Namaluj mi kouzlo
Krásně kreslená manga s poutavým příběhem, sympatickými hlavními a zajímavými vedlejšími postavami a silným poselstvím je ideálním vstupem do světa mangy pro mladší čtenáře. Ale rozhodně nejen pro ně.
Svět kolem nás je kouzelný. Těm šťastnějším tak připadá neustále, těm méně alespoň občas. Ale co kdyby svět kolem nás opravdu byl plný kouzel, ke kterým by neměli přístup jen ti vyvolení, ti, co dostanou dopisy z kouzelnických škol nebo se narodí do té správné rodiny? Co kdybychom měli k magii přístup všichni a stačil nám k tomu kousek papíru, pero, speciální inkoust a pevná ruka? Právě z této premisy vychází japonská manga Kamome Širahamy Ateliér špičatých klobouků, již od roku 2020 vydává česky nakladatelství Crew. O překlad se s výjimkou prvního dílu, kterého se zhostila Kristýna Metličková, stará Michala Kropáčková. A je to série, u které se jen těžko šetří superlativy.
Kamome Širahama vystudovala design na Tokijské univerzitě múzických umění a v současné době působí jako mangaka na volné noze. Debutovala v roce 2011, její první mangou byl seriál Eniale & Dewiela z žánru slice of life, který vycházel od roku 2012 v časopise Follows! (dnes Harta) určeném primárně pro dospívající chlapce a nakonec vyšel sebraný do tří dílů. Kamome vytvářela obálky pro Marvel a DC Comics a je autorkou několika příběhů ze světa Star Wars. V roce 2016 začal v manga časopisu Morning Two nakladatelství Kodansha vycházet Ateliér. Každé dva měsíce se tak mohli čtenáři těšit na jednu novou kapitolu. V sebrané podobě bylo k únoru letošního roku dostupných prozatím třináct dílů.
Inspirace Muchou i Pánem prstenů
Ateliér špičatých klobouků zaznamenal velký úspěch v roce 2020, kdy si odnesl jak jednu z prestižních Eisnerových cen, tak cenu Harvey za nejlepší mangu. Zaujme propracovanou, detailní, místy dramatickou a místy něžnou kresbou, která je bez výjimky krásná. Autorka v rozhovorech přiznává, že dává před digitálními nástroji přednost tužce, peru a barvě. Mezi své inspirační zdroje počítá Alfonse Muchu, Moebia, Hajaa Mijazakiho a Moto Hagio a prvky secese a art deca skutečně není těžké v její kresbě najít. Z literárních zdrojů uvádí Pána prstenů a Harryho Pottera, netřeba se ale obávat, že bychom měli v ruce jen další klon právě jmenovaných, byť stejně jako v případě uměleckých vzorů i tady odkazy na zmiňovaná díla najedeme poměrně snadno.
Hlavní hrdinkou série je dcera švadleny Coco, která se touží stát čarodějkou od chvíle, kdy jako malé dítě poprvé spatřila na pouti ve městě magické zářivé dlaždice. Stejně jako všichni lidé, i ona žije v přesvědčení, že to ale není možné, čarodějem se přece člověk musí narodit. Nebo snad ne?
Vstup do magického učení
Jednoho dne se u nich na zahradě objeví létající kočár, v němž čaroděj Qifrey doprovází bohaté dívky, které si přiletěly nechat ušít nové šaty. Coco přemůže zvědavost a zjistí, že se Qifreyho magie nerodí z tajemného odříkávání kouzelných formulí nebo mávání hůlkou, ale z tahů perem na papíru. Vzpomene si, že jí oné kouzelné noci na pouti záhadný člověk s tváří skrytou za velkým kloboukem daroval knížku a pero. Celé ty roky Coco netušila, že má magii na dosah ruky, avšak ani to, že magie může být stejnou měrou krásná jako smrtelně nebezpečná.
