Společensko-politický román Teil der Lösung (Součást řešení, 2007) vyvolal před osmi lety na německé literární scéně pořádný rozruch, od té doby však o jeho autorovi Ulrichu Peltzerovi (*1956) příliš slyšet nebylo. Kritici a čtenáři se dočkali až letos, kdy na pulty knihkupectví dorazil masivní, bezmála čtyřsetpadesátistránkový svazek Das bessere Leben (Lepší život, 2015). V Německu oceňovaný, v českém prostředí však takřka neznámý autor v něm zachycuje soudobou, pozdně kapitalistickou společnost, v níž dřívější levicoví aktivisté seškrtali své touhy po spravedlivější společnosti a v mezičase se sami upsali hospodářské globalizaci.

Kolotoč globální ekonomiky
V květnu 1970 patřil Američan s britským pasem Sylvester Lee Fleming k početné skupině studentů Kentské univerzity v Ohiu, která hlasitě vyjadřovala nesouhlas s válkou ve Vietnamu a zejména vpádem amerických vojsk do Kambodži. Když Národní garda na neozbrojené studenty začala střílet, měl Fleming štěstí v neštěstí: přežil, u svých nohou však viděl umírat jiné. Tvář Allison Beth Krause, jedné ze čtyř obětí střelby, jej ve snech a vzpomínkách provází až do současnosti, a třebaže se Fleming svým dřívějším ideálům odcizil, smrt obdivované dívky v něm vře i po více než čtvrtstoletí. V současnosti vede vlastní poradenskou firmu, zaměřující se na pojištění a obchodní rizika nejrůznějšího druhu. Že se jeho „poradenství“ odehrává převážně v šedivé zóně na hranici zákona a mnohdy i daleko za ní, Flemingovy příjmy jedině násobí.

Dávno pohřbeno pod vrstvou současných problémů je i revoluční, marihuanou zamlžené mládí Němce Jochena Brockmanna. Rozvedený padesátník působí jako manažer prodeje v jedné turínské strojírenské firmě, ve volném čase investuje do umění a občas, když mu to jeho kalendář zrovna dovolí, se nad hrnkem kávy vídá se svou dospělou dcerou Elisabeth. Po krachu významné obchodní dohody v Indonésii však nevypadají jeho profesní vyhlídky příliš nadějně. Až se vrátí z Jižní Ameriky, kde má dotáhnout poslední detaily jedné takřka uzavřené transakce, očekává jej pohovor s patriarchou firmy a zkušený businessman si o své budoucnosti nedělá žádné iluze.

Třetím do globálního mariáše je pětačtyřicetiletá Angelika Volkhart, pracující pro holandskou rejdařskou společnost se sídlem v Amsterdamu a nákladními loděmi rozesetými po celém světě. Rodačka z NDR se kdysi díky své učitelce, dceři meziválečného komunisty, nadchla pro ruštinu, a před převratem dokonce studovala v Leningradu, jazykové znalosti ji však paradoxně zavály na kapitalistický Západ.

Tato ústřední trojice doplněná o zhruba další desítku vedlejších postav – příbuzných, známých, obchodních partnerů či kolegů –, tvoří osazenstvo Peltzerova nejnovějšího románu, jehož ústřední syžet je zasazen do několika málo týdnů roku 2006. O dramatický děj plný zvratů se však v případě Das bessere Leben nejedná.

Vnitřní dramata střední generace
Vystudovaný psycholog Peltzer platí za předního představitele komplexní, především na vnitřním příběhu jednotlivých postav vystavěné prózy a tuto pověst obhajuje i tentokrát. V externí dějové rovině se totiž neodehrává nic spektakulárního, co by alespoň částečně vysvětlovalo, proč se nakladatel snaží román prodávat jako „metafyzický thriller“. Příběhu chybí nosný konflikt. Jednotlivé postavy se sice mezi sebou znají nebo v průběhu románu (čirou náhodou) poznávají, jejich dialogy působí věrohodně a vysledovat lze i určitý vývoj, děj samotný však generuje jen minimální dramatické pnutí. Podle všeho záměrně.

Skutečný děj se totiž odehrává převážně v mysli jednotlivých postav, kterou Peltzer zcela obnažuje. Čtenář se opětovně noří do proudu vědomí protagonistů, kteří kdysi hledali recept na titulní „lepší život“, po ztrátě iluzí se však uchýlili k úspěšné apolitické existenci a přehrabování ve vlastních vzpomínkách. Scény z kanceláří, kaváren či hotelových pokojů, v nichž se novodobí kočovní prodejci marně snaží usnout před důležitými schůzkami, rychle přecházejí ve vzpomínky na studentská léta revolty, představy o průběhu nadcházejících obchodních jednání či úvahy o vlastní budoucnosti. Zejména čtenářům, kteří touží po přímočařejší akci, se to může zdát příliš málo, jiné zase s jistotou odradí náročnost, kterou na ně zvolené vyprávěcí postupy kladou. Peltzer se totiž čtenáři ani v nejmenším nepodbízí, a tak se případný zájemce musí knihou prokousat sám. Žádný vypravěč, který by mu vše ochotně vysvětlil, mu nepomůže.

Politický román bez politické agendy
Das bessere Leben je pokus nahlédnout do života a duše současné generace čtyřicátníků a padesátníků, kdysi nepřátel systému, z nichž postupně vyrostly vůdčí osobnosti světové business sféry. Třebaže politické přesvědčení dříve hrálo v životopisech mnoha postav zásadní roli, neuchyluje se Peltzer k lacinému moralizování, černo-bílému kádrování nebo snad didaktické převýchově. Jednotlivé životní epizody naopak líčí věcně, v mnoha ohledech snad až příliš nezúčastněně. V Německu se o Peltzerově románu mluví mj. jako o „četbě pro pokročilé“ (Felicitas von Lovenberg, FAZ). Doporučit jej lze skutečně hlavně čtenářům, kteří se dokáží vypořádat s vyprávěcími postupy modernistů a současně se nezaleknou laikům jen stěží srozumitelného soukolí globálního obchodu. Rozumět světové ekonomice může sice skýtat určitou výhodu, není to však nezbytné, neboť Das bessere Leben je především román o lidských touhách a obavách tváří v tvář životu. A v této rovině je srozumitelný všem.