Je jen málo komiksů, které by se v našich podmínkách dotiskovaly stále dokola. Jedním z nich je komiks 300 Franka Millera, který se dočkal již třetího vydání. Poprvé se objevil pouhé tři roky po americkém originálu z roku 1998. Tehdy jej vydalo nakladatelství Calibre Publishing, které se později transformovalo v Comics Centrum. Komiks v překladu Jana Kantůrka se stal jednou z událostí roku a zároveň byl jedním z prvních komiksů za tehdy astronomických 999 Kč.  Kdo se k Třístovce dostal, dotýkal se jí s posvátnou bázní. Tehdy u nás vycházela čtvrtá kniha Millerova Sin City, takže čtenáři už s jeho tvorbou byli dostatečně seznámeni a náležitá propagace je včas varovala, že se blíží cosi výjimečného. A komiks 300 výjimečný je (a nic na tom nemění, že původní vydání z roku 2001 mělo chybu v lepení hřbetu a v mnohých případech se rozlepilo).

Dnes komiks stojí už „jenom“ 599 Kč, ale zdaleka se nejedná o tolik impozantní záležitost jako u prvního vydání. Vydavatel, který chtěl předejít potížím s vazbou a ušetřit, se rozhodl Třístovku zmenšit. První vydání mělo rozměr 325 x 245 mm, druhé už 315 x 240 mm a třetí 300 x 240 mm. Komiks je stále impozantní, ale už se bez potíží vejde do knihovny, což mu přece jenom na výjimečnosti ubírá.

Ještě před otevřením rozměrné knihy je dobře připomenout, že stejně jako Sin City i Třístovka byla zfilmována, a to velmi úspěšně. Při rozpočtu 65 milionů dolarů filmaři dokázali vydělat téměř půl miliardy. Vizuální stránka se velmi věrně držela komiksu, a bitva u Thermopyl je navíc lákavým tématem sama o sobě. Převedení do filmu proměnilo komiks pro nadšence v masovou záležitost. Zejména pokřik: „To je Sparta!“, s nímž spartský král Leonidas háže Xerxova posla do díry s hladovou zvěří, přímo zlidověl. Desítky vtípků na internetu, trička, parafráze… To všechno udělalo po premiéře filmu z Třístovky neoddělitelnou součást popkultury. V takovém okamžiku je nejlepší návrat k předloze.

Z historického hlediska je popis Sparty poměrně přesný. Zahraniční média Millerovi vytkla snad jen okamžik, v němž nazve Athéňany milovníky chlapců (jako by Sparťané nepohlíželi na otázku sexuální orientace ze stejného, anticky volného hlediska jako jejich soupeři). Do ničeho jiného se kritici nepouštěli, protože vypravěčský a umělecký výkon, jejž Miller předvedl, je skutečně výjimečný. Velký ležatý formát dává čtenáři pocit sledování širokoúhlého filmu, který detailně zachycuje jeden z nejskvělejších válečných příběhů celé historie lidstva. Tři sta odvážných mužů zadrží v Horkých branách mnohonásobně početnější armádu perského krále Xerxa a dodá Řekům aureolu neporazitelných válečníků na dlouhá staletí.

Miller zvolil způsob vyprávění, v němž velkou roli hraje přednes příběhů u táborových ohňů. I to dodává zdání dobové autentičnosti. Vypravěči v knize mu slouží k umocnění jeho vlastního uměleckého podání doplněného jedinečnou vizuální stránkou. Miller je pověstný svými „kamerovými“ záběry, které jsou neuvěřitelně citlivé na perspektivu. A právě zde dosáhl ve svém umění (i díky zvolenému formátu) prozatímního vrcholu. Filmaři to pochopili také a film je dosti přesnou transkripcí komiksové podoby příběhu.

Ale vraťme se ještě k textové složce. Millerovo podání hrdinského eposu v sobě nese značnou míru patosu, bez něhož se příběh tohoto formátu nemůže obejít. Čeština však s touto vypravěčskou kvalitou zachází poněkud jinak než angličtina, a tak vnímavý český čtenář trne, jak to dopadne. Dobře. Jan Kantůrek je jedním z mála překladatelů, kteří umí tento styl převést do češtiny tak, aby nevyzněl směšně. Stejně jako u jeho překladů Conana i zde je nakonec vše v pořádku.

Hovořit hlouběji o ději je nadbytečné. Příběh je notoricky známý, film byl a je velmi populární i u nás, komiks se dočkává třetího vydání… Dá se předpokládat, že Třístovce dorostla nová generace, která marně hledala v knihkupectvích nějaký zapomenutý exemplář předchozích vydání. Bez přehánění můžeme na závěr prohlásit, že v Millerově 300 se ukazuje, že hrdinství Sparťanů v bitvě u Thermopyl nebude zapomenuto ani v 21. století.