Nahrávka Arsène Lupin kontra Herlock Sholmes má podobu rozhlasové hry. V tomto nastudování ale nebyla určena pro rozhlasové vysílání ani nebyla natočena v rozhlase, nýbrž pořízena péčí vydavatelství Tympanum. Proto je také dostupná pouze ve formátu audioknihy. Jde tedy o zajímavý projekt, který se zrodil jistě i díky tomu, že audioknihy se nejen na našem trhu znovu dostávají na výsluní, a vydavateli tedy stálo za to do nahrávky čtenářsky oblíbené detektivky vložit potřebné prostředky.

Postavu sympatického a spravedlivého lupiče Arsèna Lupina stvořil francouzský  spisovatel Maurice Leblanc před sto deseti lety: Lupin se poprvé objevil v Leblancově povídce vydané v časopise Je sais tout roku 1905. Soubor dvou detektivních povídek nazvaný Arsène Lupin contre Herlock Sholmès Leblanc publikoval knižně v roce 1908. Později navázal dalšími, vesměs velmi úspěšnými a dodnes oblíbenými tituly. Celá série povídek a románů o Arsènu Lupinovi vznikala v rozmezí asi dvaceti let a zahrnuje přes dvacet knih. Poslední vydání je poměrně nedávné – z roku 2012. Autorova vnučka Florence Boespflug-Leblanc prý kdesi nahoře ve skříni našla rukopis posledního autorova díla, Le Dernier amour d'Arsène Lupin (Poslední láska Arsèna Lupina, česky nevyšlo), jehož existenci Leblancovi životopisci tušili, ale které se v době vzniku nedočkalo vydání. Maurice Leblanc totiž prodělal pět let před smrtí mozkovou mrtvici a nestačil text dotáhnout do kýžené podoby.

Čeští čtenáři si povídku mohli přečíst záhy po francouzském vydání: hned roku 1908 ji pod názvem Arsen Lupin proti Herlocku Sholmesovi a v překladu Olgy Fastrové vydal nakladatel Josef R. Vilímek.

Znovu kniha vyšla až po šedesáti letech, a to jako publikace pro mládež: Arsène Lupin kontra Herlock Sholmes (Blondýnka) v překladu Václava Cibuly (Albatros, 1971) a po šestnácti letech znovu ve druhém vydání (Albatros, 1987). Adaptace textu pro audionahrávku vycházela z Cibulova překladu, ale upravuje název: místo pouhé narážky na postavu slavného detektiva, který vystupuje v příbězích, pod nimiž je podepsaný britský spisovatel A. C. Doyle (1859–1930), máme výslovně co do činění se samotným Sherlockem Holmesem i jeho pomocníkem Watsonem.

Příběh se odehrává v Paříži a hned na začátku jsme přímými svědky vraždy, jež se však odehraje tak rychle – a navíc v noci a ve tmě –, že jsme, zvlášť ve své roli pasivních posluchačů, zcela ztraceni a bez sebemenší stopy. Dále se děj odvíjí paralelně s vyšetřováním stále přibývajících záhad: na scéně se objevují nové postavy, ale také nové zločiny. Policejní inspektor Ganimard, úhlavní Lupinův nepřítel, je už natolik v úzkých, že si pozve na pomoc slavného anglického detektiva Sherlocka Holmese i s jeho přítelem a pomocníkem Watsonem. Avšak gentleman Lupin i v okamžiku, kdy už po něm sahá ruka zákona, dokáže znovu všechny přechytračit a tentokrát se vysměje i Sherlocku Holmesovi. To však ještě zdaleka nejsme na konci příběhu, detektivové dostanou novou šanci, padouch musí dostat co proto, a jak praví pravidla žánru, ani čtenář nesmí být zklamán. Několikrát se tedy ještě budeme aspoň trochu bát, několikrát se zasmějeme, máme čas opakovaně si zkusit tipovat, kdo je vrah a kdo zloděj, můžeme držet palce tu jednomu a tu druhému a nakonec si zaslouženě vydechneme.

Adaptace detektivního příběhu má atraktivní podobu už proto, že režisér vsadil na slavná jména: v hlavních rolích hrají hlasy Ivana Trojana (Arsène Lupin), Viktora Preisse (Sherlock Holmes), Jaromíra Meduny (Watson), Pavla Rímského (policejní inspektor Ganimard), Ivana Řezáče (Duval, novinář), v dalších rolích se objeví Stanislav Zindulka, Josef Somr, Dana Černá, Jaroslav Kepka, Arnošt Goldflam, Jan Kostroun, Jiří Knot, Magda Kutková, Antonín Hardt, Miroslav Táborský, Milada Čechová či Andrea Elsnerová. Scénář podtrhuje napínavé schéma detektivky svižným a živým pojetím, kdy se obejde bez vypravěče a veškerý děj obsáhnou dialogy a pár zvukových efektů (šum kavárny anebo ruch sálu při dražbě, klavírní koncert redukovaný do pár úvodních tónů klavíru).

Příběh samotného vyšetřování záhady jedné vraždy a ztraceného diamantu rámuje snaha pařížského novináře Duvala zjistit co nejvíce informací o této kauze a pořídit rozhovor s lupičem gentlemanem, Arsènem Lupinem. Tento pomyslný rámec, tedy občasné vstupy novináře, které buď uvozují, zpřehledňují, nebo komentují děj, v audionahrávce dokresluje klapání psacího stroje. Ten sice dodává celé adaptaci příjemně archaický ráz, na druhé straně se nabízí námitka, že takový zvuk musí pro dnešní mládež, a děti zejména, být už hodně exotický, ne-li zcela neznámý.

Závažnější vadou tohoto zpracování – pokud jsme příběh už dávno neznali, a slyšíme ho poprvé – je obsazení hlavních rolí. Viktor Preiss (Sherlock Holmes) a Ivan Trojan (Arsène Lupin) mají totiž kupodivu hlasy natolik podobné, že zejména ve vrcholných scénách příběhu, kdy vystupují oba dva, snadno ztrácíme orientaci a nevíme, kdo je kdo. Detektivka tak získává nečekaný rozměr ještě tajemnějšího labyrintu významů.

Přesto je nutno zdůraznit, že snaha vydavatelství Tympanum vrátit do života osvědčené detektivky, oblíbené u starších generací čtenářů, působí sympaticky. Vedle dnešních severských krimi jistě vyzní lehce archaicky, ale pořád není marné si je připomenout. Zvlášť proto, že tyhle příběhy si může bez problémů pustit třeba v autě celá rodina, a dokonce se dají poslouchat i opakovaně – i když v tom případě sledujeme vyšetřování jinak: vraha tentokrát už známe, tím víc se ale můžeme zaměřit na drobné chyby padouchů a odhalovat, kdy se prozradí poprvé.