Po nehodě s tragickými následky přijímá Coco Qifreyho nabídku a odchází studovat do jeho ateliéru, který slouží jako škola pro čaroděje. Doufá, že v budoucnu zvládne svou chybu odčinit a ta nakonec nebude fatální. V ateliéru se seznamuje s dívkami, které jsou u mistra v učení, a dozvídá se o existenci dvou znepřátelených frakcí kouzelníků (špičatých klobouků a klobouků s krempou), o hierarchii a systému panujícím ve světě kouzelníků, o událostech z minulosti, které vedly k tomu, že se hrstka nejmocnějších kouzelníků rozhodla znepřístupnit magii drtivé většině lidí, i o hlavních pravidlech, jimiž je magie dnes svázaná.
Osvobodit magii z okovů?
V jednotlivých dílech dostávají prostor různé ústřední postavy, například spolužačky Coco – upovídaná a veselá Tetia, která chce hlavně dělat lidem radost, vážná Riche, jež se chce věnovat jen vlastním kouzlům a nemá ráda, když ji někdo nutí dělat cokoliv, co sama dělat nechce, odměřená Agáta, která pohrdá „nevědoucími“, tedy lidmi, kteří nepoužívají magii, (s Coco si k sobě budou muset složitě hledat cestu, a přesto má její chování svůj důvod). Dále je tu Qifreyho kolega, který by se bez problémů mohl stát velkým mistrem, ale nechce, protože je spokojený tak, jak je, nebo obchodník s magickými předměty a bylinkami a jeho vnuk Tarta, kterému vrozená vada brání stát se kouzelníkem. Jsou tu další mistři a jejich učedníci, dozorčí rada strážící používání magie a vedle plejády více či méně důležitých vedlejších postav také záhadní a dost možná velice nebezpeční krempáci – kouzelníci v kloboucích s krempou.
Ti by rádi osvobodili magii z okovů, do nichž ji podle jejich mínění po poslední velké válce dozorčí rada spoutala. Coco má v návratu původní nespoutané magie lidem sehrát zásadní roli. Mezi základní pravidla patří i to, že se magie nesmí používat na žádnou manipulaci s lidským tělem – tedy ani na uzdravování. Je totiž nesmírně těžké vytyčit hranici, kdy je magický zásah ještě ku prospěchu a kdy už může v důsledku škodit. Právě obtížnost některých zásadních rozhodnutí, nezbytnost obětovat některé věci ve prospěch větších cílů a to, jak těžká taková rozhodnutí jsou, dodává celému příběhu na plastičnosti.
Postavy s vývojem a zásadní témata
Silná stránka Ateliéru spočívá v péči, kterou autorka postavám věnuje. Černobílé jsou tak jen na papíře, všechny mají vrstevnatou osobnost, minulost, jež je formovala do nějaké podoby, a zároveň schopnost růst a měnit se. Každý díl navíc nese jisté morální poselství, které ale není banální, jak by se možná mohlo očekávat. S postupem vyprávění dojde i na tak vážná témata, jako jsou zneužívání, determinace sociálním prostředím nebo ztráta blízkých, s nimiž se ale Kamome vypořádá bez jakékoliv brutality nebo zbytečné expresivnosti. I proto je doporučená věková kategorie 10+, kterou uvádí anglický překlad, zcela v pořádku.
O úspěšnosti celé série kromě zmiňovaných ocenění svědčí i fakt, že se k říjnu 2022 celosvětově prodalo na 4,5 milionu kopií. Od listopadu 2019 navíc vychází spin-off nazvaný Kuchyně Ateliéru špičatých klobouků, jenž připomíná jinou, velice zábavnou mangu Labužníci v kobce. V příštím roce bychom se měli navíc konečně dočkat dlouho ohlášené anime verze. Magický Ateliér špičatých klobouků patří bezesporu k nejlepším manga sériím, které jsou českému čtenáři dostupné. Slabých okamžiků má velmi málo, těch silných hodně.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.