Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka vyšlo poprvé roku 1929 a obsahovalo celkem devět pohádek. Od té doby vyšlo několik reedic, neboť se kniha těší stále velké oblibě. V nakladatelství Baset se před pár lety rozhodli zpřístupnit toto slavné Čapkovo dílo i pro francouzské čtenáře. Pro potřeby tohoto edičního projektu byla kniha rozdělena na jednotlivé pohádky, z nichž každá vycházela samotně. Z jedné knihy tak vznikla minisérie knížek, jež mají stejný formát, grafickou úpravu a totožné pojetí knižní obálky. Podívejme se na jednu z knížek, pohádku Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort.

Při srovnání s českým vydáním knihy je na první pohled nápadné především vizuální zpracování toho překladového – zvláště množství ilustrací. Zatímco v českých vydáních jsou ilustrace věcí spíše okrajovou, v této knize hrají hlavní, ba klíčovou roli. Celý příběh byl totiž rozkouskován do velmi krátkých textových úseků, o maximálně dvou až třech větách, a doplněn obrázky z animovaného filmu Eduarda Hofmana. Na každé stránce tedy nalezneme velkou ilustraci a dole, pod ní, krátkou část příběhu. K tomuto řešení se nakladatelství rozhodlo zřejmě proto, aby mohli rodiče knihu předčítat i malým dětem, které tak dokážou i samy vyprávět a popisovat, co se na dané stránce děje.

Autorkou překladu všech částí je Hana Kaštánková Moltová. Na textu jsou bohužel na první pohled zřejmé nedostatky, a to jak z hlediska překladu samotného, tak z hlediska typografie a celkové redakce. Text překladu pravděpodobně neprošel žádnou jazykovou korekturou rodilým mluvčím, což je na některých místech velmi znatelné.

Text byl doplněn jakýmsi úvodem a závěrem, kde pejsek s kočičkou formou dopisu děti vítají a loučí se s nimi. K této úpravě zřejmě došlo proto, že byla kniha rozdělena na několik menších úseků, a tvůrci tak chtěli naznačit, že příběh nekončí. Konkrétně pohádka Jak si pejsek s kočičkou dělali dort v české verzi začíná tím, že děti přinesou pejskovi a kočičce dort z písku, protože zrovna mají svátek a narozeniny. Pejsek s kočičkou dělají, že jim dort chutná. Následně se rozhodnou, že si sami vyrobí dort opravdový. Tato úvodní událost ale v překladu chybí a děj začíná přímo.

Otrocká francouzština
Hlavním problémem překladu je přílišná doslovnost. Z francouzských vět přímo bijí do očí doslovně převedené české slovní konstrukce. Někdy překladatelka dokonce použila tzv. faux amis (slova, která se jeví jako ekvivalenty, ale mají jiný, nebo dokonce opačný význam). Například v souvětí „Ils ont mis le gâteau à cuire et ils se réjouissaient qu’il soit cuit“ – „Dali dort péct a těšili se, až bude hotový“ vidíme začátečnickou chybu. Sloveso „se réjouir“ sice znamená „těšit se“, nicméně ve francouzštině vyžaduje obligatorní doplnění (např. „těšit se dlouhému zdraví“). V kontextu by se lépe hodilo „ils étaient impatients que le gâteau soit cuit“.

Z podobné oblasti je také automatické převádění slovesa „začít“ pomocí „commencer à faire quelque chose“. Například místo otrockého „Puis ils ont pris des tabliers et ils ont commencé à cuisiner“ by rodilý mluvčí řekl třeba „ils se sont mis à cuisiner“. V jednom případě dokonce překladatelka použila chybného slovesa – „se rappeler“ namísto „se souvenir“, navíc bez gramatické shody predikátu s podmětem: „Quand ils se sont rappelé_ de leur gâteau [...]“.

Často je také použito chybného slova, například slovo „saucisson“ zde má být ekvivalentem slova „buřt“. Znamená ovšem „salám“.

Dále působí poněkud zvláštně obrázek obrovského hrnce s popisem „un pot entier de crème“, neboli „kelímek smetany“.

Problematické jsou rovněž výrazy udávající množství (české „kousek“, „kus“ nelze převádět doslovně), např. „un bout d’oignon“ (správně „morceau“) či „bout de chocolat“ (správně „un carré“, „une tablette“; podle kontextu by však nejlépe odpovídalo „du chocolat“).

