Komiks scenáristy Franka Millera (Sin City, Batman), komiksové ikony dnů spíše minulých, vyšel původně v roce 1997 na pokračování a teprve po deseti letech přišlo na řadu velkolepé vázané vydání. I česká verze sází především na velkolepost a formát, který se do domácí knihovny jen tak nevejde. Zato si ale čtenář pořádně užije kresbu Simona Bisleyho, známého jako kreslíře populárních akčních sérií Sláine, Soudce Dredd nebo Lobo. Ačkoliv velký formátem, po jiných stránkách tenhle komiks spíše selhává. Touhu mít ho doma projeví nejspíše oddaní fanoušci obou hvězd současného komiksu. A samozřejmě také ti, kteří se na komiks orientují především jako na sběratelskou komoditu.

Samotný příběh se vešel na skromných 36 stran, 8 stran pak zabírá galerie náčrtků + alternativní obálka, kterou si nakreslil sám Miller a která stylem spadá spíš k Sin City (ta je použita na luxusním vydáni komiksu). A o co tedy v téhle komiksové povídce jde? O zlobivého kluka, který se mermomocí snaží utéct svým rodičům, o nichž si myslí, a asi správně, že jeho rodiči nejsou. Příběh se opakovaně vrací na svůj začátek (anebo konec), kdy se lapený chlapec probouzí z kómatu. Charakter díla docela dobře vystihuje sám Miller hned v prvním textovém políčku v komiksu: „Možná je to jen sen, a možná je to jen vzpomínka. Nevím, co z toho to je. Nevím vlastně vůbec nic.“ Já bych ještě dodal: „ A je to úplně jedno.“

Zajímavější než celek jsou spíše dílčí prvky Darebáka, zejména opakující se motiv cigarety, kterou hlavní hrdina nutně potřebuje. Cigareta tu totiž neslouží jen jako darebácký doplněk, který by ostře kontrastoval s věkem hlavního hrdiny, ale především jako symbol. Symbol svobody, kterou postavy v téhle knize postrádají. Je to přesně ta svoboda, o niž usilují konzervativní politici, svoboda moci si dělat, co chci a kde chci, pokud na to mám. Ostatně sám hrdina tu říká: „Je zvláštní, že ,osvobodit od něčeho‘ vždycky znamená to něco zakázat.“ Sám Miller se v posledních letech netají svými ostře pravicovými názory a kvůli tomu sklízí mezi většinou ostatních komiksových tvůrců spíše posměch. Jako by tady říkal, že cigaretou to začíná, mozkem (o nějž prý těm, kdo se snaží, aby darebák neutekl, jde) to může končit. Závěr se pak tváří spíš jako začátek epičtějšího příběhu, kterého se ale s největší pravděpodobností už nikdy nedočkáme; přece jen od původního vydání uplynulo víc než patnáct let a Miller s Bisleym ani nenaznačili, že by se k něčemu podobnému chystali.

Detail Bisleyho neučesané kresby nejvíce oceníme, když se na obrázcích objeví kovová monstra představující futuristické policisty. Lidským postavám zvětšení formátu spíš ubližuje, takže jakkoliv je tahle publikace určena hlavně k prohlížení, ani v tomto si čtenář příliš neužije. Vypadá to spíš jako malý trik: když není kniha dostatečně rozsáhlá, zvětší se alespoň formát, aby vypadala hodnotněji. Ve výsledku však působí některé kresby trochu nafouknutě až prázdně. Překladatelé (a zároveň vydavatelé) Václav Dort a Martin Trojan zároveň jako by nedokázali najít správný klíč k překladu. Některé věty působí kostrbatě, když mohly být jazykově úspornější. Z hovorového jazyka se tu občas objevuje „v“ přilepené ke slovům začínajícím na „o“, jinak se však překlad drží spíše úzu jazyka spisovného. Ne že by tu nebylo dost nespisovných výrazů, dialogy však působí až příliš učesaně.

Darebák je možná cílen na sběratele komiksů a nakladatel jeho vydáním zkouší, kam až se dá zajít. Za víc než pět set korun získáte rozsahem silnější komiksový sešit, limitovaná edice pak přijde hned na dva tisíce. Na vydání tak můžeme ocenit hlavně to, že nakladatel  zaplnil mezeru v překladové bibliografii obou autorů, byť dílkem vskutku miniaturním. Ale u obou by se dal najít i cennější kousek, ať už třeba Millerův Ronin, nebo nějaké souhrnnější vydání Soudce Dredda od Bisleyho.