Dvě velká historická výročí přiměla česká nakladatelství ke zvýšené produkci popularizačních životopisů pro děti a mládež. Loni vyšlo množství publikací k výročí upálení Jana Husa (600 let), letos přišel na řadu Karel IV., od jehož narození se slavilo 700 let. Novinář a právník Tomáš Němeček na jejich beletrizovaných biografiích založil celou sérii Velikáni do kapsy: loni vyšel Jan Hus očima krejčího Ondřeje a panny Anežky, letos Karel IV. očima opata Neplacha a rytíře Smila. Už podtituly mají naznačovat, že půjde o historii líčenou trochu podvratně, s odstupem a humorem. Němeček se – stejně jako někteří další čeští autoři – inspiroval úspěšnou britskou řadou Terryho Dearyho Děsivé dějiny a do značné míry kopíruje model, ve kterém se civilně vyprávěné dějiny prolínají s více či méně humornými, naivními a překvapenými vstupy komiksových postav, častými komiksovými pasážemi a dalšími výtvarnými i typografickými prvky, které ono přímočaré a věcné (neboli pro děti příliš nezáživné) líčení dějin zpestřují a oživují.

Vybral si k tomu komiksového kreslíře a ilustrátora Tomáše Chluda a byla to šťastná volba: Chlud už má vykreslenou, jistou ruku, jeho kresba je výrazně karikaturní a má bohaté zkušenosti s kreslením komiksů pro děti, mladší i starší. Jeho zdánlivě lehkonohý, jasně barevný styl je dostatečně přístupný a chytlavý, Chlud dokáže portrétovat podstatné postavy (byť šlechtičny si jsou až příliš často dosti podobné), skvěle zvládá jejich grimasy a zároveň zůstává relativně střídmý a uměřený; taková je ostatně – navzdory proklamované „odvázanosti“ – celá publikace.

Kromě Karla IV. a dalších dobových postav portrétuje hned čtyři průvodce knihou – dvě současné dívky (pohříchu bezejmenné – v knize jsou označeny jako Laskavá čtenářka 1 a 2) a dvě skutečné historické osobnosti, které autoři vtělili do názvu knihy, tedy benediktinského mnicha a později opata v dnes již neexistujícím klášteře v Opatovicích nad Labem Jana Neplacha a rytíře Smila z Pardubic, kterého si většina z nás dobře pamatuje z hodin dějepisu i díky jeho přízvisku Flaška. Zatímco dívky kladou zvídavé dotazy, oba pánové je doplňují převážně sebestřednými až ješitnými poznámkami, které jsou zdrojem docela chytrého humoru. Někdy to jsou jednorázové vtípky, jindy autoři jeden vtip seriálově roztáhnou přes celou kapitolu – například kapitolu Velký rok 1348, která líčí mnoho zejména stavebních událostí toho roku, narušuje opakovanými vstupy mnich Neplach, který upozorňuje, že to ještě stále nebylo vše. Posluchačky však uvádějí další a další důležité události (založení univerzity, hradu Karlštejn, zemřela královna Blanka), než se čím dál rozmrzelejší řeholník dostane k tomu, aby konečně vítězoslavně oznámil, že v ten rok se stal opatem. Jistěže to není nic třeskutě vtipného, ale pozornost čtenářů to udrží.

Tomáš Němeček není historik, což je možná výhoda, protože se o to víc spoléhá na práce renomovaných profesionálů, které – světě, div se! – dokonce uvádí na předposlední stránce. Ne snad jako přehled pramenů, ten seznam má spíše charakter doporučené další, podrobnější četby (ale už pro čtenáře starší a s opravdu hlubokým zájmem o historii, vesměs jde o odborné práce našich předních medievistů), ale rozhodně je to sympatický moment. Němeček navíc pracoval se skutečně aktuálními prameny, a tak snad jako jediný z autorů letošních karolinských biografií pro děti uvádí nejpravděpodobnější důvod vážného panovníkova zranění z roku 1350 – k rozsáhlé devastaci jeho brady a krční páteře zřejmě došlo, když se Karel inkognito účastnil některého rytířského klání.

Důkladná, místy opravdu hodně podrobná, a přitom dostatečně čtivá a odlehčená kniha může být ideální nejen pro vylíčení osudů Karla IV., ale i jako vstupní brána pro ty malé čtenáře, které by předtím ani nenapadlo, jak může být český středověk zajímavý a zábavný.