Polský spisovatel Jakub Szamałek (*1986) debutoval v roce 2011 historickou detektivkou Kiedy Atena odwraca wzrok (Když Athéna odvrací pohled), k níž v letech 2013 a 2015 přibyla další dvě pokračování. V loňském roce vydal první dva romány z plánované krimi série, z nichž první – Ať se rozhodneš jakkoli (v originále Cokolwiek wybierzesz) – vyšel letos jako první autorova do češtiny přeložená kniha.

Severská krimi z Varšavy
Po prologu, v němž se omezil na jedinou, leč velmi příznačnou větu („Tohle není sci-fi“ – s. 9), rozehrává Szamałek více než solidně nastartovaný thriller, jenž by mohl svou strukturou a tématy připomínat v posledních letech tolik oblíbené severské krimi, nejvíce pak trilogii Milénium švédského spisovatele Stiega Larssona a čímsi i nepříliš povedené čtvrté pokračování série Dívka v pavoučí síti Davida Lagercrantze. Sluší se však hned v úvodu poznamenat, že právě tam, kde Lagercrantz ve svém prvním oživení Larssonovy série ztrácí dech, pohybuje se Szamałek mnohem elegantněji. Jeho popisy světa programátorů, hackerů a temných stránek internetu nenudí (snad až na jedinou trochu zdlouhavou pasáž, ale nebuďme hnidopichové) a čtenáře nevzdělaného v oboru IT příliš nezahlcují.

Příběh začíná smrtelnou dopravní nehodou někdejší polské televizní hvězdy. Do centra vyprávění se brzy dostává bulvární novinářka Julita, pro kterou přestává být bezpečno kdekoli, včetně jejího vlastního počítače. Autor si totiž jako hlavní téma zvolil bezpečnost kyberprostoru a dlužno říci, že jeho analýza, jak coby běžní uživatelé zanedbáváme vlastní bezpečnost v on-line prostředí, je nejen velmi znepokojivá, ale také nepříjemně realistická.

Dvojí tvář Polska?
Kromě toho Szamałek ukazuje témata typická pro naši dobu celkově, nejen pro Polsko. A částečně i díky nim jeho román vybočuje z thrillerové produkce posledních let. Přináší totiž originální prvek, ze severské literatury přirozeně neznámý (či zpravidla ne tak vyhrocený), přestože tématy se Szamałek zabývá podobnými.

Tímto prvkem je právě osobitost polské mentality a náhled do současné polské společnosti, která je na jednu stranu moderní a progresivní, na druhou konzervativní a v mnohém zpátečnická. Je to motiv, který se nejvýmluvněji projevuje v okamžiku, kdy na veřejnost proniknou hackerem ukradené Julitiny erotické fotografie, pořízené samozřejmě pro zcela soukromé účely. Nechme stranou reakce veřejnosti, neboť zajímavější je odezva Julitina okolí, včetně jejího chlebodárce, bulvárního portálu Meganewsy.pl. Skutečnost, že faktická oběť je navrch potrestána (Julita dostane vyhazov), můžeme na jednu stranu připisovat polskému konzervativismu (akcentovanému řadou vedlejších linií, například mikropříběhem ženy, která potají odjíždí do Česka na potrat), na druhou stranu však nesmíme zapomínat, že obětování jedince pro zachování dobrého jména společnosti (jakkoli je dobré jméno v tomto případě diskutabilní) není ve většině světa nijak výjimečnou taktikou.

Szamałekova Varšava je na první pohled moderní metropole, příliš se nelišící od ostatních velkých evropských měst. Avšak kde jinde než v Polsku (za což zřejmě nejvíce může jeho pověst coby jedné z nejkatoličtěji založených evropských zemí) by měla nejvíce eskalovat témata, jako je dvojí pohled na stejné chování u žen a mužů či relativizace obětí sexuálního násilí? Alespoň jeden příklad za všechny: „Přitiskl ji ke zdi, začal ji líbat, strčil jí zpocenou chlupatou ruku pod halenku. […] Ale policisty tohle nezajímalo. Ptali se, co měla na sobě. Jak tančila. Co mu říkala. Možná k němu vysílala protichůdné signály? Je přece známo, že ženy někdy říkají jedno a myslí druhé […]“ (s. 136). Otázky maskulinity a její dominance se ovšem v románu objevují častěji a lze říci, že prostupují celým autorovým dílem.

Dlužno dodat, že žádné ze zmíněných témat není výhradně polskou otázkou – jen právě na mentalitě našich severních sousedů lze možná nejvýmluvněji ukázat jejich palčivost.

Vítejte na darknetu
Románu Ať se rozhodneš jakkoli dominuje internetová bezpečnost. Julita se ocitne v hledáčku nebezpečného hackera a spisovatel sází na znepokojení čtenáře, neboť většina z nás se chová v on-line prostředí podobně nezodpovědně jako ona. Szamałek jde v tomto tématu opravdu do hloubky, čímž nemíníme pouze hlubiny internetu a jeho temného bratříčka darknetu, k jehož užívání je Julita nucena se uchýlit. A nestačí se divit, co všechno lze v této hloubce najít: od hackerských služeb přes ilegální druhy pornografie, nákup drog a zbraní až po objednání vraždy.

Internetová kriminalita ani darknet nejsou v literatuře zdaleka tematizovány poprvé, cenná je především realističnost nebezpečí v prostředí, s nímž přicházíme denně do kontaktu. Zároveň ani jeho hackeři (či další postavy) nepůsobí jako poloviční superhrdinové, jako je známe z mnohých jiných žánrových děl. Julita – za pomoci dalšího hackera – postupně do tajuplného světa jedniček a nul proniká, a to nejen kvůli (na první pohled paranoidní) ochraně vlastního bezpečí. Dostává se i do již zmíněného darknetu a autor provede čtenáře tou částí elektronického světa, která většině z nás ve skutečnosti navždy zůstane skryta, přestože její existence dávno není tajemstvím. Z Varšavy tak začneme zabrušovat do zdánlivě fantaskních míst moderního světa, avšak mějme stále na paměti jeho prolog, který je více než přiléhavý. A právě uvědomění si tohoto prostého faktu posiluje naléhavost a děsivost románu.

Kromě výše popsaných se Jakub Szmałek více či méně zabývá celou řadou dalších zajímavých otázek současnosti. Do rozbujelé krimi produkce tak vstoupil s dílem, které na jednu stranu pracuje s množstvím již klasických žánrových témat, na druhou stranu řadu z nich pojímá dostatečně originálně na to, aby mezi thrillerovou produkcí vyčníval. Osobně jsem zvědavý, zda se mu nastavenou laťku podařilo (a dále podaří) udržet i v následujících pokračování série Skrytá síť. První díl naštěstí pro čtenáře končí uzavřeně, ale zároveň budí zvědavost a touhu číst dál.