Nizozemská výtvarnice, spisovatelka, filozofka a písničkářka Eva Meijer (nar. 1980, Hoorn) studovala po maturitě na gymnáziu v Hoornu (1997) ještě rok zpěv na Dartington College of Arts ve Velké Británii. V roce 2005 uzavřela čtyřleté bakalářské studium v oboru obraz a zvuk na Královské konzervatoři a Královské akademii výtvarných umění v Haagu. Následovalo studium filozofie na Amsterodamské univerzitě (UvA – bakalář 2011, magistr 2012), kde se také roku 2017 habilitovala v oboru filozofie prací Political Animal Voices (Politické hlasy zvířat), za niž získala Praemium Erasmianium pro nejlepší disertaci. Její magisterská práce s titulem Politieke gesprekken met dieren (Politické hovory se zvířaty) vyšla roku 2013 a byla přeložena do několika jazyků.

Pro její tvorbu je zásadní přístup k člověku jako jednomu z živočišných druhů. Odmítá proto současný vztah člověka ke zvířatům jako subjektu k objektům a aktivně se zasazuje o práva zvířat. Svůj postoj shrnula v eseji De soldaat was een dolfijn (Voják byl delfín, 2017).

Od roku 1998 publikuje verše a povídky v literárních časopisech (např. De Revisor, Tirade atd.) a píše recenze a sloupky mimo jiné pro deníky NRC Handelsblad a Trouw. Debutovala v roce 2011 románem Het schuwste dier (Nejplašší zvíře), v němž popisuje týden ze života dívky, která přijela z ciziny, kde studuje, na pohřeb tety, jež spáchala sebevraždu. Následoval román Dagpauwoog (Babočka paví oko, 2013) o výtvarnici, která se s nejednoznačnými pocity zapojí do násilných akcí za práva zvířat, a o tři roky později Het vogelhuis (Ptačí dům, 2016): příběh britské houslistky Gwendolen Howardové (1894–1973), která se stáhla do ústraní a otevřela svůj dům ptactvu, zejména sýkorám, jejichž pozorování se systematicky věnovala a napsala o nich studii. Ve stejném roce vydala Meijerová populárněvědeckou publikaci Dierentalen (Řeč zvířat, 2016, č. 2019) . Své osobní dlouholeté zkušenosti s depresí zpracovala v eseji De grenzen van mijn taal (Hranice mého jazyka, 2019). V roce 2019 také vydala román Voorwaarts (Vpřed), v němž se zamýšlí nad možnostmi a omezeními života v komuně.

Některé své romány (Het schuwste dier, Het vogelhuis) převedla na hudební performanci. Své knížky často sama ilustruje. Angažuje se v různých organizacích na ochranu zvířat a roku 2017 kandidovala do parlamentu za nizozemskou Partij voor de Dieren (Strana za zvířata). Její knihy se překládají do mnoha jazyků (angličtina, němčina, francouzština, finština, švédština, polština, turečtina, arabština, čínština, korejština).

Česky:
Eva Meijerová: Řeč zvířat. Z nizozemského originálu Dierentalen přel. Veronika ter Harmsel Havlíková. Grada, Praha 2019, 144 s.

Literární ceny:
2017 BNG Literatuurprijs (cena čtenářů) za Het vogelhuis

Bibliografie:
2011 Het schuwste dier (román)
2013 Dagpauwoog (román)
2016 Het vogelhuis (román)
2016 Dierentalen (populárněvědecká publikace, č. 2019 Řeč zvířat)
2017 De soldaat was een dolfijn (esej)
2019 De grenzen van mijn taal (esej)
2019 Voorwaarts (román)

Internetové odkazy:
webové stránky autorky (v niz.)
rozhlasové interview (v niz., duben 2019) o románu Voorwaarts, s autorčinou písní
rozhovor na youtube (v niz., prosinec 2016)