Francouzský spisovatel Maurice Leblanc (1864–1941) je autor dobrodružných a zejména detektivních románů. Velkou část jeho tvorby tvoří šestnáct románů, ale i povídky, a dokonce též jedna divadelní hra (vše publikováno mezi lety 1907 až 1941), které spojuje slavná postava, lupič gentleman Arsène Lupin, vystupující mj. také v mnoha přestrojeních a pod různými pseudonymy. Protagonistu si mimochodem pro svá díla vypůjčili četní další autoři, z nichž nejčastěji Boileau-Narcejac (Boileau-Narcejac je společný pseudonym dvou autorů detektivek, první se jmenuje P.-L. Boileau a druhý, P. Ayraud, sám užívá ještě pseudonym Thomas Narcejac) – pro celkem šest románů.

První český překlad díla M. Leblanca vyšel u nakladatele Jos. R. Vilímka v devadesátých letech 19. století (Černá perla) a další tři knihy se objevily roku 1908 (Arsen Lupin lupič-gentleman, Arsen Lupin proti Herlocku Sholmesovi, Zatčení Arsena Lupina) – všechny čtyři tituly byly vydány v překladech Olgy Fastrové.

Poté vycházely česky další knihy prakticky každoročně, ve dvacátých letech 20. století i čtyři tituly ročně, avšak po roce 1934 nastává odmlka na celých pětatřicet let: žádná další kniha nevyjde až do r. 1969, tedy po poměrně dlouhé období, kdy vydávání detektivních románů jako nevhodné, „americkým manýrám poplatné“ brakové literatury u nás bránila nejprve německá a poté komunistická cenzura.

V roce 1969 vyšla v Mladé frontě Dutá jehla, a to již ve třetím překladu (po předchozích, jejichž autory byli František Štěpánek, 1913; Oliva Jílovská, 1919; Alžběta Bendová, 1969). Ten se r. 1991 dočkal nového vydání v Nakladatelství Evropského kulturního klubu. Titulu se později dostalo i dalšího překladu (Jiří Žák, XYZ, 2012).

Za celé období sedmdesátých a osmdesátých let byly knihy M. Leblanca vydány pouze dvakrát, v obou případech v Albatrosu – přibližně od této doby je tedy často považován za autora pro mládež –, a to jediný titul: Arsène Lupin kontra Herlock Sholmes (Blondýnka) v překladu Václava Cibuly (Albatros, 1971) a po šestnácti letech znovu ve druhém vydání (Albatros, 1987, s uvedením „pro čtenáře od 10 let“).

Po roce 1989 bylo prvním „leblancovským“ počinem zmíněné druhé vydání Duté jehly. Velkou pozornost autorovi věnovalo nakladatelství Ivo Železný – avšak pouze v roce 1992. Tehdy vyšly hned tři „rodokapsy“, zahrnující vždy po třech titulech, z nichž ale ani jednou nepatří všechny jedinému autorovi: vedla Leblanca zde figurují: Ross Davies a Eva Kačírková; Vladimír Přibský; A. C. Doyle a E. A. Poe. Vedle dalších dvou titulů vydaných r. 1992 u stejného nakladatele (Zpověď Arsèna Lupina a Druhá zpověď Arsèna Lupina) je třeba zmínit ještě čtyři tituly, které v tomtéž roce vyšly v ostravském nakladatelství Blesk. O rok později jiné nakladatelství, Svoboda-Libertas, vydalo dva tituly v novém překladu Dany Melanové (Hraběnka Cagliostrová, Pomsta hraběnky Cagliostrové) a podobně o dvacet let později nakladatelství XYZ nechalo pořídit další dva nové překlady od Jiřího Žáka (Dutá jehla, Osm úderů hodin).

Kromě těchto čtyř vydání vycházely po roce 1989 knihy M. Leblanca v překladech značně starších: Obálka s rudou pečetí (přel. František Štěpánek) vyšla prvně r. 1919 (nakl. Kotík); Zpověď Arsèna Lupina (přel. F. Štěpánek) původně už roku 1919 (Kotík); Tygří zuby (přel. Jan Bělohlávek) roku 1921 (Čsl. podniky tisk. a vydav.); Úžasná událost (přel. Gabriela Suchá) v letech 1922 (Svoboda, Brno) a 1923 (Čsl. podniky tisk. a vydav.); Slečinka se zelenýma očima (přel. Jan Bělohlávek) v roce 1928 (Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské); Tajemný dům (přel. Jan Bělohlávek) roku 1930 (Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské).