Nedráždila mě licoměrnost Kolumba Dobyvatele, nedráždil mě ani jeho apodiktický a svým způsobem nesnesitelný tón, dráždilo mě nevýslovně to, že některé jeho pravdy byly nepopíratelné.
"Není žádná filosofie pití," opakoval, "je jedině technika pití. Existuje navíc," nevědomým kantorským gestem pozvedl palec nahoru, "existuje navíc filosofie nízkého sebevědomí. Smysl lidské existence se dá obecně vést k permanentním snahám o zvýšení sebevědomí, sloužit k tomu může například ideologie, náboženství, technický rozvoj, materiální prostředky, sloužit k tomu může i pití, respektive dobře vedená technika pití. Jinými slovy, v životě jde o to, abys pomocí vhodné techniky pití náležitě korigoval nízké sebevědomí. Může to selhávat. Když tvoje sebevědomí klesne tak nízko, že nepomáhá žádná technika pití, nebo když tě technika pití natolik přeroste, že místo aby sebevědomí posilovala, zhoršuje ho, potom se objeví problémy. Já takové problémy nemám," dodal důrazně, zpátky si nasadil brýle na nos, sáhl po francouzském překladu Nového Testamentu a naoko začal číst.
Měl dráždivou, nepopíratelnou a strašnou pravdu. Když věci (nonšalantní výraz "technika pití" mi na tomto místě přijde trochu těžké použít), když tě tedy věci přerůstají, v čím dál víc temných a čím dál víc hlubokých proudech řeky, na jejímž břehu hledáš útěchu, dříve či později začnou se tvořit umrlčí dlaně.
Ale teď právě byly vody čisté, plynuly jako dech, vyšel jsem z alkoholického oddělení, za sebou jsem měl dvacetiminutovou jízdu taxíkem, čtyři stabilizující "padesátky", v ruce otevřenou flašku, čistá řeka svatého klidu tvořila neviditelné proudy, byl jsem v dobré kondici, technika pití spolehlivě posilovala zdravé sebevědomí, klid, a v žádném případě ne hysterii, žádné rychlé pohyby, žádné popíjení přímo z flašky. Popíjel jsem metodicky ze skleničky, ale malými, přesně odměřenými pětadvacetigramovými loky, a metodicky jsem též pracoval. Naplnil jsem vanu horkou vodou, nasypal do ní naplněnou odměrku prášku Omo-Color a chystal se prát. Automatická pračka se porouchala ještě před pádem komunismu a před rozpadem obou mých manželství.

Všechny pračky světa
Do nekonečna odkládaný nápad opravit starou pračku, nebo koupit novou, zmizel sám od sebe, lépe řečeno - ne v souvislosti s mými slabostmi. V životě jsem propil horu peněz, za vodku jsem dal jmění, ale ostudná historka s propitím částky určené na opravu pračky se mi nestala nikdy. Přiznávám se ne s pýchou v srdci, leč s hanbou. To, že jsem nepropil částku určenou na opravu pračky, souvisí s tím, že jsem si nikdy žádnou částku na opravu pračky nevydělil. Než jsem si stačil vydělit nějakou konkrétní částku na opravu pračky, už předem jsem ji propil společně s jinými, na nic ještě nevydělenými částkami. Propíjel jsem peníze, ještě než jsem stačil vydělit si je na něco jiného, mohu tedy říci, zdánlivě sám sobě si protiřečíc (ale pouze zdánlivě, protože tam byl malý a tady je velký kvantifikátor), říci tedy mohu, že tak jest, propil jsem peníze na opravu pračky, propil jsem peníze na řadu oprav, propil jsem peníze na všechny eventuální opravy, co říkám? Opravy? Propil jsem peníze na koupi nové pračky, propil jsem řadu nových praček, propil jsem tisíc nových praček, propil jsem milion nových automatických praček, propil jsem miliardu praček nejnovější generace, propil jsem všechny pračky světa.
Jakou duši má člověk, který ví, že propil všechny pračky světa? Odpovídám: duši má okřídlenou a jeho mysl se točí jako buben v poslední fázi praní. Když na srdci cítíš tíhu miliardy propitých praček - je to nesnesitelné. Když ale zvedneš utrápený zrak a vidíš, jak se ptačí vrstvy bíle okřídlených praček vznášejí na vodnitých nebesích jako eskadry papežských helikoptér, pochopíš, že je ti dáno víc než jiným. Je ti dán nekonvenční dar, a jestli se ti podaří přežít, jestli mezi tím neumřeš, můžeš začít pouť za hledáním všech ztracených praček, a dokonce - ano - za hledáním všech ztracených věcí.
Brány dočasnosti se před tebou mohou otevřít, potom ale musíš dávat neobyčejný pozor, musíš se velice soustředit, protože brány dočasnosti se mohou otevřít nenávratně. Nezabouchnou se za tebou, ale pokud budeš slabý, pokud tvůj krok bude nejistý a pokud tě bude trápit tvůj sen, nebudeš chtít, nepodaří se ti vrátit. Někdy už po sté, a je-li někdo slabší, tak už i po desáté, propité pračce nenávratně ztratíš zájem a vůli do věcí dočasných. A duchovnost úplně oproštěná od svazků dočasnosti, to je přece čistá grafomanie. Propíjení všech praček světa neúprosně vede k celkovému zanedbání dočasnosti - úplné zanedbání dočasnosti v psaní vede k grafomanii, kdo tedy píše i pije, je v obtížné situaci. Pil jsem a nezanedbával psaní a teď, s pijanskou slzou v oku, píšu o pračce zchátralé díky pití. Ach, kdybych v sobě nenalezl pouze zájem o její dočasně poškozený mechanismus, ale kdybych zkrátka nalezl volnou chvíli, chvíli volné chuti, jasná věc, věděl bych, komu říct o opravu pračky. Ale já jsem v sobě nenacházel ani to, ani tamto. Ani chléb náš, ani vezdejší, ani amen. Moje první žena si časem zvykla na stále neopravenou pračku a přestala na mě vyvíjet tlak. A odešla, aniž by na mě vyvíjela tlak. Moje druhá žena odešla, ještě než si zvykla a ještě než začala vyvíjet tlak.