„Co kdyby“ jsou zbytečná slova. Není možné hodit si obě strany mince. A Marymarie přesně takovou možnost dostala. Jediný okamžik roztrhl ji a její jméno vedví, pravda přestala mít smysl a stala se pravdě podobnou. Mary se vrací do života po šestiletém vězení za vraždu svého manžela Sverkera. Marie je členkou švédské vlády a její manžel Sverker žije. Žádná není skutečnější než ta druhá, skutečný je jen okamžik volby, který je vytváří. Zabít manžela, notoricky nevěrného a libujícího si v prostitutkách, nebo ho nechat žít?

M. Axelssonová je původní profesí novinářka a intenzivně se zajímá o problémy třetího světa. Závažné dokumentární výpovědi nejen o prostituovaných a umírajících dětech z ní ve Švédsku udělaly přední spisovatelku, jakkoliv jejím nejoceňovanějším dílem je „magickorealistická“ Dubnová čarodějka (česky 2001). Ve svém zatím posledním díle (přeložila D. Hartlová) si bez nároku na správné závěry pokládá otázku, jaký je muž, který si kupuje sex. A jaká je žena, která na to mlčí.

V odpověď se vyloupl vrstevnatý román pravděpodobnosti, jehož ústředním tématem je odpuštění. Oba manželé jsou neschopností odpustit paralyzováni, Sverker po nevyjasněném pádu z okna při schůzce s prostitutkou dokonce doslovně. Marie je stíhána afázií, když stejně to, co měla říct, nikdy nevyslovila. Stará přátelství se rozpadají. Výmluvným symbolem vzájemného vztahu jsou Mari(y)iny četné samovolné potraty.

Po důkladné pitvě lidského nitra ve zdvojené perspektivě je čtenář zván k supímu hodokvasu, po němž na dně talířů zbude jen faleš, cizota a strach před zlem i dobrem. Axelssonová je nelítostná hostitelka.