Americký spisovatel William Styron, považovaný za klasika poválečné literatury, ve věku 81 let, po dlouhé nemoci, ve středu 1. listopadu 2006 zemřel na pneumonii. Ačkoli napsal pouhé čtyři velké romány a několik menších prací, zanechal ve světovém písemnictví nesmazatelnou stopu. Ve svých dílech se zabýval „viditelnými temnotami“ lidských duší; ostatně sám se s nimi potýkal také, jak o tom svědčí autobiografická zpověď Viditelná temnota. Jeho nejslavnější román Sophiina volba patří dodnes k bestsellerům, byl také zfilmován a vznikla podle něj dokonce i opera.

William Styron se narodil 11. června 1925 ve Virginii. Otec byl typický Jižan, matka však pocházela ze Severu. Téma Jihu hraje ve Styronových dílech důležitou roli. Po studiích na Davidson College a po vojenské službě dokončil studia na Duke University. V roce 1947 začal pracovat jako editor v nakladatelství McGraw-Hill v New Yorku, což později zobrazil i v Sophiině volbě.

V roce 1951, v šestadvaceti letech, vydal první a velice vyzrálý a ambiciózní román Ulehni v temnotách o dysfunkční rodině z Virginie, vrcholící sebevraždou mladé ženy. Román se setkal s velkým uznáním kritiky a Styron za něj získal Prix de Rome.

Byl povolán k armádě v době korejské války a tuto zkušenost zúročil v útlé novele Dlouhý pochod, vydané časopisecky v roce 1952 a knižně o čtyři roky později.

Žil v Paříži a v Římě, podílel se na vzniku slavné Paris Review a druhý velký román, Zapal tento dům, vydal v roce 1960. Obsáhlá kniha vypráví o Američanovi, žijícím na Riviéře, a je obžalobou spotřebního způsobu života a honby za penězi.

V roce 1967 vychází třetí román Doznání Nata Turnera – o neúspěšné vzpouře otroků ve Virginii v roce 1831. Vynesl Styronovi Pulitzerovu cenu, ale zároveň i velkou kritiku ze strany afroamerických spisovatelů, kteří jej obviňovali ze stereotypního zobrazení postav a událostí. Přesto se román stal bestsellerem.

Až o dvanáct let později, v roce 1979, vychází čtvrtý, poslední a nejslavnější autorův román Sophiina volba.

Sophiina volba dnes patří ke kánonu světové literatury, i ona však vzbudila také kontroverzní reakce, neboť mnozí tvrdili, že spisovatel nemůže napsat dobrý román o holocaustu, pokud jej sám nezažil na vlastní kůži. Styronovo vcítění se do složité duše své hrdinky, do jejích běsů i děsů a hrůzných zážitků z koncentračního tábora v Osvětimi, je však obdivuhodné. Rozsáhlý román ale skrývá mnohem širší problematiku než pouze – byť ústřední – holocaust. Sám název románu se dnes vžil jako obecný pojem pro těžkou volbu mezi dvěma zly: hrdinka románu se totiž při selekci v Osvětimi musí rozhodnout, které ze svých dvou dětí pošle hned na smrt. Složitých voleb musí Sophie řešit ve svém životě víc, tato je ovšem jejím největším traumatem, jímž je pronásledována i v prvních poválečných letech, kdy žije v New Yorku a navazuje vztah s oddaným, avšak schizofrenickým Nathanem. Svůj život pak zpětně líčí vypravěči románu Stingovi, což je silně autobiografická postava. Román se stal celosvětovým bestsellerem a také u nás se setkal s velkým ohlasem. V roce 1982 byl zfilmován režisérem Alanem J. Pakulou. Sophii mistrovským způsobem ztvárnila Meryl Streepová. Za tuto svou životní roli získala Oscara. V této souvislosti je zajímavé, že kamerovými zkouškami na titulní roli prošla i slovenská herečka Magda Vašáryová, kterou prosazoval sám Styron. Film je pochopitelně o řadu motivů a především o jistou hloubku ochuzen, avšak kvůli výkonu Streepové stojí za vidění. Román se stal také námětem pro stejnojmennou operu britského skladatele Nicholase Mawa (1935). Opera vznikla na objednávku BBC Radio 3 a Královské opery Covent Garden, kde měla v roce 2002 úspěšnou premiéru.

Ještě před vydáním Sophiiny volby napsal Styron divadelní hru (In the Clap Shack, 1973) a pracoval na jiném, válečném románu (The Way of the Warrior); práci na něm však přerušil kvůli Sophiině volbě a nikdy jej už nedokončil.

V roce 1982 vychází soubor esejů a statí This Quiet Dust (rozšířená verze 1993).

V polovině 80. let upadl Styron do těžkých depresí, o nichž a jejich překonání vypráví v útlé autobiografické zpovědi Viditelná temnota vydané v roce 1990.

Poslední vydanou knihou je soubor tří raných novel Ráno na pobřeží (1993).

Od té doby již Styron nic dalšího nevydal. Téměř celé jeho dílo je dostupné i v českých překladech, Sophiina volba vyšla dokonce několikrát.

Styron patří u nás k nejznámějším americkým spisovatelům. Několikrát navštívil také Prahu, naposledy v roce 2000, kdy vystoupil i v talk-show České televize Na plovárně. Jeho odchod je velkou ztrátou pro americkou i světovou literaturu.

Dílo Williama Styrona (1925-2006) a české překlady
Lie Down in Darkness (Ulehni v temnotách; 1951; č. Odeon 1974)
The Long March (Dlouhý pochod; 1952; č. SNKLU 1965, Melantrich 1991)
Set This House on Fire (Zapal tento dům; 1960; č. Odeon 1973, INA 1994)
The Confessions of Nat Turner (Doznání Nata Turnera; 1967; č. Svoboda 1972)
In the Clap Shack (1973; divadelní hra)
Sophie’s Choice (Sophiina volba; 1979; č. Odeon 1984, 1985, 1988, X-Egem 1994, Beta-Dobrovský 2001, Knižní klub 2005)
This Quiet Dust, and Other Writings (1982; 1993; eseje aj.)
Darkness Visible: A Memoir of Madness (Viditelná temnota: Memoáry šílenství; 1990; č. Svoboda-Libertas 1993)
A Tidewater Morning: Three Tales from Youth (Ráno na pobřeží; tři novely; 1993; č. Svoboda 1995)