Nevládní organizace Freedom House ve své závěrečné zprávě za rok 2010 konstatuje, že během minulého roku došlo ke zhoršení demokratických standardů v 25 zemích světa. Mezi nimi se nachází i Ukrajina. K negativním tendencím na Ukrajině patří omezování svobody slova, potlačování občanské společnosti a návrat vlivu státní moci na právní systém země. Svoje o tom vědí i ukrajinští spisovatelé. Názorným příkladem je pronásledování ukrajinské spisovatelky Marije Matios, o níž se již na iliteratuře psalo.

Ukrajinský spisovatel Jurij Andruchovyč, kterého čeští i slovenští čtenáři znají (jeho román Rekreace vyšel v češtině roku 2006, ve slovenštině již 1992, povídka Samijlo z Nemirova, švarný bandita v antologii ukrajinské povídky Expres Ukrajina roku 2008 a esej Středovýchodní revize v knize Moje Evropa, jejímž spoluautorem je Andrzej Stasiuk, v roce 2009), je rozčarován politikou prezidenta Viktora Janukovyče. V rozhovoru pro německé noviny Frankfurter Rundschau nazval Janukovyče parodií ruského předsedy vlády Vladimira Putina. „Z politického hlediska není Ukrajina evropskou zemí. Zase jsme někde v Eurasii. A perspektivy jsou špatné. Velmoži vykládají o evropské integraci, ale skutečnost je dost jiná,“ poznamenává Andruchovyč. A co se týče budoucnosti, nezapomněl dodat: „Jedinou nadějí zůstává, že pro velmože je důležitá západní perspektiva. Jejich bankovní konta jsou totiž na Západě." Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Předsedkyně prezidentské administrativy Hanna Herman nenašla žádné relevantní argumenty k odpovědi a pouze Anduchovyčovi zlostně doporučila, aby víc psal a méně mluvil.

Andrij Kurkov, ukrajinský spisovatel píšící rusky (jeho kniha Tučňák a smrt vyšla na podzim roku 2010 v češtině), etnický Rus a politický Ukrajinec, jak sám sebe nazývá, se vyjádřil takto: „Žijeme v čase politické pomsty. Tento zápas požírá Ukrajinu. Až tehdy, kdy tento zápas skončí, země pocítí, že je jednotná, celistvá a dokáže myslet na budoucnost“ (http://www.wz.lviv.ua/pages.php?ac=arch&atid=88559).

V článku na webu BBC Andrij Kurkov poznamenal, že Janukovyč a jeho prostředí kopírují ruskou formu vládnutí a kdyby to jen trochu šlo, změnili by zemi v „kontrolovanou demokracii“, jako je tomu v sousedním Rusku. Kurkov dodává, že Ukrajina je ještě relativně demokratickým státem, a to částečně díky existenci dvou částí země: východní (prosovětské) a západní (proevropské).

Negativně hodnotí Janukovyčovu politiku i známý ukrajinský politolog, spisovatel a esejista Mykola Rjabčuk (několikrát navštívil Prahu a jeho povídku Obydlí lze najít v antologii Expres Ukrajina), který pro rakouský deník Die Presse řekl: „Janukovyč vytváří autoritativní režim, který upřednostňuje velký byznys.“ Kromě toho si Rjabčuk myslí, že Janukovyč a celý jeho tým usiluje o to, aby Ukrajina opustila evropskou cestu, chce ji vidět co nejvíce izolovanou.

Známá ukrajinská básnířka Lina Kostenko, která vyšla z ústraní, v němž poslední dobou žila, reagovala na dění na Ukrajině v rozhovoru pro ukrajinský časopis Tyžděň: „Musíme se udržet nad propastí. Vracím se. Už nebudu stát stranou.“