osvětimský písař Edmund Fraul, sleduje se zarmoucením dění v Rakousku konce 80. let, zatímco jeho žena a syn se mu postupně vzdalují. Schindelova spletitá pavučina postav se rozpíná od bývalých nacistů a předních herců Burgtheateru, v němž pozici ředitele přebírá Claus Peymann, až po kavárenské šachisty a básníky, mezi nimiž lze rozeznat i autorovo alter ego.
Současnost s minulostí, avšak zcela jiným způsobem, spojuje i nejnovější komiksová adaptace z pera a palety rakouského umělce Nicolase Mahlera (*1969). Ten už zdařile převedl do kreslené podoby Bernhardovy Staré mistry a nyní se o totéž pokusil i u Musilova Muže bez vlastností. Redakce kulturní přílohy deníku Die Presse označila adaptaci a celkovou Mahlerovu tvorbu za událost roku na poli graphic novel.
Temný lesk kvazikrystalů
Přestože její knihy nedosahují závratných prodejů, zajistila si lyrička Friederike Mayröckerová (*1924) vstup do pomyslné síně slávy rakouské literatury už před mnoha lety a s neuvěřitelnou tvůrčí silou tuto pozici obhajuje i ve svém úctyhodném věku. K loni vydanému svazku études, útlé sbírce textů na pomezí poezie a prózy, ji dle jejích slov inspirovalo především dílo francouzského surrealisty Francise Ponge, v menší míře pak i Genetta a Derridy. Tématy sbírky jsou, jak je to u autorky zvykem, především pomíjivost života a nevyhnutelnost smrti. Té však Mayröckerová v textu říká jasné ne. Sama tvrdí, že by musela žít až do 130 let, aby stihla vše, co má ještě v plánu, je si však vědoma, že se jí to nepovede. Nadšené přijetí nové sbírky naznačuje, že minimálně mezi milovníky lyrické prózy je opět o krůček blíže k nesmrtelnosti.
Na zcela jiné pozici v literárním kánonu, českému čtenáři však možná i díky československému původu o něco bližší, je Zdenka Beckerová (*1951). Slovensko-rakouská spisovatelka mísí v románu Der größte Fall meines Vaters (Největší případ mého otce) prvky krimi a rodinného příběhu. Stárnoucí muž upoutaný na vozíčku, za socialismu úspěšný strážník, později dokonce policejní prezident, tráví čas vzpomínáním na léta ve službě a žádá dceru, aby o jeho nejvýznamnějším případu sepsala knihu. Zprvu váhající vypravěčka se nechá přemluvit a společně s otcem se ve vzpomínkách navrací do pochmurných 60. let v Československu, do doby manželské krize rodičů i vlastních nejistot dospívající dívky.
Nejmladší z autorek v tomto přehledu, Eva Menasse (*1970), nevlastní sestra slavného rakouského prozaika a esejisty Roberta, zprvu působila jako novinářka a reportérka, v roce 2005 na sebe však upozornila i rozsáhlým rodinným románem Vienna (česky Vienna, 2010), v němž s citem pro tragikomično načrtla evropské dějiny 2. poloviny 20. století na příkladu vlastní židovsko-katolické rodiny. Autorčin druhý román Quasikristalle (Kvazikrystaly) tvoří třináct kapitol, v nichž čtenář postupně prožije celý život jedné ženy, Xane Molin, pozorovaný z rozličných pozic lidí v jejím okolí. Mezi třinácti svědky Xanina života nechybí její kamarádka z dětství, hrdinčina pubertální dcera či protagonistka sama.
V neposlední řadě byl rok 2013 rokem Ingeborg Bachmannové, jejíž 40. výročí úmrtí bylo možné oslavit hned několika způsoby. Germanistka Andrea Stoll vzdala hold své oblíbené autorce v nové biografii Ingeborg Bachmann. Der dunkle Glanz der Freiheit (Ingeborg Bachmannová. Temný lesk svobody), zatímco publikace Ingeborg Gleichauf Ingeborg Bachmann und Max Frisch. Eine Liebe zwischen Intimität und Öffentlichkeit (Ingeborg Bachmannová a Max Frisch. Láska mezi důvěrností a veřejností) se zaměřila na spisovatelčin intenzivní, ale o to ničivější vztah se švýcarským prozaikem. V deníku Der Standard se navíc o autorce rozepsal renomovaný germanista a znalec jejího díla Hans Höller (jeho článek online zde).
