Musím ti něco říct...
Bismuth, Nadine: Vzala jste si psychopata?

Musím ti něco říct...

Sbírka povídek kanadské autorky Nadine Bismuthové (nar. 1975) nabízí příjemné počtení a vlastně i překvapení pro ty, kdo si knížku nevybrali na základě názvu, ale spíš jako možnost seznámit se s tvorbou mladé, ve své domovině však již úspěšné spisovatelky.

Sbírka povídek kanadské autorky Nadine Bismuthové (nar. 1975) nabízí příjemné počtení a vlastně i překvapení pro ty, kdo si knížku nevybrali na základě názvu, ale spíš jako možnost seznámit se s tvorbou mladé, ve své domovině však již úspěšné spisovatelky. Bismuthová získala literární ocenění už za svou prvotinu, rovněž sbírku povídek vydanou roku 1999. Později publikovala román (Scrapbook, 2004) a věnuje se také psaní televizních a filmových scénářů.

Název Vzala jste si psychopata? tentokrát není marketingovým tahem českého nakladatelství, jde o poctivý překlad původního titulu: Etes-vous mariée à un psychopathe?, kterým Bismuthová nadepsala poslední ze zařazených povídek. Knížka tímto pojmenováním získává nálepku příručky pro zhrzené manželky, což je ale mylný dojem. Ten však vytrvá i při četbě úvodního textu, označeného vyzývavým „Už vás to nudí“. Je typickou ukázkou „ženské“ ironie a obrací se na čtenáře stylem ženy, jež se cítí být něčím víc než muž a utahuje si z toho, že se on považuje za tvora jí nadřazeného. Otázkou je, zda autorka myslí tenhle text vážně a snaží se oslovit to správné publikum, anebo ne. Také může jít o dokonalé mimikry – v tom případě jí snadno sedneme na lep. Doufejme, že druhá možnost je ta správná. Pravděpodobně se tedy jedná o pokus stylizovat se do určité formy ženského uvažování, jež je snadné napodobit pro jeho klišovitost a ještě snadnější přehnat přes míru: nijak to neuškodí, protože tenhle tón a tyhle argumenty všichni dávno známe a slýcháváme v různém dávkování.

Pokud se pročteme přes zmíněný text a nenecháme se odradit mylnou představou, že máme v rukou knihu, jež nenabízí víc než vyčpělý pamflet zhrzených feministek, čeká nás ono příjemné překvapení. Následuje ještě devět povídek, všechny vtipné a naprosto rozmanité. Utahují si z žen i mužů, mladých i starých, nahlížejí do absurdních, často paradoxních vztahů, vyprávějí příběhy stejně směšné jako smutné.

Sympatické je, že příběhy často nekončí moralitou a nezřídka nemají ani jasný konec, ubíhají do ztracena. Pojednávají opakovaně o tom, jak jeden druhého podvádí či jak se ten, kdo z toho vychází hůř, s takovým zjištěním vyrovnává. Návod na řešení partnerské krize ale nehledejme, nečekejme. Spíš úsměvný, většinou velmi trefný pohled na to, jak z komára děláme velblouda a jindy se snažíme velblouda radši nevidět.

Námět je sice v podstatě stále týž: vztahy milostné, partnerské, přátelské, rodinné, nicméně každá povídka je jiná. A to nejen tím, co popisuje, ale i způsobem, jak příběh či problém pojednává. Dočteme se o tom, co těžko snášíme sami, avšak u kamarádů spiklenecky tolerujeme. Nakousneme i případ, kdy jsou tihle kamarádi naopak obětí takové nepříjemné situace (pořád se jedná zejména o nevěru) a my se (protože nejde o nás) pohoršujeme nad jejich sklonem zveličovat věci, které se prostě stávají. Potrápíme se přemýšlením, jak zaopatřit kamaráda, jenž se rozešel s partnerkou a léčí se balením mladých slečen, aby se přitom nerozpadl vztah i nám. Útrpně se usmějeme nad ženskou, která je neschopná být sama, postavit se na vlastní nohy a nebýt závislá na manželově peněžence. I pikantnější scénky se najdou, třeba takový večírek, kde peče každý s každým, ale nikdo o tom neví. S autorkou a jejími vypravěčkami můžeme dumat nad tím, máme-li se vázat na druhého, a pokud ano, jak si najít partnera, když jsme dlouho přebírali a najednou nám léta utíkají nějak moc. Jestli se vracet k tomu, koho jsme opustili, a pokud tohle už nějak vyřešíme, jak potom vyjít s tchyní. Nakoukneme i na dětský tábor, prožijeme si návštěvu matky u dospělé rozvedené dcery. Nakonec nás čeká historka o jednom zpackaném manželství s celebritou... Víc se prozradit nedá, snad jen že pohoršovat se nebudeme, všechny ty nastíněné problémy jsou lidské, blízké, normální, ale trefně a svižně podané.

Ještě zbývá kousek léta, knížka Nadine Bismuthové je ideálním čtením na pláž i do propršených dní, na dovolenou, ale klidně i na nudnou cestu MHD do práce.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Kniha:

Přel. Martin Kučera, Garamond, Praha, 2011, 224 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Témata článku: