V noci z úterý 17. na středu 18. srpna 2010 zemřel ukrajinský spisovatel Oles Uljanenko. Příčina smrti není dosud známá. Jak vyplývá z oficiálních informací ukrajinského tisku, na jeho pohřeb Svaz ukrajinských spisovatelů vydělil 300 hřiven (zhruba 726 korun), což většina autorových kolegů považuje za hloupý vtip. Uljanenko má být pohřben v rodné vsi na Poltavsku, kde dodnes žije jeho stařičká matka.

Skutečné jméno Olese Uljanenka bylo Oleksandr Uljančenko. Narodil se 8. května 1962 na Poltavsku. V roce 2009 vypukl skandál kolem jeho románu Žinka joho mriji (Žena jeho snů). Národní výbor pro otázky mravnosti prohlásil knihu za pornografickou, kvůli čemuž byla následně stažena z trhu. Závěr výboru vyvolal vlnu rozhořčení ukrajinské inteligence. Ale již v dubnu 2010 byl román znovu vydán a jeho prezentace se nesla v duchu provokativní performance. Oles Uljanenko je dále známý díky svému románu Stalinka, za nějž roku 1997 obdržel Ševčenkovu cenu. Celkem autor napsal na 20 románů. Uljanenko psal blog na Ukrajinské pravdě, novinách, které roku 2000 založil Hryhorij Gongadze, novinář záhadně zavražděný téhož roku. Poslední příspěvek na portálu Ukrajinské pravdy napsal autor před dvěma týdny. 

Olese Uljanenka byl velice svérázný člověk. Poté, co obdržel Ševčenkovu cenu, napsal tehdejšímu prezidentovi Kučmovi žádost o byt, který dostal. Uljanenkův děda byl Čečenec, kterého adoptovala rodina Uljanenků z Poltavska. Uljanenko sám v 15 letech utekl z domu, potuloval se po celém SSSR, žil u Jakutů, snažil se rýžovat zlato, pracoval v kryvorožských dolech, prošel sovětskou armádou, žil v Petrohradě. Roku 1984 se vrátil na Ukrajinu a v roce 1988 mu vyšla první kniha Zymova povisť (Zimní příběh). Roku 1997 obdržel Ševčenkovu cenu a začal pracovat v televizi STB. V roce 2006 vyšly jeho romány Syn tini (Syn stínu), Znak Savaofa (Znak Sabaota) a Bohemna rapsodija (Bohémská rapsodie).