Přehled včetně krátkých anotací je zpracován s přihlédnutím k mediálnímu ohlasu vybraných knih v denním tisku a relevanci autorů v českém kulturním prostředí.
Rakouské knižní novinky vydané v roce 2013 (výběr):
Ballhausen, Thomas: Lob der Brandstifterin. Erzählung.
Bauer, Christoph W.: In einer Bar unter dem Meer. Erzählungen.
Becker, Zdenka: Der größte Fall meines Vaters. Roman.
Brandstetter, Alois: Kummer ade! Roman über einen humoristischen Kriminalfall.
Franzobel: Hirschen oder Die Errettung Österreichs.
Frischmuth, Barbara: Bindungen und andere Erzählungen.
Glavinic, Thomas: Das größere Wunder. Roman.
Gstättner, Egyd: Das Geisterschiff. Ein Künstlerroman.
Gstrein, Norbert: Eine Ahnung vom Anfang. Roman.
Handke, Peter: Versuch über den Pilznarren. Eine Geschichte für sich.
Henisch, Peter: Mortimer & Miss Molly. Roman.
Jelinek, Elfriede: Rein Gold. Ein Bühnenessay.
Kappacher, Walter: Die Amseln von Parsch und andere Prosa.
Kehlmann, Daniel: F. Roman.
Klüger, Ruth: Zerreißproben. Kommentierte Gedichte. 2013
Köhlmeier, Michael: Die Abenteuer des Joel Spazierer. Roman.
Mahler, Nicolas: Robert Musil: Der Mann ohne Eigenschaften.
Mayröcker, Friederike: Études.
Menasse, Eva: Quasikristalle. Roman.
Prosser, Robert: Geister und Tattoos. Roman.
Raab, Thomas: Der Metzger kommt ins Paradies. Kriminalroman.
Röggla, Kathrin: Besser wäre: keine. Essays und Theater.
Rosei, Peter: Madame Stern. Roman.
Schindel, Robert: Der Kalte. Roman.
Simon, Cordula: Ostrov Mogila. Roman.
Slupetzky, Stefan: Polivka hat einen Traum. Kriminalroman.
Stangl, Thomas: Regeln des Tanzes. Roman.
Stavarič, Michael: Königreich der Schatten. Roman.
Winkler, Andrea: König, Hofnarr und Volk. Einbildungsroman.
Winkler, Josef: Mutter und der Bleistift.
České překlady rakouské literatury vydané v roce 2013 (výběr):
Améry, Jean: Marná léta učednická. Prostor.
Bachmannová, Ingeborg; Celan, Paul: Čas srdce. Korespondence. Pulchra.
Beckerová, Zdenka: Róziny dcery. Motto.
Geiger, Arno: Starý král ve vyhnanství. Mladá fronta.
Glattauer, Daniel: Navždy tvůj. Host.
Glavinic, Thomas: Láska Carla Haffnera k remízám. Paseka.
Handke, Peter: Pět her. Transteatral.
Handke, Peter: Úzkost brankáře při penaltě. Rubato.
Handke, Peter: Velký pád. Rubato.
Mahler, Nicolas: Thomas Bernhard: Staří mistři. Archa.
Menasse, Robert: Vyhnání z pekla. Academia.
Vertlib, Vladimir: Šimonovo mlčení. Kalich.
Winkler, Josef: Sdělovat skutečnost, jako by nebyla aneb Zuřivé výbuchy andělů. Archa.
Winkler, Josef: Syn člověka. Archa.
Literární ocenění udělená rakouským autorům v roce 2013 (výběr)
Cena Heinricha Manna: Robert Menasse s přihlédnutím ke knize esejů Der Europäische Landbote
Literární cena města Brémy: Wolf Haas za román Verteidigung der Missionarsstellung
Politická kniha roku: Robert Menasse za knihu esejů Der Europäische Landbote
Rakouský Čestný kříž za vědu a umění: Barbara Frischmuth
Cena Ernsta Tollera: Christoph Ransmayr za román Atlas eines ängstlichen Mannes
Cena Antona Wildganse: Olga Flor
Cena Reinharda Priessnitze: Anna Weidenholzer
Cena Heinricha Bölla: Eva Menasse
Cena Franze Nabla: Florjan Lipuš
Cena Leo Perutze: Thomas Raab za román Der Metzger kommt ins Paradies
Cena bratří Grimmů: Christoph Ransmayr za román Atlas eines ängstlichen Mannes
Literární cena Johanna Beera: Robert Schindel za román Der Kalte