Nový román Connie Palmenové
Palmen, Connie: Geheel de uwe

Nový román Connie Palmenové

Nestává se často, aby vydání knihy proniklo do televizního zpravodajství. Šot z prezentace nového románu Connie Palmenové Geheel de uwe (Zcela Váš) na podzimní zahrádce nakladatelství Prometheus v srdci Amsterodamu svědčil o mimořádné pozici této snad nejčtenější nizozemské spisovatelky.

Při snímání přítomné literární a intelektuální smetánky se kamera nevyhnula lehké ironii a naznačila tak obecnější vztah k této nesmírně úspěšné spisovatelce čerpající silně z vlastního života, a současně i „známé osobnosti“, budící svým veřejným vystupováním obdiv i odpor. Palmenová (1955) zaujala už svou prvotinou Zákony z roku 1991, přičemž i tehdy hrál důležitou roli průrazný a promyšlený marketing nakladatelství Prometheus. V téže době navázala autorka poměr se známým publicistou Ischou Meijerem a pronikla tak do amsterodamských společenských a uměleckých kruhů. Meijer, svérázný a obávaný mistr psaného i televizního interviewu, se v postavě Tomáše okrajově objevuje už v románu Přátelství (1995, česky 2000, nakl. Aurora), ale když v únoru 1995 náhle zemřel, stal se takřka jejím utkvělým tématem. V románu I.M. z roku 1998 líčí autorka podrobně jejich vztah, v nejnovějším románu se snaží analyzovat Meijera jako typ člověka. „I.M. se dalo číst jako road novel, cestuje se tam, lidi jsou v pohybu, přejíždějí z místa na místo. V románu Zcela Váš všechno strnulo. To patří k žánru biografie, smrt udělala za životem tečku. Považuju to za doplněk I.M., je to druhá strana mince,“ říká Palmenová.

V čem spočívá neodolatelná přitažlivost nespolehlivých, sobeckých donchuánů, přinášejících zkázu celému okolí? To se autorka snaží prozkoumat formou eseje, dialogu i monologu z pohledu pěti žen: lékařky-psychiatra, herečky, jeptišky, prostitutky a biografky. V současném Nizozemsku, jež se přes čerstvé volební fiasko LPF (Kandidátka Pima Fortuyna) nepřestává potýkat s dědictvím tohoto zavražděného populisty, je paralela s typem narcistního svůdníka nabíledni. Palmenová také pod bezprostředním dojmem květnového atentátu otiskla v týdeníku Vrij Nederland pronikavý esej, kde na základě svého tehdy ještě rukopisného románu postavu Fortuyna analyzuje a dochází k závěru, že byl jako dvorní šašek směšující svou veřejnou a soukromou roli. V románu toto sepětí se současností chybí, což kritiku H. Goedkoopovi z deníku NRC Handelsblad vyloudilo povzdech, že téměř čtyřsetstránkový román Palmenové nakonec skýtá méně než její čtyřstránkový esej. Důvěrou nakladatelství Prometheus v komerční úspěch to však neotřáslo, a tak už první vydání údajně čítalo sto tisíc výtisků a kniha se od podzimu udržuje mezi deseti nejprodávanějšími tituly.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Prometheus, Amsterdam, 2002, 384 s. 

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk: