Walter Moers (nar. 1957) se v Německu v současné době počítá k nejoblíbenějším a komerčně nejúspěšnějším domácím komiksovým autorům a spisovatelům žánru fantasy. Od roku 1999, kdy Moersovi vyšel román 13 a ½ života Modrého Medvěda (česky 2004), vytváří pomocí originálních příběhů a svébytných ilustrací svět fiktivní Zamonie. V Zamonii žijí nejroztodivnější stvoření a mnohdy zde platí jiná pravidla než v našem světě. Mezi tzv. zamonské romány dále patří Níček a mřenka (2000, česky 2005), Rumo & zázraky v tmách (2003, česky 2006), Město snících knih (2004, česky 2013) a dvě další, do češtiny zatím nepřeložená díla. České překlady vydalo nakladatelství Talpress, proslulé Zeměplochou Terryho Pratchetta.

Pro čtenáře by bylo ideální začít zamonskou pouť Modrým Medvědem, jednotlivé romány v sérii však na sebe navazují jen velmi volně, a proto lze sáhnout po kterémkoli z nich, třeba rovnou i po čtvrtém v pořadí – Městě snících knih. Hlavní postavou a vypravěčem je zde Hildegunst z Mýtotesů, obyvatel Dračí tvrze a věhlasný zamonský spisovatel. V knize se vracíme do doby Hildegunstových mladých let, kdy teprve hledal inspiraci, o čem a jak psát. Draci z Dračí tvrze, jeskyněmi provrtané skály v západní Zamonii, jsou totiž od narození předurčeni k literární tvorbě a otázkou zůstává jen to, jak moc se svým psaním proslaví. Příběh se naplno rozehrává v okamžiku, kdy se Hildegunstovi přes jeho poetického kmotra Dancelota z Veršořezů dostane do ruky zcela ojedinělý rukopis. Text, který rukopis obsahuje, je tak literárně dokonalý, že Hildegunsta přiměje brečet a smát se zároveň, hýkat nadšením a přivede ho k touze poznat osobu, která text napsala. Vydá se proto do Knížkova, ráje všech milovníků knih.

Knížkov je skutečně pozoruhodné místo. V tomto městečku s desítkami křivolakých uliček najdete knihkupectví a antikvariáty na každém rohu, každý den se koná řada literárních čtení, besed a recitací, knihy jsou doslova všude kolem. Hildegunst si atmosféru města užívá do sytosti, nevzdává se ale ani svého původního plánu najít autora rukopisu. Ukáže se však, že znát dotyčný rukopis může být nejen neuvěřitelně povznášející, ale také nesmírně nebezpečné. Co všechno číhá ve strašidelném podzemí Knížkova, kde se Hildegunst nečekaně ocitá? Odpověď na tuto otázku ponechme čtenářově fantazii, hodí se ale zmínit jeden zajímavý aspekt vinoucí se většinou knihy. Menší či větší roli v příběhu hraje nespočet zamonských spisovatelů. Moers si se čtenářem pohrává a servíruje mu pozměněná jména skutečných literárních velikánů – Honoré de Balzaca, Fjodora M. Dostojevského, Charlese Baudelaira, Charlese Dickense, Victora Huga, Selmy Lagerlöfové a mnoha dalších. Už jen v těchto slovních hříčkách se ukrývá notná dávka humoru, jenž má čtenáře přimět přemýšlet a zároveň ho pobavit. Tento vpravdě rafinovaný postup bezpochyby kladl vysoké nároky také na překladatele, který nejen v tomto případě odvedl vskutku obdivuhodnou práci.

Moersův styl psaní se spíše než fantasy ve stylu J. R. R. Tolkiena blíží pohádce, byť mnohdy řádně strašidelné. Na pohádku ostatně přímo svým názvem odkazuje kniha Níček a Mřenka, ponurá zamonská variace na pohádku O perníkové chaloupce. Hororové prvky se objevují i v románu Rumo & zázraky v tmách, v Městu snících knih se však projevují naplno. Ze spletitých katakomb Knížkova se vrací jen nemnozí – lehce zde zabloudíte či se vám stane osudným setkání s místními obyvateli. Smrtelná nevraživost panuje i mezi lovci knih, kteří v podzemí s nasazením života hledají vzácné tisky, za něž jsou majitelé antikvariátů či sběratelé ochotní zaplatit ohromné sumy. Přestože důležitou ingrediencí knihy je především napětí a spád, detailností vykreslení popisu a intertextualitou se Moers bezpochyby vyrovná dílům krásné literatury. Na rozdíl od spotřební fantasy se tak jedná o počin, který výrazně překračuje hranice žánru. Atmosféra knížkovského podzemí například silně připomíná fantaskní svět jedinečného románu Harukiho Murakamiho Konec světa & Hard-boiled Wonderland.

Město snících knih nápadně vystupuje ze stínu běžné fantasy literatury a nabízí duchaplnou zábavu všem, kteří rádi čtou, vnímají knihy jako neodmyslitelnou součást svého života a baví je o literatuře přemýšlet. Zážitek umocňuje i velkorysé provedení po grafické stránce, jemuž vévodí Moersovy ilustrace. Krásná kniha, originální příběh, perfektní překlad, co víc si milovník knih může přát?