Přírodopisné knihy pro mladší čtenáře se často snaží upoutat exotickými zvířaty, velkými šelmami, extrémně jedovatými tvory či neobvyklými životními strategiemi rozmanitých organismů, od masožravých rostlin po pavoučí kanibaly. V dětech tak mohou občas vyvolat pocit, že naše příroda je fádní a nestojí za pozornost, a pokud by chtěly vidět nějakou zajímavou rostlinu či živočicha, nezbyde jim než zamířit do botanické či zoologické zahrady, ne-li rovnou na opačnou stranu zeměkoule. Nic z toho ale není nutné. Víte, jak pozoruhodná je samotná fotosyntéza, která je základem pozemského života, nebo jak funguje spolupráce mezi stromy a houbami? Viděli jste někdy přeměnu housenky v motýla či pulce v žábu? Ty nejfantastičtější biologické jevy lze sledovat doslova na každém kroku a zajímavými rostlinami, houbami i živočichy se naše lesy, louky, zahrady či rybníky i obyčejné kaluže jen hemží. Stačí vědět, kam se dívat a co hledat. Jak na to, poradí sympatická prvotina české bioložky, malířky a ilustrátorky Zuzany Šabatkové Les pod lupou.

V necelé čtyřicítce dvoustránkových kapitolek rozčleněných podle tématu do sedmi větších celků (Rostliny, Houby, Hmyz, Pavouci, Plži, Půda, Voda) se čtenáři seznámí s životem mnoha zajímavých organismů: od přesliček a plavuní, kapradin, nahosemenných a krytosemenných rostlin přes lišejníky a houby po nejrůznější živočichy, například včely, mravence, motýly, vážky nebo žáby. Stranou autorka neponechává ani různé biologické fenomény, jako již zmíněnou fotosyntézu, mimikry či parazitismus, a popisuje třeba i to, jak probíhá vývoj hmyzu, co se děje při rozmnožování rostlin nebo jak vlastně vzniká půda. Už z tohoto výčtu je patrné, že se nezaměřuje na velké savce, ptáky a jiné dobře známé obratlovce. Její pozornost přitahují méně nápadní, ale o to podivuhodnější živáčci především z řad bezobratlých živočichů (primárně hmyzu a jiných členovců), rostlin či hub, přičemž se soustřeďuje na ty aspekty jejich života, které nejsou na první pohled až tak patrné, ale pozornost nepochybně zasluhují (jak vypadá podhoubí, co se děje v mraveništi nebo kterak probíhá vývoj kapradiny od výtrusu po dospělou rostlinu).

Les pod lupou toho čtenáři z informačního hlediska nabízí skutečně mnoho a je otázkou, jestli to někdy není až příliš. Autorka zvolila možná až zbytečně didaktický styl a její kniha po textové stránce připomíná spíše učebnici pro druhý stupeň základních škol, ne-li místy učebnici středoškolskou. Na rozdíl od jiných autorů populárně naučné literatury pro děti se nevyhýbá odbornějším výrazům a o floémy, xylémy, sporofyty, haustoria, hyfy, xantofyly, raduly a další, laickému uchu mnohdy nepovědomé termíny není nouze. Nadbytečné jsou občas i taxonomické informace (dělení taxonů na různé nižší taxony), pro vybrané téma ne vždy stěžejní. Vůbec nejlepší je kniha tam, kde autorka opouští „suchou“ učebnicovou biologii a proniká hlouběji do života popisovaných organismů: například jak si tvoří hnízda včely samotářky.

Upozornění na poměrně didaktické zpracování textu nicméně není výtkou proti kvalitě knihy. Jde spíše o ujasnění, pro koho je určena. Byť ji nakladatel doporučuje dětem od deseti let, text zřejmě zaujme spíše čtenáře o pár let starší. A dost možná i ty mnohem starší, kteří si v ní osvěží dávno zapomenuté znalosti a pravděpodobně i získají mnoho nových. Stejně tak by ale mohla být velmi užitečná jako doplňková četba na druhém stupni základních škol a přínosná nepochybně bude i středoškolákům.

Les pod lupou ale nestojí pouze na textu. Jeho stejně důležitou, ba dost možná ještě důležitější stránkou je ta obrazová. Zuzana Šabatková se ve své prvotině projevila jako mimořádně talentovaná ilustrátorka, která dokonale kombinuje zájem o přírodu a biologické vzdělání s nezvykle propracovaným výtvarným stylem. Výsledkem jsou poměrně (ale ne fotograficky) realistické přírodovědné ilustrace, které na českém knižním trhu, snad krom například paleontologických rekonstrukcí, nebývají často k vidění. V Lese pod lupou jsou jich navíc bez nadsázky stovky a propůjčují mu velmi osobitý charakter. Díky realistickému zobrazení desítek druhů mechů, lišejníků, hub či hmyzu může publikace sloužit jako nefalšovaný průvodce přírodou a jednoduchý klíč k určení mnoha organismů, s nimiž se čtenář v české krajině setká a kterých si nyní jistě bude i víc všímat. Výtečné ilustrace nadto zaručí, že i kdyby učebnicový text přece jen některé čtenáře odrazoval, díky obrazovému doprovodu autorce rychle odpustí a ke knize se ještě nejednou vrátí. Zcela na okraj lze pochválit i velmi příjemný formát (velikost, měkká vazba), který publikaci na rozdíl od mnoha jiných dětských knížek neodsuzuje k věčnému přebývání doma, ale snadno se sbalí do školy či na cesty.

Les pod lupou je na českém trhu malým zjevením a velmi příjemným překvapením. Jisté každopádně je, že česká dětská literatura má novou schopnou autorku a velmi zdatnou ilustrátorku, o níž bezpochyby ještě uslyšíme.