Po sebekritickému bildungsromanu Jak se stát jiným přichází Paseka s další knihou Édouarda Louise: jde o záznam debaty, kdy tehdy třicetiletý francouzský spisovatel hovoří s britským režisérem Kenem Loachem, jemuž v té době bylo šestaosmdesát. Budeme svědky generačního střetu?
Édouard Louis
Dva významní levicoví tvůrci různých generací se sešli, aby probrali problémy práce, násilí či transformace. Nastavený souzvuk zní bez jakýchkoli zádrhelů a Loach nečiní nic jiného, než že Louisovým osobním zážitkům stvrzuje širší platnost.
Nešťastné dítě, cílevědomý student i vyhořelý prostitut. Významná osobnost současné francouzské literatury líčí neobyčejný životní příběh hnaný touhou po lepší budoucnosti. Édouard Louis se rozhodl vyprávět svou životní „odyseu“.
Literatura jako nástroj politického boje i jako zrcadlo nastavené proti sobě. Čekání na genderovou rovnost ve francouzské Pikardii: Édouard Louis se opět vrací s tématem násilí, tentokrát ve vztahu k ženám.
Cesta vzhůru po společenském žebříčku od šikany v dětství k uznání ve světě intelektuálů. Ve vztahu k otci zase od nenávisti a pohrdání k pochopení a soucitu. A na poli textu od popisu složitého dětství k využití literatury k útoku na politický systém – Édouard Louis zpracovává jedno velké téma novými způsoby.
Román Dějiny násilí je nejen svým námětem a pojetím dílo konfrontační a kontroverzní. Spisovatel Édouard Louis zároveň věnuje velkou pozornost stylistické stránce: jak scénář příběhu, tak jeho sociologický přesah dotváří pečlivou prací s jazykem. Český překlad jeho propracovanou hru suverénně zachovává.
Rok po mezinárodně úspěšném titulu Skoncovat s Eddym B. se českému čtenáři dostává do rukou druhá kniha mladého francouzského spisovatele Édouarda Louise. Román Dějiny násilí, v němž se opět setkáváme se zřetelně autobiografickým vypravěčem, je oproti prvotině komplikovanější a tíživější. Mnohohlasně zachycuje traumatickou událost, kterou Édouard prožil o Vánocích roku 2012.
Francouz Édouard Louis oslavil své 21. narozeniny úspěšným autobiografickým románem, v němž vypráví příběh o útrapách homosexuála na francouzském venkově. Vlastní zkušenost popisuje sice s humorem, ale velmi upřímně. Kritika ocenila, jak dokázal zejména v jazykové rovině vystihnout propast mezi světem vzdělanců a buranskou omezeností.