Octobriana je mezinárodně nejslavnější česká komiksová postava, přestože vznikla počátkem sedmdesátých let jako podvrh mystifikátora Petra Sadeckého a komiks, jehož měla být hlavní hrdinkou, nikdy neexistoval. Osudy celé mystifikace, za níž stála především Sadeckého snaha opatřit si v exilu peníze, podrobně zmapoval Tomáš Pospiszyl již v roce 2004 v knize Octobriana a ruský underground. Spoře oděná (super)hrdinka, která podle Sadeckého legendy bojuje v čele ušlechtilých revolucionářů jak proti stalinistickému sovětskému režimu, tak proti kapitalismu a imperialismu, inspirovala už v sedmdesátých letech Bryana Talbota a později další britské, americké a evropské tvůrce (historii i současnost Octobriany detailně sleduje komiksový historik Tomáš Prokůpek v doslovu k recenzovanému komiksu).

První český komiksový román s Octobrianou v hlavní roli se však objevil až nyní. Kreslíř Marek Berger a scenárista Ondřej Kavalír se inspirovali mnoha prvky z komiksových skic, kterými kdysi Sadecký obalamutil západoevropské nakladatele, stvořili nicméně zcela nový velkolepý příběh. Odehrává se v paralelní minulosti a začíná v roce 1972, kdy stále hrozí jaderná válka mezi západními zeměmi v čele s USA a Sovětským svazem, který je ovládán komunistickými generály. Octobriana pracuje jako zvláštní sovětská agentka, při nové akci hluboko v zamrzlé Arktidě však prožije mystický iniciační zážitek, díky němuž se osvobodí od komunistického režimu a propojí se s mytologickou ženou Lilitu. Další osud planety a lidstva pak závisí na jejích střetnutích s protivnicí Amazonou operující uprostřed amazonského pralesa i na jejím vztahu k nevyzpytatelné Lilitu.

Autoři přitom nejenže vytvářejí paralelní svět sedmdesátých let, ale také konstruují jeho mytologickou historii. Jejich svět se od toho skutečného zas tak moc neliší, také v něm zuřila druhá světová válka a je rozdělen do soupeřících bloků. Jen v něm existují i zmutovaní obří mroži, magické i technologické zázraky a samozřejmě hrdinky se superschopnostmi. A to nikoliv jen Octobriana, ale také Amazona (Amazona byla hrdinkou původního konceptu komiksu, který chtěl Sadecký vytvořit s kreslíři Zdeňkem Burianem a Bohumilem Konečným, než ji Sadecký přetvořil v atraktivnější a ideově výbušnější Octobrianu), která zde vystupuje jako hlavní protivnice Octobriany – a mimochodem ji v soubojích opakovaně poráží.

Je to odvážný až troufalý syžet, protože Octobriana se ve finále utkává s božstvem, které může ovlivnit osud celého lidstva – jak už to předtím několikrát udělalo. Možná až příliš ambiciózní. Mytická koule zvaná Archa, která slouží jako létající dopravní prostředek, nadpřirozená zbraň a zároveň má být živoucí entitou, koncept Matky Země, která trestá škůdce, a samozřejmě polobožská Lilitu a její historie, to vše by asi chtělo důkladnější prokomponování, na které ani úctyhodných 264 stran nestačí. Závěr má sice své kouzlo a sympatická je i inspirace Clarkovou Vesmírnou odysseou, ale mnoha dějům, které se odehrály předtím, jako by scházelo srozumitelné vysvětlení či odůvodnění. Není to selhání, komiks má i tak svou sílu, nicméně celá ta „kosmologická“ zápletka nepůsobí zrovna přesvědčivě ani konzistentně.

Marek Berger sice vychází z původního obrazového pojetí Octobriany jako dominantní ženy bojovnice i sexuálního objektu, oproti předchozím verzím je však jeho hrdinka civilizovanější a také o něco křehčí. Ač Octobrianu kreslí realisticky, a to nahou či polonahou a s bujnými vnadami, scény postrádají sexuální podtext. Ve svém prvním rozsáhlejším komiksu přitom prokazuje jak vyzrálé kreslířské schopnosti, tak mimořádný cit pro barevné ladění jednotlivých oken či stránek i celých dějových pasáží. Snad jen s přibývající prací jako by na něj trochu doléhala tíha uzávěrky: když srovnáme atmosférické první stránky s těmi konvenčnějšími, které převládají ve druhé a třetí kapitole, můžeme si všimnout zřetelného rozdílu v rozvržení oken, pečlivosti kresby i barevném pojetí. Jistě: na prvních stránkách sledujeme tajuplné děje beze slov, zatímco později už musel být Berger konkrétnější a přízemnější. Ale i tak je ta odlišnost nápadná.

Nenápadně feministický charakter komiksu posiluje metafyzický syžet příběhu postavený na předpokladu, že vznik a vývoj světa byl ovládán ženskou silou. Přestože se žánrově jedná o nadsazenou akční sci-fi, dokážou autoři zároveň formulovat i ekologické otázky či metaforicky demonstrovat osvobození ženy z nadvlády mužského světa. Neboli: na záda Octobriany i na ta svá toho naložili opravdu hodně. Ne vše jim stoprocentně vyšlo, ale i tak stvořili komiks na české poměry mimořádný; provedením, rozsahem i tematickým záběrem.