Vydání Alexandrijského kvartetu se ve své době (1957–1960) stalo literární událostí a Lawrenci Durrellovi přineslo celosvětový ohlas i zástupy fanoušků. Jeho velkolepá freska z Alexandrie v Egyptě v době mezi dvěma světovými válkami se navíc dočkala velikého zájmu literárních vědců i kritiků, vyvolala řadu polemik a podnítila mnohé otázky. Jednou z nejčastějších byl Durrellův přístup k „Orientu“.
LD
Lawrence Durrell
Teprve loni vyšel český překlad jedné z klíčových raných próz často opomíjeného britského klasika Lawrence Durrella. Stejně jako ve svém mistrovském díle Alexandrijský kvartet se v něm autor zabývá různými podobami lásky, identitou Angličana na sklonku koloniální éry i teorií relativity.
Pokud lze některého britského spisovatele označit za skutečně výrazně „středomořského“, pak je to určitě Lawrence Durrell (1912–1990).
Cestopis známého anglického romanopisce Lawrence Durrella, který strávil poválečnou dobu na řeckém ostrově Rhodos, o němž napsal knihu.
Durrell se ve svých dílech zajímá především o krajinu a město, ale za nejdůležitější pokládá samotný jazyk. Jazykem vládne s téměř magickou bravurou, ostatně cítil se být především básníkem.
Zatímco v Anglii, Spojených státech, Francii, ale i Německu a dalších evropských zemích si Lawrence Durrell (1912-1990) vydobyl věhlas již v šedesátých letech, český čtenář si na první překlad musel počkat až do roku 1971, kdy vyšel Temný labyrint. Nejproslulejší Durrellovo dílo Alexandrijský kvartet (čtyři díly vyšly v originále v letech 1957 až 1960) mohlo v překladu vyjít až na sklonku let osmdesátých...
