Komiksový kreslíř a scenárista David B. patří na české scéně ke známým tvářím, jeho legendární šestidílný komiks Padoucnice u nás začal vycházet v nakladatelství Mot již v roce 2000. Po několikaleté pauze se jeho tvorby chopilo nakladatelství Baobab, které připravilo hned dvě jeho novinky, obě historicky laděné. Soubor Zahrada ve zbrani a jiné příběhy mj. vypráví i o českých husitech, Král Špunt podle povídky Pierra Mac Orlanea je na první pohled určen mladším čtenářům. Ovšem pouze na ten první.

Motiv Bludného Holanďana poutá pozornost literárních tvůrců konstantně, není proto divu, že se dočkal i dalšího komiksového zpracování. David B., potažmo Mac Orlane, se zamýšlejí nejen nad věčným zatracením, ale také nad vírou ve vyšší moc. Bůh existuje, což posádka lodi vydedukovala logicky ze skutečnosti, že jsou zatraceni a nemohou nalézt ani po smrti pokoj.

Přesto činí po celá dlouhá staletí všemožné pokusy, jak ukončit svou pozemskou existenci. Právě ty v podání Davida B. působí poněkud komicky. Piráti se vrhají stále znovu a znovu do nejnebezpečnějších vod a doufají, že tentokrát to vyjde, že tentokrát bude jejich loď potopena a zůstane pohřbena v mokrém hrobě jednou pro vždy. Pro příběh je nezbytné, aby všechny jejich pokusy skončily nezdarem, živly je odmítají pohltit, ani bájný Leviathan nechce ukončit jejich strastiplnou pouť staletími.

Piráti se tu a tam ze zoufalství pustí do dalšího drancování stále moderněji vypadajících lodí, protože více zatraceni už být nemohou. K čemu je ale hromadění bohatství, když jste jen kostlivé přízraky brázdící sedmero moří? Nový směr jejich existenci udá záchrana batolete někdy na počátku 20. století. Když se o ně postarají a zabijí jej někdy kolem desátého roku života, budou mít pro obveselení dětskou kostřičku a neživot už nebude tak ponurý.

A právě s objevením se krále Špunta, jak nalezenci říkají, začíná skutečně tragická část příběhu. Živé dítě si posádka zamiluje a – světe div se – také Špunt si zamiluje svoje neživé opatrovníky, kteří dělají první poslední, aby se jejich chráněnec měl skvěle.

První polovina komiksu je přes ponurost tématu rozverná vyprávěnka, u níž čtenář pociťuje lehké znepokojení nad autorským vývojem Davida B. Přes šedavou atmosféru jde o komický příběh, který příliš nezapadá do obrazu, který o sobě kreslíř (jenž mj. velmi ovlivnil Marjane Satrapiovou) vytvořil. Druhá polovina však namísto naděje, která by se na palubě s živým dítětem měla objevit, přináší stále zoufalejší existenciální otázky. Jaké předurčení má v božském plánu král Špunt? Objevil se, aby po staletích ulevil prokletým pirátům, nebo jde o skutečnou zkoušku, jejíž úspěšné složení může vysvobodit celou nemrtvou posádku?

Nová dilemata už daleko více zapadají do autorovy dosavadní tvorby a David B. nechává sebe i svoje hrdiny vláčet temnými mořskými proudy ve snaze nalézt správnou odpověď. Komiks je přitom po celou dobu morbidně vtipný a temně zábavný. Čtenář musí fandit zatracencům i v okamžicích, kdy útočí na další a další lodě, aby zajistili potravu pro svého chráněnce. Špunt přitom svou novou existenci miluje. Nepamatuje si na lidský způsob života a s velkým nadšením se připravuje na okamžik, kdy se konečně stane stejně mrtvolným kostrounem jako jeho pirátští strýčkové.

Po dočtení komiksu pak vyvstanou jen další otázky. Třeba: pro koho je tedy komiks určený? Skutečně si jej užijí dětští čtenáři? Pochopí znepokojivé otazníky, které se vznášejí nad prokletou posádkou, nebo se zaměří pouze na scény oplývající morbidní komičností? Ať už jsou odpovědi jakékoli, Král Špunt je velmi dobrá komiksová adaptace, která v žádném případě nezklame ani fanoušky Davida B., ani čtenáře, kteří s jeho tvorbou nepřišli nikdy do kontaktu.