Nacht ist der Tag

Několikrát zpola procitnout a zase odplout, vytrhnout se ze spánku a znovu se ponořit do stavu beztíže. Gillian leží ve vodě. Její tělo v modravé lázni vypadá nažloutle, ale jakmile se vynoří, mizí tělo ve tmě. Veškeré světlo vychází z teplé vody, jež jí šplouchá po břiše, po prsou. Je mastná, na kůži se perlí bublinky. Připadá si jako v uzavřeném prostoru, je ticho, přesto cítí, že není sama. Je milována, láska ji naplňuje.

Srážka auta s jelenem tragicky završila jeden záchvat žárlivosti. Ona nafotila akty, on je našel v jejím stole. Cestu ze silvestrovského večírku u kamarádky, kterou on podezřívá z autorství fotek, už nedokončili. Kromě výčitek svědomí kvůli smrti svého muže se Gillian, televizní moderátorka z kulturní redakce, bude muset poprat s faktem, že přišla při nehodě o část identity – o svůj nos. Na prahu čtyřicítky se znovu učí zacházet se svým tělem a svými city, reagovat na odvrácené pohledy druhých.