První zářijový pátek dostala vlámská kultura v belgickém hlavním městě významný impuls. Po časově a finančně náročné přestavbě (která se, jak tomu tak bývá, oproti původnímu plánu protáhla a prodražila), byla na bruselském Mincovním náměstí (nizozemsky: Muntplein, francouzsky: Place de la Monnaie) otevřena nová „zážitková“ knihovna Muntpunt, která je společnou iniciativou vlámské vlády a vlámského společenství a měla by se stát výkladní skříní vlámské kultury v Bruselu.

Zřejmým cílem nového kulturního stánku je zvýšit prestiž nizozemštiny a vlámského společenství v Bruselu, kde, jak se obvykle udává, mluví jen cca 10 % stálých obyvatel nizozemsky (k nim je ovšem potřeba přičíst cca 200 000 Vlámů dojíždějících za prací či studiem). Přes dvojjazyčné nápisy totiž Brusel stále působí jako „malá Paříž“, nemluvě o kosmopolitní atmosféře v mnoha čtvrtích.

Zmíněné náměstí nese punc místa, kde se psaly dějiny, protože právě v budově místní opery (nizozemsky: Koninklijke Muntschouwburg, francouzsky: Théâtre Royal de la Monnaie) 25. srpna 1830 vznikl zárodek belgické revoluce, která znamenala konec nedlouhého trvání společného království se současným Nizozemskem, přičemž v Belgii mimo jiné získala navrch opět francouzština (vůči nizozemštině, dosti násilně prosazované nizozemským králem Vilémem I.). Nebude tedy asi náhodou, že komplex budov vedle opery je už tradičně zasvěcen vlámštině a nyní má být nejen knihovnou a kulturní institucí, ale i informačním centrem o vlámském dění v hlavním městě.

Znovuotevření knihovny, která dostalo nové jméno Muntpunt, bylo po celý víkend doprovázeno řadou společenských akcí, nepřehlédnutelných pro každého návštěvníka Bruselu. Na náměstí probíhaly DJ-sety a světelná show, tančilo se a popíjelo, promítala se opera. V sobotu mohli běžní návštěvníci poprvé vstoupit do nové knihovny a strávit zde klidně i celý den, protože jen prostý seznam všech víkendových akcí vydal na dvě A čtyřky. Nechyběla hudba, film, předčítání, tvůrčí psaní, ale třeba ani bodypainting, streetdance, soutěže pro děti i seniory, ochutnávka piva a vína atd. Celá akce tak mohla směle konkurovat dvěma již tradičním festivalům, které se letos odehrály ve stejný víkend: na hlavním náměstí Grote markt lákal Bruselany i turisty, zcela bez jazykových bariér, Belgický pivní víkend; okolí Královského paláce se pro změnu zaplnilo tisícovkami příznivců komiksu a nutno poznamenat, že zde francouzština opravdu byla lingua franca.

Jak nalákat mladé čtenáře a nejen je
Knihovna Muntpunt si do budoucna klade nemalé cíle. Nemá být jen sterilní studovnou, nýbrž místem pro trávení volného času, a tak nabízí nejen klasický knižní fond, ale i množství aktivit, které mají přivábit nové publikum, hlavně to, které běžně nečte, ale i to, které si knihy chodí jen kupovat. Podle přehledu probíhajících i plánovaných činností je očividně zaměřeno na mládež, která by jinak snadno trávila čas bezcílným poflakováním. Protože jen tak nic nedělat, zevlovat, můžou mladí i v knihovně. Jak se je snaží knihovníci nalákat dovnitř, je vidět už z ulice: za prosklenými stěnami v přízemí je mají upoutat hlavně komiksy, časopisy nebo stolní hry.

Při pohledu na prostranství před hlavním vchodem, kde jsou lavičky permanentně obsazené bezdomovci a jejich psími i lidskými přáteli, mě stejně jako mnohé jiné napadla otázka, jak udělat knihovnu místem „k poflakování“, a zároveň udržet jistou úroveň kulturní instituce. Jak plyne z rozhovoru ředitelky Ann van Driessche s týdeníkem Brussel Deze Week, jsou i bezdomovci vítáni, za předpokladu, že respektují ostatní a neudělají si z pohodlného „chilloutového“ nábytku v knihovně noclehárnu. Jak dodržování těchto pravidel ovšem v praxi uhlídat, není zatím zcela jasné. Jedná se pochopitelně o ožehavý problém, se kterým má asi do činění každá velká veřejná knihovna.

