Snad každý se někdy jako malý zasnil, jaké by asi bylo nasednout do kosmické lodi, proletět se kolem Měsíce a podívat na jeho odvrácenou stranu, navštívit vyprahlý Mars i rozpálenou Venuši, na vlastní oči spatřit Saturnovy impozantní prstence nebo prozkoumat Jupiterovy měsíce a zkusit na některém najít život. Nejbarvitějších podob takové fantazie nabývají zpravidla po ulehnutí do postele, kdy se vědomí ještě nezmocnil spánek, ale mysl už je unavená a nespoutaně se vrhá do dobrodružství, která by za denního světla nebyla ničím víc než úsměvnými pohádkami.

Vítaným tipem pro malé i větší vesmírné nadšence, o čem po zachumlání do peřin přemítat, by se mohla stát vtipně nazvaná kniha Vesmírníček aneb usínáme s vědou, která se zrodila ze spolupráce geologa, geofyzika a odborníka na sopečnou činnost napříč Sluneční soustavou Petra Brože (nar. 1984) a ilustrátorky Lucie Škodové. Ačkoli by se podle titulu mohlo zdát, že Vesmírníček čtenáře zavede do všech koutů všehomíra, ve skutečnosti je jeho záběr trochu skromnější, takže fandové černých děr, temné hmoty, teorií o vzniku vesmíru nebo hledání exoplanet si na své nepřijdou, ale to vůbec nevadí. Sluneční soustava, na niž se autoři v sedmi desítkách krátkých kapitol zaměřují, toho totiž k poznávání, zkoumání i obdivování nabízí víc než dost.

Proč jsou na Měsíci tmavší a světlejší oblasti a jak náš přirozený satelit vznikl? Co je z geologického hlediska tak zajímavého na Merkuru a proč má Venuše nesmírně hustou atmosféru? Z jakého důvodu přišel Mars o magnetické pole a co z toho pro něj i pro nás plyne? Který z Jupiterových či Saturnových měsíců vyvolává největší naděje, že by na něm mohl existovat život? To je jen několik otázek, na něž Vesmírníček stručně, vtipně a jasně odpovídá. Nesoustřeďuje se však pouze na informace o planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy, ale věnuje se i tomu, jak tyto informace získáváme, respektive jak výzkum vesmíru probíhá. Malí astronadšenci se tak dozvědí, jak vypadá a funguje Mezinárodní vesmírná stanice a jak ji na noční obloze najít, co obnášela cesta člověka na Měsíc, jak se dá nahlédnout do nitra jiné planety, na co je třeba myslet, když posíláme sondy k Marsu, a jak bychom z něj mohli dopravit vzorky zpět na Zemi, co bude potřeba k probádání podpovrchových oceánů měsíců, pokrytých ledovou krustou, jak lze navzdory nehostinným podmínkám zkoumat Venuši a co vyžaduje cesta na oběžnou dráhu jiného vesmírného tělesa.

Pro všechny fantasty budou k nejlákavějším patrně patřit kapitoly o možnostech osidlování různých míst Sluneční soustavy, obzvláště Marsu. Ačkoli se občas podle vyjádření některých odborníků zdá, že cesta člověka na Mars je za rohem a osídlení rudé planety pak už bude hračka, Vesmírníček ukazuje, že to až tak jednoduché není a k naplnění této ambiciózní vize budeme muset překonat mnoho překážek. Kniha ale nepotěší jen knihomoly. Na své si přijdou také kutilové. Hned dvě kapitoly totiž poskytují návod na zajímavé pokusy, konkrétně poradí, jak si za pomoci běžně dostupných surovin vyrobit magma (které je navíc k snědku!) a sopku (rodiče jistě potěší, až to budou muset uklízet).

Ačkoli je z tematického hlediska Vesmírníček knihou velmi pestrou, ve výběru otázek, na něž odpovídá, se samozřejmě značně projevuje profese autora, který se většinou pohybuje v mantinelech toho, čemu se věnuje dnes a denně. Děti se tudíž například leccos dozvědí o sopečné či jinak geologicky zajímavé činnosti na různých tělesech Sluneční soustavy od Merkuru po Io, Europu, Enceladus a jiné měsíce, ale o plynných planetách od Jupiteru po Neptun si toho až tolik nepřečtou, pokud vůbec něco. (Tím však zůstal prostor pro případné pokračování…)

Celkově je ovšem Vesmírníček příjemným překvapením. Nejen svým záběrem, aktuálností či snahou přiblížit, jak vědecké poznatky o miliony kilometrů vzdálených kosmických tělesech vlastně získáváme, ale i strukturou, snahou o srozumitelnost a v neposlední řadě i skutečností, že autorem je mladý aktivní vědec, který si dokáže najít čas a energii na to, aby čtenářům představil oblast svého odborného zájmu a podnítil v nich zvědavost i zájem o vědu a vesmír. Stejně pozitivní je, že mají čeští nakladatelé navzdory záplavě zahraničních titulů, které jsou v podstatě hotové a stačí do nich nalít přeložený text, stále chuť vydávat původní tuzemskou tvorbu. Vesmírníček splňuje víceméně vše, co slibuje. Bezpochyby se z něj stane příjemný společník, který malým snílkům poskytne inspiraci, do kterých končin vesmíru se po zabubání do peřin vypravit, a rodičům alespoň občas pomůže s odpověďmi na věčnou, leč nesmírně důležitou otázku: Proč?