Po velkém úspěchu strašidelné trilogie, která pronikla do více než dvaceti zemí a česky vyšla pod názvy Strašidelná chůva, Strašidelná cesta a Strašidelný dopis, přichází Finka Tuutikki Tolonen (nar. 1975) s další mysteriózní knihou. Také Agnes a odemčený sen je prvním dílem série, jež tentokrát cílí na zhruba devíti- až dvanáctileté čtenáře a jejíž dvě pokračování slibují odhalení dávných tajemství Agnesiny rodiny.

Tajemné sny, zamčené šperkovnice, pozapomenuté náhrobní kameny i zarostlé zahrady u opuštěných vil jsou rekvizity známé z gotických románů, které se v dětských knihách příliš často neobjevují. Autorka je zde však využívá v příběhu ryze současném, jehož hlavní hrdinka sice mívá podivný sen, ale jinak prožívá v podstatě běžné problémy, s nimiž se potýká řada dětí: rodiče se rozešli a její dosud bezpečné dětství tak utrpělo velký otřes.

Zajímavá je i volba místa, v němž se příběh balancující mezi snem a realitou odehrává. Zatímco Helsinky, kde Agnes dosud bydlela, jsou jasně definované jako současné velkoměsto, poklidné až ospalé městečko Harmala, do kterého se proti své vůli jen s maminkou právě přistěhovala, budete na mapě Finska hledat marně. Volba fiktivního maloměsta umožnila autorce naplno rozvinout fantazii a upravit si prostředí zcela k obrazu svému i svého příběhu. Ve finštině název města navozuje představu čehosi nudného či šedého (harmaa znamená šedý, ale i nevýrazný) a Agnes má po přestěhování skutečně velmi smíšené pocity. Ocitá se na neznámém místě, mezi cizími lidmi a po rozchodu rodičů jí svět skutečně zešedl.

Její život však dostane nový náboj ve chvíli, kdy se jí při procházce po novém okolí zhmotní zvláštní sen, který se jí opakovaně zdá: opuštěná vila vypadá navlas stejně jako ta ze snu a ona s ní má společného víc, než sama tuší! Kromě toho na zdejším hřbitově najde Agnes dětský hrob se jménem nápadně podobným svému, a to ve Finsku opravdu nepatří k nejobvyklejším. V krátkých kapitolách se postupně rozbíhá svižné prázdninové pátrání, s nímž hrdince ochotně pomáhá její nový kamarád a budoucí spolužák zvaný Piškot. Také on má svá trápení, takže se do momentálních Agnesiných pocitů dokáže poměrně dobře vžít a při téměř detektivní práci sympatické dvojice se jako znalec místních poměrů stane neocenitelným zdrojem informací.

Éterické černobílé ilustrace helsinské výtvarnice Kati Vuorento (nar. 1973) jen podtrhují mírně zasněnou atmosféru tajuplné knížky, jíž Tuutikki Tolonen potvrdila, že umí psát neobyčejné příběhy pro obyčejné děti a že se nebojí přiměřeně jejich věku zpracovávat ani silná témata, jako je například rozpad rodiny, změna prostředí či školní šikana. Pastelově laděná obálka i jméno hrdinky v titulu série trochu svádí k domněnce, že se jedná o holčičí čtení. Napínavý příběh plný záhad a zvratů si ovšem jistě vychutnají všechny děti bez rozdílu a možná je přiměje zajímat se víc o historii nejen své rodiny, ale i svého nejbližšího okolí. Ukáže jim také, že i zdánlivě nepříjemné změny mohou být začátkem nového přátelství.