Babička s dědečkem, rodiče a tři děti putují různými dimenzemi světa a hledají to správné bydlení. Vyzkouší si, jak se žije v kině, nebo také ve snu. Poetická i rozpustilá odysea švýcarského autora Petera Stamma potěší čtenáře každého věku.
Stárnoucí spisovatel pozve na schůzku mladou ženu. Během procházky po Stockholmu jí vypráví o ženě, kterou před dvaceti lety miloval a které se Lena nesmírně podobá, vlastně je úplně stejná jako ona. Christoph zná život, který Lena vede, naprosto přesně ví, co ji čeká… Začíná zvláštní hra minulosti s přítomností, z níž nikdo nevyjde bez újmy. Peter Stamm, velký vypravěč existenciální zkušenosti, na malém prostoru líčí příběh nevysvětlitelné blízkosti, která nás odděluje od všeho, čím jsme kdy by
Peter Stamm, jeden z hostů letošního knižního veletrhu Svět knihy, prozrazuje, jak souvisí jeho nejznámější román Agnes s novinkou Jemná lhostejnost světa. A rozpovídal se i o oklikách na životní cestě, nestálosti vzpomínek a o hledání vlastního stylu.
Jemná lhostejnost světa, útlý román, oceněný Švýcarskou knižní cenou za rok 2018, vtáhne čtenáře hluboko do svého světa – a zpět do reality propouští poněkud jiného člověka. Zmateného a ohromeného, se záplavou otázek na jazyku: Existuje vůbec nějaká (moje) realita, nebo si to pouze namlouvám? Co když je všechno jen představa, klam, podobenství? Literatura zasahuje do života tak dlouho, až skutečnost a fikce splynou; život se stane literaturou a literatura životem.
Několikrát zpola procitnout a zase odplout, vytrhnout se ze spánku a znovu se ponořit do stavu beztíže. Gillian leží ve vodě. Její tělo v modravé lázni vypadá nažloutle, ale jakmile se vynoří, mizí tělo ve tmě. Veškeré světlo vychází z teplé vody, jež jí šplouchá po břiše, po prsou. Je mastná, na kůži se perlí bublinky. Připadá si jako v uzavřeném prostoru, je ticho, přesto cítí, že není sama. Je milována, láska ji naplňuje.
Srážka auta s jelenem tragicky završila jeden záchvat žárlivosti. Ona nafotila akty, on je našel v jejím stole. Cestu ze silvestrovského večírku u kamarádky, kterou on podezřívá z autorství fotek, už nedokončili. Kromě výčitek svědomí kvůli smrti svého muže se Gillian, televizní moderátorka z kulturní redakce, bude muset poprat s faktem, že přišla při nehodě o část identity – o svůj nos. Na prahu čtyřicítky se znovu učí zacházet se svým tělem a svými city, reagovat na odvrácené pohledy druhých.
Peter Stamm se ve svých knihách zaměřuje na téma mezilidských vztahů, jejich nemožnosti nebo rozporů mezi skutečností a její reprezentací. Pro jeho styl jsou příznačné jednoduché holé věty bez metafor a to, že rád čtenáři připomíná smyšlenost svých literárních postav.
Jednomu z nejvýznamnějších švýcarských autorů současnosti Petru Stammovi vyšla letos třetí kniha v českém překladu. Po úspěšných novelách Agnes a Krajina náhodného žití se tentokrát jedná o soubor povídek s názvem V cizích zahradách (v originále In fremden Gärten, 2003). Stejně jako předchozí tituly, i tento byl vydán nakladatelstvím Dauphin v překladu Huga Kysilky a Marie Iškové.
Bylo léto, škvírami v zavřených okenicích prosvítalo slunce. Jeho světlo kreslilo po stěnách pokoje, obráceného do ulice, barevné skvrny, které zvolna klouzaly dolů. Když dosáhly úrovně podlahy, rozšiřovaly se a pak putovaly přes parkety a koberce, tu a tam osvětlovaly nějaký předmět...