Gramatické chyby školáka
Četné jsou také chyby gramatické, například (ne)užití subjonctivu po slovesech vyjadřujících přání, vůli, pocit apod.: „[...] nous sommes les deux très contents, qu’il nous a si bien représentés par ses dessins“. Správně mělo být uvedeno: „qu’il nous ait si bien représentés“.

Dále překladatelka nerespektuje správné užívání determinantů u anteponovaných adjektiv. Nalezneme zde tak např. „Comme si on faisait brûler des vieux torchons“ namísto „de_ vieux torchons“.

Chyby se vyskytují také v užití minulých časů, zvláště v opozici časů passé composé a imparfait. Složený minulý čas passé composé slouží k vyjadřování událostí, imparfait pak k popisu okolností průběhu děje. Toto schéma však není respektováno systematicky. Na příkladu věty: „Il a reniflé, reniflé, reniflé et comme ça, il est arrivé tout en reniflant jusqu’au gâteau“ vidíme, že překladatelka s minulými časy zachází poněkud svévolně, a bohužel většinou nesprávně.

„Il a dévoré et dévoré, jusqu’à l’avoir dévoré tout entier“ – V této větě je nejen nesprávně užito slovesného času, ale dokonce i slovesa, resp. jedná se o sloveso, jež má obligatorní valenční doplnění („dévorer quelque chose“), což není respektováno.

Typografické nesrovnalosti
Dalším problémem překladu je nesprávná typografie, především pokud jde o interpunkční znaménka. Pro znázornění přímé řeči byly v textu užity české („uvozovky“) namísto dle francouzského úzu běžnějších ( « uvozovek » ). Francouzský úzus není dodržen ani u interpunkčních znamének, jež vyžadují oboustranné oddělení mezerou, např. vykřičník, dvojtečka, otazník aj. Pro názornost uvedeme příklad správného použití interpunkce (1) a tutéž větu, jak je vytištěna v překladu (2).

(1) « C’est vrai », a dit toutou, « mais j’ai faim, je voudrais bien manger ! Mais nous n’avons plus rien à la maison, nous avons tout mis dans le gâteau. »

(2) „C’est vrai,“ a dit toutou, „mais j’ai faim, je voudrais bien manger! Mais nous n’avons plus rien à la maison, nous avons tout mis dans le gâteau.“

Poměrně svévolně je také zacházeno se spojovníky a pomlčkami. V textu se vyskytují také slova, kde je spojovník povinný, nicméně nebyl použit, např. peut_être, správně peut-être. Typografické zpracování překladu potvrzuje předpoklad, že text neprošel redakční úpravou rodilého mluvčího.

Nepovedený dáreček
Celkově nezbývá, než překlad – po konzultaci s rodilými mluvčími – prohlásit za značně nepovedený. Je zjevné, že neprošel korekturou ani redakční úpravou. Je špatný, vykazuje začátečnické chyby. Je škoda, že kniha klasika české literatury „utrpěla“ takovýmto počinem. Kolem překladu se vznáší několik otazníků. Bylo by zajímavé zjistit, jaký byl tehdejší záměr nakladatele. Kniha vyšla v ČR, v tiráži ani není uveden náklad. Pro koho asi měl být překlad určen? Šla kniha do francouzské knižní distribuce? Nebo byla vydána pro děti Francouzů žijících v ČR? Proč tedy nakladatelství nepožádalo někoho o spolupráci? Na ostatních vydáních jednotlivých pohádek jsou patrná stejná pochybení, nicméně právě „Dort“ je z celé minisérie jednoznačně nejhorší.

Poměrně zajímavý nápad na rodinné čtení s množstvím ilustrací, jež by mohly rozvíjet dětskou fantazii a slovní zásobu a ještě francouzským dětem zpřístupnit české klasické dílo, ztroskotal na nepovedeném jazykovém zpracování. Výsledek rodilého mluvčího spíš rozhořčí než poučí. A dětem Francouz takový text už vůbec do ruky nedá. Aby kniha mohla plnit svůj účel, bylo by nejsnazší nechat překlad pořídit nově.

Kniha na webu nakladatelství Baset.

Josef Čapek: Comment ils se sont fait le gâteau. Přel. Hana Kaštánková Moltová, redakce Alena Koutná, ilustrace Eduard Hofman, Baset, Praha, 2004, 48 s.