Je léto roku 1968 a mladý londýnský učitel Henry Robothan se obává pustit svou přítelkyni Angelu do Československa, kde dívka plánuje navštívit rodinu svého zemřelého otce. I přes Henryho protesty založené hlavně na strachu z toho, že by si snad mohla najít někoho jiného, Angela odletí, ale do Londýna už se nikdy nevrátí. Její návrat však není znemožněn ani novou láskou, ani srpnovou invazí, ale propadem země v Jáchymově, kde Angela hledala své příbuzenstvo. Třicet let po katastrofě se hlavní hrdina rozhodne navštívit Československo a konečně dávné trauma uzavřít.

Literární prvotina Lenky Elbe URaNovA, jež v roce 2021 získala Literu za debut roku, se nedlouho po ocenění dočkala také svého audioknižního zpracování. Román je v mnoha ohledech výjimečný – ať už se jedná o autorčinu schopnost fabulace, nebo suverénní zacházení s žánrem, URaNovA představuje v české literatuře nečekaný úkaz. Kromě toho je autorčina prvotina i čtenářsky dráždivý oříšek redefinující klasická žánrová očekávání.

Samozvaný detektiv

Elbe si s textem i čtenářem pohrává. Nechává své postavy plnit role žánru, který se ale navzdory čtenářskému očekávání fluidně proměňuje. S tím silně pracuje i audiální zpracování knihy. Interpretace Petra Čtvrtníčka, jehož hlas románem provází, ale i zvukové předěly jednotlivých kapitol umocňují mysteriózní atmosféru děje mísící se s ironií a absurditou. Henry po drobných peripetiích spolu se svou partnerkou Suzanne dorazí do Jáchymova. K překvapení obou zjišťují, že město je poloprázdné a těch několik ojedinělých osob, na něž hrdinové narazí, vypráví jen o těžbě stříbra, radia nebo o pracovních táborech. O katastrofálním propadu země, při němž měla zmizet Angela, ovšem nikdo nic neví. Příběh, který se zprvu tváří jako líčení temné jáchymovské historie, se po nečekaném objevení hrobu s Angeliným jménem stává detektivkou a Henry Robothan samozvaným vyšetřovatelem… Zatímco si Suzanne užívá vyhlášené uranové koupele a snaží se naladit na lázeňskou atmosféru, on potajmu sleduje hotelového údržbáře, jehož hodinky vypadají úplně stejně jako ty, jež Henry sám před lety daroval Angele.

Vypravěčův hlas nás provází labyrintem hotelu plného uzavřených křídel a chodeb s cedulkou „vstup zakázán“, stejně jako celým poloprázdným Jáchymovem ležícím na nesčetném množství podzemních šachet a bývalých těžebních lomů. Dramaturgie jednotlivých replik, ale i popisů toho, jak Henry tajně prozkoumává zakázané části hotelu, důmyslně kombinuje rostoucí napětí a otevírá prostor k imaginaci záhadného prostoru. Dění v Jáchymově se však dá spíš než k napínavému thrilleru přirovnat ke komedii. Tuto kontrastní rovinu románu Čtvrtníčkovo čtení skvěle zachycuje. To, jak propojuje vypjaté momenty spojené s neklidem či strachem hlavního hrdiny s absurditou jeho počínání, ale i s bizarními událostmi odehrávajícími se v hotelu, neustále proměňuje očekávání toho, co bude následovat. Z Henryho se stává amatérský Sherlock Holmes, Suzanne je nesvá, protože procedury musí podstupovat zcela nahá, a po hotelu pobíhají pitoreskní profesoři fyziky, kteří s dětskou radostí svými dozimetry měří hodnoty radioaktivity po celém městě. Korunu osazenstvu hotelu nasadí zdravotní sestra, jež má problémy s alkoholem, všude ji doprovází neexistující pes a Henrymu se představí jako Elbe.

Šachty plné „mrtvoslizu“

Komická záliba profesorů však děj pomalu posouvá do žánru mysteriózní sci-fi. Ačkoli jsou hodnoty radioaktivity v hotelu v normě, v jeho sklepeních se čísílka na malých cifernících dozimetrů dávají do pohybu znatelně rychleji. Dějová linka URaNovY se tak přibližuje populárním sci-fi odehrávajícím se na pozadí studené války nebo výzkumu atomové energie a pomalu začíná být jasné, že v Jáchymově není něco v pořádku. V šachtách pod hotelem se kromě suti a ostatků těl zavalených horníků skrývá i něco mnohem zajímavějšího. S přibývajícím „mrtvoslizem“ přestávají platit zákony fyziky i biologie a prvotní náboj románu se ztrácí v mlze fantastična. Děj se zamotává, hutní a ztrácí svůj počáteční spád. Záhada je vyřešena a nová hrozba má s původní atmosférou románu společného snad jen hlavního hrdinu. Možnosti žánru science fiction a fantasy ale Elbe využívá jen zčásti a i audioverze zde zůstává tradiční. Kromě zvukových předělů kapitol, proměňující se atmosféru děje nijak nereflektuje, a tak i pointa celého děje představuje spíš jen jakési ukončení Henryho příběhu než promyšlené vyústění zápletky.

I přesto však URaNovA udrží pozornost posluchačů až do konce. Dramaturgie audioknihy dobře skloubila dialogy s narativní rovinou vypravěče. Hudební předěly minimalistické elektronické hudby konce milénia citlivě hrají spolu s příběhem a vytvářejí dynamický poslech.

Nejvýraznější ovšem zůstává živá interpretace Petra Čtvrtníčka. Pohrává si s postavami, které se v jeho pojetí stávají figurkami problematizujícími orientaci v tom, co se vlastně v hotelu, potažmo románu samotném, děje. Ačkoli Čtvrtníček dal skvěle vyniknout mysteriózní atmosféře i komičnu, jistou slabinou zůstávají ženské hrdinky., které se v jeho podání místy ztrácí za svými mužskými protějšky. Jejich repliky mnohdy vyznívají naivně nebo hloupě, což není problém pouze audioknihy, ale čtený přednes tento dojem mnohdy posiluje. Například v úvodní části knihy, kdy se Angela chystá odjet do Československa, je na základě tónu hlasu vyobrazena jako ne úplně prozíravá, ačkoli je to Henry, kdo ze sebe dělá blbce. Ostatně nabízí se i otázka, do jaké míry mužský hlas vypravěče, který je v románové verzi vševědoucí a nemá „tělo“, a tedy ani rod, může vyznění románu proměnit.

Jistou frustraci při poslechu pravděpodobně zažijí jak příznivci a příznivkyně sci-fi a mysteriózních detektivek, tak příběhů pracujících s historickými reáliemi. Literární styl Lenky Elbe totiž díky své proměnlivosti neukojí žánrové nároky ani jedné skupiny. Přesto se jedná o neobvyklý literární úkaz, mimo jiné právě tím, že nostalgii a vzpomínání (současné české literatuře vlastní) si autorka přizpůsobuje po svém. Humorné scény provázející děj navíc fungují skoro jako jakási metarovina ironizující román samotný.