Vigdís Grímsdóttir
Vigdís Grímsdóttir (nar. 1953), původním povoláním učitelka, dnes už profesionální spisovatelka, je známá především jako autorka románů, ale na svém literárním kontě má i básně a dramata.
(nar. 1953), původním povoláním učitelka, dnes už profesionální spisovatelka, je známá především jako autorka románů, ale na svém literárním kontě má i básně a dramata.
Její vypravěčský styl bývá často označován jako typicky ženský a výrazně lyrický. Ve svých knihách se Grímsdóttir často obrací do dětství, hrdinkami jsou nejčastěji mladé dívky nebo dospělé ženy, které z nějakého důvodu na okraji společnosti. Ne vždy je však k samotě odsoudila sama společnost, tyto hrdinky se nezřídka dobrovolně utíkají do vlastních fantazií, případně právě do světa dětství. Dětský věk však Grímsdóttir nezpodobňuje jako hájemství nevinnosti a bezstarostných her, přebývá v něm strach a hrozba, destrukce a tragédie.
V uvedené ukázce čtenářům předkládáme počáteční pasáž románu Frá ljósi til ljóss (2000, Od světla k světlu), jenž spolu s následujícími tituly Hjarta tungl og bláir fuglar (2002, Srdce, měsíc a modří ptáci) a Þegar stjarna hrapar (2003, Když padá hvězda) tvoří souvislou trilogii. Všechny tři díly představují tři odlišné pasáže jednoho příběhu, vždy ovšem viděného jinýma očima. Stejně tak se proměňuje i dějiště jednotlivých knih a jejich narativní styl: prostinký až naivní tón prvního dílu se hroutí souběžně s tím, jak se bortí sen o pravdě a štěstí. Život hlavních postav je postaven nejen na lásce a důvěře, jak se ale později ukáže, v nemenší míře také na lži a zradě. Ladění prvního dílu má věru daleko do uměřeného severského realismu, daleko spíš je prodchnutá magickým realismem latinsko-americké provenience. Text místy dosahuje až melodramatických dimenzí prodchnutých patetickou osudovostí, zároveň se v něm ale ukrývá i metatextovou rovinu a úvahy o vztahu umění a skutečnosti.
© Marta Bartošková
Vyšlo v časopise Host
Na iliteratura.cz se souhlasem překladatelky i časopisu Host