Dvojčata Bick a Beck a jejich starší sourozenci Tommy a Střela se dostanou do situace, o které sní většina dětí: ocitnou se bez rodičovského dozoru. Jsou to však děti lovce pokladů Thomase Kidda, jež většinu života prožily na lodi a nemohou si jen tak dělat, co se jim zlíbí, protože po pokladech na jejich plavidle pasou rozličné pirátské živly. Především je však třeba, aby dokončily misi svého otce s cílem vysvobodit jejich matku ze zajetí kyperských překupníků. Sám Thomas Kidd záhadně zmizel z rodinné lodi během jedné bouře, a děti tak žijí v nejistotě, zda již oba rodiče nejsou mrtví.

Na vykreslení hlavních hrdinů knihy Chrise Grabensteina a Jamese Pattersona Lovci pokladů i výstavbě dějové linky je zřetelně patrný vliv akčních, potažmo superhrdinských filmů. Všechny děti oplývají výjimečnými schopnostmi: ovládají karate, vodní lyžování naboso, umějí se potápět – což lze vysvětlit jejich svéráznou výchovou. Střela má však také fotografickou paměť a Tommy (byť přezdívaný Trdlo Tommy) dokáže skvěle ovládat loď. Dvojčata, která příběh vyprávějí, superschopnosti postrádají, ale jsou velmi bystrá. Děj knihy se vyznačuje značnou přehuštěností. Jeden zvrat bez logické provázanosti střídá druhý v duchu deus ex machina: „Protože nás znenadání obklopili neoprenoví nindžové!“ Vyhrocené situace nicméně nikdy nemají dlouhého trvání, zřejmě aby to dětského čtenáře příliš nestresovalo.

Výtvarnou stránku knihy lze pochválit. Ilustrace Juliany Neufeldové jsou propracované a zároveň působí uvěřitelně, že pocházejí z pera jednoho z dvojčat – dívky Rebeccy (Beck). Zatímco Bickford (Bick) líčí dobrodružství sourozenců slovy, jeho sestra se stará o doprovodné kresby. Když Beck tedy v jeden moment unesou piráti, Bick musí text doprovodit vlastními, o poznání slabšími pokusy.

Kniha by si zasloužila důkladnější redakci. Najdeme v ní dodávku, z níž se kdysi „prodávali“ mexické tacos (s. 320) nebo brčka rodu ženského (s. 356). A když strýc dětí Kiddových říká, že ví, co všechno dovedou, protože jejich otec mu ukazoval záznamy, které si o nich vedl, pravděpodobně neměl na mysli „soubory“, ale spíš „složky“, třebaže anglický výraz „file“ se dá přeložit oběma způsoby (s. 265).

Hodnotové pozadí knihy spadá do amerického mainstreamu. V Lovcích pokladů nalezneme například značný důraz na materiální blahobyt; s dětmi to sice po otcově zmizení po finanční stránce nevypadá růžově, ale jen proto, aby pak autor s o to větším gustem vylíčil astronomické bohatství, které na ně čeká v potopených conquistadorských galeonách. Postupem času také vyjde najevo, že oba rodiče dětí Kiddových pracují (nebo pracovali) pro CIA, což je v očích jejich potomků – a předpokládá se, že i čtenářů – staví na roveň skutečných superhrdinů.

Cílovou skupinu čtenářů bude Pattersonův bestseller jistě bavit. Také má sympatické a inspirativní hlavní hrdiny (mimo jiné je explicitně řečeno, že vyrůstají bez iPhonů). Nic víc, nic míň.