Pieter De Buysser (nar. 1972, Kapellen, Belgie) si na mě udělal chvilku v náročném týdnu, kdy v pražském Divadle Archa zkoušel inscenaci své nové hry Afterparty inspirované odkazem Václava Havla. Přípravy na premiéru 22. března 2017 byly v plném proudu, zkoušky probíhaly v Praze a v Bruselu. Mluvili jsme si především o tom, co ho k napsání Afterparty inspirovalo a čeho chce svou tvorbou dosáhnout.

iLiteratura.cz: Afterparty jste napsal speciálně pro Divadlo Archa. Mohou se diváci těšit na hru navazující na Pálení knih nebo na Krajinu na přeskáčku, které Archa uvedla v minulých sezonách?
Pieter De Buysser: Na rozdíl od her, co jmenujete, Afterparty není one man show. Představení vzniklo v česko-belgické koprodukci, hrají v něm Vladimír Javorský a belgická filmová herečka Christelle Cornil. Je mi ctí, že oba nabídku přijali. Nápad na hru se zrodil po jednom rozhovoru s ředitelem Archy Ondřejem Hrabem. Zpracoval jsem v ní obdiv k Václavu Havlovi. Nastudoval jsem si Havlův život. Setkal jsem se s jeho příbuznými, například s bratrem Ivanem M. Havlem, nebo s přáteli, za všechny bych jmenoval Michaela Žantovského. Před premiérou nechci prozrazovat nic konkrétního, ale věřím, že Afterparty má potenciál stát se nejkrásnějším představením, které jsem kdy vytvořil.

iLiteratura.cz: Co pro vás vlastně Václav Havel znamená?
Pieter De Buysser: Jak jsem řekl už víckrát, současná Evropa postrádá osobnost, jako byl Havel. Evropou totiž zmítá populismus. Podívejte se na Le Penovou ve Francii, Wilderse v Nizozemsku, De Wevera v Belgii a jim podobné politiky u vás. Nebo na Trumpa v Americe. Jak by na dnešní politickou situaci Havel asi reagoval? Nesouhlasím se vším, co udělal. V něčem se názorově diametrálně odlišujeme. Nelíbí se mi například, že byl v takové euforii z USA nebo že podpořil útok na Irák. Nicméně ve chvíli, kdy se Havel stal prezidentem, stal se i poselstvím pro celou Evropu. Podívejte se na jeho esej Moc bezmocných (1978), v němž analyzoval totalitní režim. Považuji ho za výjimečný dokument s obecnou platností a erudovaným pohledem na tehdejší dobu.

iLiteratura.cz: Pokračujeme v Havlově odkazu?
Pieter De Buysser: Havlův odkaz je dnes zneužíván.

iLiteratura.cz: Narážíte tím na svou přednášku na konferenci Forum 2000 v říjnu 2016?
Pieter De Buysser: Ano. Organizátoři z Nadace Forum 2000 mě pozvali, abych v Arše vystoupil s úryvkem z Afterparty. V hledišti seděli diváci z celého politického spektra, konzervativci, nacionalisti, liberálové… Jenže když jsem se vyjádřil kriticky o Havlovi a poukázal na to, že naše svoboda je ohrožena, výkonný ředitel Jakub Klepal mě požádal, abych přednášku ukončil. Byla to cenzura, při níž bylo zneužito jméno Václava Havla. Ano, vaše reakce je přirozená. Jak vidím, jste v šoku, že v tomhle tisíciletí můžete zažít něco, co sama nepamatujete, ale v čem žili vaši rodiče. Nicméně diváci protestovali, chtěli, abych v přednášce pokračoval.

iLiteratura.cz: Jak myslíte, že diváci Afterparty přijmou?
Pieter De Buysser: Těžko říct. Doposud jsem se setkal víceméně se třemi druhy reakcí. Diváka rozesměju, doženu k slzám, nebo šokuju. V inscenacích se chci hlavně vyjádřit, nechci primárně šokovat. Chci, aby divák vystoupil z komfortní zóny, aby překročil své politické i duchovní hranice. V tom přece spočívá život, nebo ne? Když na každé představení přijde víc a víc lidí, budu mít pocit zadostiučinění. Stačí, když se divák po představení cestou domů zamyslí a uvědomí si, že ho ta hra nějak vnitřně obohatila. Začne o mém poselství přemýšlet. To pro mě bude znamenat, že jsem uspěl. Příběhy, co píšu, by pro čtenáře a diváky mohly být nástroj, který jim pomůže překonat těžké časy. Jsem rád, že premiéra bude v Praze. Archa má totiž mimořádnou atmosféru. Vždy tam cítím silné napojení na publikum. Inscenaci později představíme také v Bruselu a v Paříži.

iLiteratura.cz: Charakterizoval byste své hry na prvním místě jako politicky angažované?
Pieter De Buysser: To určitě ne. Kritizuji sice vládnoucí politickou elitu, ale nejsem politický aktivista. Nemyslím si, že svými hrami změním svět. To ani nejde. Jak jsem už naznačil, Afterparty je spirituální metafyzická hra, aristotelovské drama s politickou rovinou, které pracuje s archetypy. Kdyby to byla čistě politická inscenace, byla by to špatná hra. Úspěšná hra má v sobě od každého něco, je hravá. Musíme si uvědomit, že všechno souvisí se vším.

iLiteratura.cz: Co je tedy ve vašem díle ta vinoucí se červená nit?
Pieter De Buysser: Před románem Řezači kamene jsem napsal sedm divadelních her. Nejde mi o kvantitu, ale o kvalitu. Při psaní her i románu se řídím myšlenkou, že umění patří všem. Psaní je radost spojená s vynalézáním nových příběhů. Literatura popisuje vše krásné a bolestné. Chci psát elitářské divadlo přístupné každému. K tomu mi nepomůže politický náboj, ale povaha samotné hry.

iLiteratura.cz: Můžete naznačit, jaké máte umělecké plány?
Pieter De Buysser: Vazba s Divadlem Archa je opravdu silná, vlastně jsem tam už zdomácněl. S Ondřejem Hrabem máme dlouhodobé plány. Jsem v kontaktu se zahraničními filmovými producenty. Vypadá to, že se Řezači kamene dočkají filmového zpracování, ale taky nosím v hlavě nápad na nový scénář. A píšu nový román.