Kriminální romány z Japonska se do češtiny nepřekládají zrovna často. A ještě větší raritou je, když takovou knihu napsala žena. Může to být tím, že poměr žen v japonské literatuře nedosahuje čísel obvyklých v Evropě nebo USA, ale pro takové srovnání nejsem vybaven dostatečnou znalostí situace v Japonsku. Prozatím se tedy musím spokojit s konstatováním, že vydáním thrilleru Nacuo Kirino Out nakladatelství Knižní klub objevilo autorku zcela mimořádnou, která snese konkurenci s největšími hvězdami žánru i v dominantním anglosaském světě.

Kirino (nar. 1951) je přitom v Japonsku již zavedenou žánrovou autorkou: publikovala 24 románů, 4 povídkové sbírky a soubor esejů, dostala mnoho nejen žánrových cen a její knihy byly adaptovány pro film. Klíčovým impulsem pro český překlad se ale – jak to tak bývá – ukázal být překlad do angličtiny: Out byl autorčiným prvním a hned si v roce 1994 vysloužil nominaci na americkou cenu E. A. Poea (v branži se jí říká Edgar; tehdy ji mimochodem porazil skotský fenomén Ian Rankin s případem inspektora Rebuse V dvojím ohni). A právě tento bestseller, prvně vydaný roku 1997, si loni vybrali pro její českou premiéru v Knižním klubu; letos jej doplnili dalším románem Zrůda.

Jan Rejžek Out již v zimě označil za nejlepší detektivku loňského roku. Tolik knih detektivního žánru, abych mohl (ne)souhlasit s jeho tvrzením, jsem loni nečetl, nicméně platí, že Out je skvělá kniha, která i zkušeného překvapuje od začátku do konce. Autorka chytře pracuje s očekáváním čtenářů a příběh sune zcela nepředvídatelným směrem. Zpočátku máme pocit, že před sebou máme krimi se sociálněkritickým nábojem, pak začne převažovat krutý černý humor, nad kterým by bledl závistí i Quentin Tarantino, a ve finále čteme trýznivou psychologickou studii jednoho vyšinutého muže a jedné ženy, která k témuž nemá daleko.

Po představení hlavních aktérů příběhu v úvodních kapitolách jde Nacuo Kirino rychle na věc: mladá (a dosti pohledná) Jajoi v záchvatu vzteku zabije svého manžela, který nejenže je lenoch, budižkničemu a nevěrník, ale ještě si dovolil ji zbít. Bezradná pak záhy zavolá své kolegyni z práce Masako, aby se poradila, co dál. Obě pracují v noční směně fabriky na výrobu balených hotových jídel, svou prací i životem jsou unavené a frustrované. A přesto Masako Jajoi pomůže, k čemuž si přibere další dvě kolegyně ze směny, utahanou Jošie a věčně zadluženou Kuniko. Ta pomoc má dosti odpuzující formu: ženy totiž v Masačině koupelně rozporcují mrtvé tělo, rozdělí jej do igelitových pytlů a rozvezou po popelnicích po Tokiu a okolí. Jejich praxe z práce s masem na výrobní lince jim v tom dost pomůže, ale i tak je to pro všechny vyčerpávající a strastiplná činnost. Kupodivu – což je důležité pro další peripetie příběhu – je tolik netrápí svědomí. Nad proviněním převažuje snaha pomoci kamarádce a vědomí, že zavražděný byl stejně mizera.

Nacuo Kirino výstižně charakterizuje všechny čtyři různorodé ženy a jejich motivace. Vražedkyně, která bývala obletovanou krasavicí, se rozčílí nad mizerným životem, který jí připravil kdysi okouzlující manžel, a v pozdějších fázích si ani nepřipouští, že udělala něco špatného. Jošie trpí hamižností svých dospělých dcer a kromě kamarádského svazku ji do celého dobrodružství vtáhne zoufalá potřeba vydělat si. Peníze jsou jedinou motivací obtloustlé Kuniko, líné a lehkomyslné mladé ženy, která trpí kvůli své vizáži, což se snaží vylepšit drahými nákupy; výsledkem je ale jen spirála dluhů. Masako, hlavní hrdinka celé knihy, je figura nejkomplikovanější. Doma má vyhaslého manžela, který se uzavřel do svého malého pokoje, a drzého syna v pubertě, který na rodiče přestal mluvit. Rodina žije z ženina příjmu, přesto oba muži samozřejmě očekávají, že se Masako ještě bude starat o domácnost. Sama Masako je však jen zdánlivě nevýrazná dělnice a matka: v průběhu děje ukáže nevídanou vnitřní sílu, předvídavost, schopnost improvizace a pragmatické myšlení, které ji dovede až k šokující spolupráci s jakuzou.

Více se již z obsahu děje prozrazovat nesluší, snad jen tolik, že úvodní vražda a peripetie jejího vyšetřování jsou jen předehrou k velkolepě rozehranému příběhu. Významnou roli v něm hraje lidská chamtivost, přinejmenším stejně velkou však mnohem temnější zákoutí lidské mysli: od závisti a zákeřnosti až po úchylné sexuální choutky. Civilní, věcný tón vyprávění posiluje věrohodnost děje i prostředí, všechny postavy jednají v logice svých povah. Kirino nepotřebuje stereotyp detektiva a románem Out skvěle navazuje na rafinovaně vystavěná krimidramata Patricie Hightsmithové. Bude objevem pro každého čtenáře detektivek, kterému nestačí tradiční pátrací schéma, a neměli by jím opovrhnout ani čtenáři náročnější literatury, kteří se jinak detektivkám obloukem vyhýbají.