Příběh knihy Hledá se hvězda se odehrává v malém království chráněném světlem Hvězdy, která kdysi spadla na zem jako meteorit. Není to obyčejná hvězda, ale duše zemřelé královny. Světlo Hvězdy brání zlu, aby proniklo do království. Tehdy proměnilo vrahy, zloděje, ale i obyčejné lháře v kamenná vejce, svezená do Ďáblova kaňonu. Všichni obyvatelé včetně krále si zvykli, že hvězda je před zlem ochrání. A mělo to tak zůstat navždy…

Malá Princezna, hlavní postava knihy, je trochu osamělá holčička, které chybí láska a přátelství. Její otec král se z královniny smrti nikdy úplně nevzpamatoval a všechen svůj čas tráví o samotě pozorováním Hvězdy. Království za něj vládne hrabě Montér. Příběh knihy začíná v den, kdy Hvězda záhadně zmizí. Ve stejný den proběhne konkurz na kašpárka. Kašpárek s jednou rolničkou neumí metat salta ani kotrmelce, vyprávět vtipy, natožpak zpívat. Přesto vyhraje. Proč si ho král vybral? Dvořané mu nedůvěřují, kladou si otázku, co je to za kašpárka. Ale on jim ukáže, že má hlavu i srdce na pravém místě. Společně s Princeznou pomohou rozmotat všechny kličky a tajemství příběhu. Vyznat se v tom všem není jednoduché, některá tajemství jsou přímo děsivá. Světlo Hvězdy už nikoho nechrání, zlo je doslova na pochodu. Každý v království se cítí zaskočen, bojí se. Až ke konci knížky, během velké bitvy, se jasně ukáže, kdo je na čí straně, kdo mluví pravdu a kdo něco skrývá. A zda v poslední chvíli zoufalství budou všichni zachráněni, zda se Hvězda najde a její světlo zlo znovu přemůže. Pokud se přidáte k pátrání Princezny a Kašpárka i vy, pomůžete jim zjistit, kdo byl zloděj, který okradl zloděje.

Dobrodružný detektivní příběh je plný překvapení. Pomalu vtahuje čtenáře hloub a hloub. Nakonec nic není jednoznačné a na příkladu dospělých postav, které malou Princeznu obklopují, se ukazuje, kam může člověka přivést láska a touha.

Jazyk knihy působí velmi moderně. Klasicky, pohádkově vyprávěný úsek je tu jen jeden, spíše pro naše pobavení než pro cokoli jiného. Ve zbytku textu narážíme pravidelně na různá ozvláštnění, například papouškovy opakující se hlášky „Montér svítí. Kuchtík jede.“ Vtipné zkratky „indčtiny“ tety Věry, jedné z postav, čtenáře přímo vybízejí přenést si je do života. A to je „čipra“ – čistá pravda. Princezna se opravdu jmenuje Princezna a kašpárek Kašpárek. Ale s tradičním kašpárkem a princeznou nemají společného téměř nic. Zbylé vedlejší postavy mají oproti tomu jména obyčejná a taky takoví trochu nečekaně jsou. Když dojde ke konfliktu nebo tragédii, mluví se otevřeně, místy až drsně. Nic se čtenáři nezamlčuje ani nezabaluje do jinotajů. Zlo nemá ostatně s nikým slitování. A je třeba se mu bránit.

Nitky příběhu se logicky splétají a navazují. Na konci si možná řeknete: „Jasně, to jsem věděl, to jsem tušil.“ Ale během čtení to tak jednoduše nevyznívá. Pohnutky postav a zvraty v ději nejdou vždy snadno odhadnout. Kdo chce pátrat s Kašpárkem a Princeznou, musí si dobře pamatovat, co bylo řečeno, kdo je kdo. Zároveň je příběh příjemně civilní. Hvězdář je opravdový vědec, žádný kouzelník nebo šarlatán. Kuchař umí uvařit pro tři, pět nebo padesát lidí. Jen je to jednou hostina a podruhé, během bitvy, jáhlová kaše.

Příběh doprovázejí sytě barevné celostránkové a dvoustránkové ilustrace Terezy Ščerbové. Při předčítání menším školákům se u knihy nebudou nudit ani dospělí, samostatně se bude dobře číst zdatnějším starším čtenářům. Kapitoly jsou delší, oddělené hvězdičkou. Vyprávění dovede zaujmout děti s velkou fantazií, ale i pozorné, věcné čtenáře, kteří „pohádky“ už dávno nečtou.