Příběh Prvoka, Šampóna, Tečky a Karla je literární prvotina Patrika Hartla, absolventa FAMU (2002), dnes uměleckého šéfa a režiséra pražské divadelní společnosti Studio Dva.

Čtyři kamarádi, známí pod přezdívkami Prvok, Šampón, Tečka a Karel, se scházejí na třídním srazu. Po dvaceti letech, každý s jinou mírou zkušeností, sedí všichni tito nerozluční nástěnkáři na baru. A příběh začíná.

Životy zúčastněných jsou fádní i originální, místy k nim byl osud nemilosrdný. Výchozí situace setkání po letech umožňuje autorovi nechat nás v jednotlivých kapitolách postupně nahlédnout do pocitů všech čtyř protagonistů. Prvok je velice empatický muž, stará se o rodinu čítající tři dcery a těhotnou manželku. Ne nadarmo mu už ve škole říkali Prvok. Vždy byl trochu pomalejší, na všechno potřeboval dost času. I jemu ale život přinesl nečekané situace jako například zpívání v gay klubu. Šampónova přezdívka mluví sama za sebe: jde o člověka, který inklinuje k metrosexualismu. V knize má ale až nečekaně důležitou roli. Tečka je voják, právě se vrátil z Afghánistánu a snaží se dohnat zmeškané příležitosti. Mohl by energii rozdávat a podvědomě touží po ženské náruči. S Karlem příběh začíná a končí: milionář pracuje v IT firmě, v pracovním životě má úspěchy, ale v osobním se mu nevede.

Všichni čtyři jsou vděčné postavy, s nimiž se čtenář snadno ztotožní. Zvykne si na jejich humor, prožívá s nimi veškeré poklesky a nezdary, ale i úspěchy a vítězství. S Tečkou se baví jeho sexuálními historkami, Karla nedočkavě sleduje, protože sám neví, jak se dokáže se vším vyrovnat.

Třídní sraz je sice zajímavá výchozí situace, ale na pořádnou knížku ještě nestačí. Hartl ji proto osvěžil o další motiv. Čtyři nerozluční kamarádi se při setkání po dvaceti letech rozhodnou poměřit své síly ve hře o největšího sráče. Hra vymyšlená v opilosti je nadchne natolik, že ji hodlají převést do praxe. Soutěží se ve dvou kolech a prvním úkolem je svléknout se v práci do naha, natočit o své akci pětiminutové video, poslat ho ostatním. Ti v tu chvíli musí udělat to samé. Pokud úkol nesplní, jsou sráči. A kdo by se ze skupiny veteránů na prahu čtyřicítky chtěl stát sráčem... Co se napoprvé zdá velice humorné, je v realitě je mnohem složitější. Pro hrdiny maličko ponižující, přesto dodávající jistou dávku euforie a sebevědomí. Pro čtenáře fascinující zápletka.

Kniha nemá slabá místa, rozhodně nenudí, nabízí dostatek napětí, rozmanité historky. Děj plyne svižně, nenechá čtenáře vydechnout a nutí ho hltat příběh dál. Hned první kapitola každého dostane, první polovina knihy je velice čtivá. Poté se míra humoru ustálí, text zvážní a nabídne místy i hlubokomyslnější polohu. Vtipné pasáže, které knížku prostupují, připomenou tvorbu Petra Šabacha. Naopak realistické chvilky opepřené černým humorem jsou podobnější stylu Michala Viewegha. Hartlův humorný příběh rozhodně dokáže rozveselit a potěšit.