Pět a půl kilometru knih, ale i stolní a počítačové hry
Pokud vstoupíte do komplexu budov Muntpunt, překvapí vás, jak vzdušně a přehledně celý prostor působí. Uprostřed dominuje obří černá knihovna, procházející od přízemí po nejvyšší patro, nazvaná „boekentoren“, věž z knih. Každé podlaží má jinou charakteristickou barvu, která návštěvníkovi pomůže snadno se zorientovat i v odděleních, jež si mohou být na první pohled podobná. Ačkoli knihy z předešlé knihovny byly z velké části přesunuty ze skladu do volného výběru, regály nejsou přecpané – působí tedy svobodnějším dojmem. Podle vedoucí knihovnice Leen Lekens jsou police zaplněny maximálně z osmdesáti procent, protože vyšší hustota prý způsobuje u čtenářů stres při výběru. Takhle je navíc možné některým knihám věnovat více prostoru a ukázat i obálky. Celkově vzato Muntpunt disponuje stejným množstvím knih jako předešlá knihovna – asi 5,6 kilometru. Nově budou mít návštěvníci možnost vyjadřovat svá přání týkající se budoucích přírůstků; knihovna se tak bude snažit najít kompromis mezi vkusem průměrných čtenářů (tak, aby nechyběly aktuální žádané tituly) a vkusem literárních fajnšmekrů (kteří sice budou v menšině, ale také by neměli přijít o nabídku poezie či nizozemsky píšících klasiků).

Kdo zrovna půjde kolem knihovny a bude mít jen chvilku čas, zaskočí si do přízemní Agory, vyvedené ve žluté barvě. Najde zde denní tisk v různých jazycích, časopisy, počítače s internetem a zvláště turisté jistě ocení služby spojené s propagací a informacemi o vlámském kulturním dění v Bruselu. Mládež asi nejvíc ocení již zmiňovanou půjčovnu stolních her a nabídku komiksů. První poschodí má červenou barvu a sídlí zde oddělení pro děti a mládež. Vedle knižního fondu se tu nachází třeba i hrací koutek pro menší děti či herní konzole pro ty větší. Ve druhém, růžovém poschodí je vystavena nabídka beletrie a filmů. Třetí patro se odělo do zelené a nabízí odbornou i populární literaturu z oblasti přírodních a společenských věd, vedle toho se tu nachází tichá zóna, oddělená skleněnou stěnou: studovna Multatuli disponující devadesáti pracovními místy, z nichž šedesát je vybaveno počítačem. O patro výš můžete v oranžovém prostředí studovat materiály o Bruselu a celém světě (historie, geografie, cestování), najdete tu taky beletrii v jiných evropských jazycích a materiály pro výuku nizozemštiny. Páté patro, modré, je zasvěceno kultuře a vedle multimediálních nosičů je možné zde využít kinosál, digitální laboratoř a počítače k experimentování s hudbou a filmem. Úplně nejvýš se nalézá bílé podlaží, které je jako jediné veřejnosti nepřístupné, protože je určené pro personál. Mimo těchto barevně vyvedených oddělení se v druhé části komplexu, historické budově Schildknaapgebouw, která shlíží na Leopoldovu ulici, nachází několik zasedacích místností a v přízemí kavárna Grand Café. Nutno podotknout, že se může na bruselské poměry pochlubit velmi slušnými cenami, takže návštěvu můžeme našinci doporučit.

Každý si asi dovede představit, jak těžké bude pokrýt náklady na chod a odpovídající počet zaměstnanců, ať už knihovníků, či organizátorů všech kulturních aktivit. Proto jsou v knihovně některé služby automatizovány jako v moderním supermarketu: čtenáři vracejí knihy stejně jako lahve robotovi, který je sám třídí, sami si skenují výpůjčky a pokuty platí u automatů připomínajících bankomaty. Knihovna musí být alespoň částečně výdělečná, a tak čtenáři kromě ročního poplatku (10 euro) musí platit i za některé výpůjčky: stolní hry a položky z tzv. „sprintercollectie“ – jedná se o aktuální, nejžádanější tituly. Na druhou stranu je knihovna velmi vstřícná vůči dětem a mládeži – ti až do osmnácti let za členství neplatí nic.

Samostatnou kapitolou jsou zážitky, které knihovna ve svých prostorách organizuje. Nepůjde jen o literární čtení, ale o široké spektrum volnočasových aktivit, počínaje večery stolních her přes koncerty, DJ-sety a promítání dokumentů až po pravidelné ochutnávky a workshopy, v nichž se můžete za pět euro naučit třeba jak zahradničit ve velkoměstě, zařídit efektivně garsonku nebo recyklovat starý nábytek.

Je vidět, že knihovníci z Bruselu si uvědomují, že pouhou papírovou knihou dnes už nalákají málokoho, a tak vzali modernizaci opravdu z gruntu. Pokud se chystáte do Bruselu, návštěvu zážitkové knihovny Muntpunt vřele doporučujeme, ať už hledáte informace, zábavu, poučení, nebo jen proto, že v Bruselu tak často prší.

Pokud se tam sami nedostanete, nabízíme fotky ze slavnostního otevření.

Na webových stránkách knihovny taky můžete podniknout virtuální prohlídku.