Omnibusy neboli nová souborná vydání starých sešitů nakladatelství Dark Horse (u nás vydává BB/art) se v zámoří staly hitem. O jejich prodejním potenciálu svědčí i úspěšné uvedení na český komiksový trh, i když u nás je tomu možná z poněkud odlišných důvodů než v USA. Zatímco v Americe budou omnibusy kupovat zejména mladí fanoušci, aby si doplnili komiksové vzdělání a podívali se na začátek oblíbených sérií, v Česku se mnohdy jedná o vůbec první setkání s tou kterou postavou.

Také vzhledem k ceně české mutace se proto dá odhadovat, že cílovou skupinou zde budou fanoušci komiksu v produktivním věku, kteří si mohou dovolit kupovat dražší komiksy. Zatímco Vetřelci a další už se dočkali druhé knihy, těsně před prázdninami odstartovala legendární Maska Johna Arcudiho a Dougha Mahnkeho.

Původně Masku sice přivedl k životu v roce 1985 Mike Richardson, ale až v roce 1989 se pod taktovkou Arcudiho stává hitem číslo jedna a pro nakladatelství Dark Horse je stále jednou z klíčových sérií v jeho portfoliu.

Ani u nás není Maska neznámá, protože v 90. letech i v našich kinech běžel stejnojmenný film s Jimem Careym v hlavní roli. Film byl ale určen pro celou rodinu, a tak se stalo Masce to, že – jak říkají fandové komiksu – „vyměkla“. Její princip totiž není zrovna dětem přístupný: jakmile si někdo nasadí masku severského boha ohně Lokiho, stane se jeho chráněncem. Je sice nezranitelný, ale zároveň v něm maska uvolňuje to nejhorší z jeho charakteru. Nějakou tu temnou stránku má přitom prakticky každý z nás.

Hlavní motiv komiksu není vymyšlen vůbec špatně a v rukou dobrého scenáristy se s takovým námětem dají dělat učiněné divy. A John Arcudi je dobrý scenárista. Navíc Mahnke je velmi dobrý kreslíř, který dostal právě na Masce svou první velkou šanci. Vzhledem k objemnosti omnibusu si pak skuteční komiksoví nadšenci mohou užívat, jak se jeho kresba doslova stránku od stránky s přibývající praxí vylepšuje. Maska je zkrátka komiksový koncert po vizuální i dějové stránce.

Rozdíl mezi filmovou a komiksovou Maskou pak spočívá zejména v tom, že zatímco ve filmu je držitelem tajemného předmětu stále tentýž člověk, v komiksu putuje od majitele k majiteli a město se stává hřištěm teroru. Arcudi si hraje s myšlenkou, jak se bude chovat ten který nositel, když si ji nasadí na obličej. Když si ji použije policista, mohou se Masky obávat zločinci, ale ani muž zákona nemá dost síly na to, aby eliminoval její prokletí.

Nebezpečí, které z ní plyne, si brzy začnou uvědomovat všichni, kteří s ní přišli do kontaktu, ale síla masky spočívá i v tom, že je prakticky nezničitelná a dříve či později se najde nějaký další ochotný nositel. Krom Masky spojuje jednotlivé příběhy postava Kathy, která je jedinou příležitostnou uživatelkou, s níž si síla Masky neví rady. I když se v prvním příběhu Kathy nechová jako typická kladná hrdinka, je to ona, kdo jako první rozpozná, jak nebezpečná věc Maska je, a snaží se ji zneškodnit. Kdykoli ji nasadí, není to dobrovolný akt, ale shoda okolností v okamžiku, kdy se snaží masku zničit.

Snad právě tento motiv je zásadní pro ovládnutí temných sil, které jsou v Masce ukryty. Kathy dělá všechno proto, aby se Maska nedostala do nepovolaných rukou, respektive aby se nedostala do rukou žádných. Arcudi tak rozehrává nerovný duel, ve kterém nakonec není vítězů, pouze poražených.

Nejšílenějším příběhem je závěrečná část. V ní masku nalezne parta pubertálních mladíků, kteří se skrze ni snaží naplnit svoje naivní sny a přání. První z nich se pouze anarchisticky bouří proti společnosti a s maskou na obličeji tropí v zásadě neškodné šprýmy. Když pochopí, že jej síla masky ovládá, zahodí ji jen proto, aby se jí ujal jeho spolubydlící toužící po slávě rockové hvězdy. Následuje intermezzo, v němž masku navleče kuřák marihuany, v jehož podání je Maska ještě šílenější než kdykoli předtím.

Ještě než je Maska alespoň na nějaký čas hozena do vody z dosahu lidí, využije její síly k napravení světa poslední ze spolubydlících – šprt, který má za to, že on je tím vyvoleným, aby očistil tento svět od zla. Ani to pochopitelně nemůže dopadnout dobře.

V závěru prvního omnibusu Masky je tedy jasné, že se jedná o prokletý předmět, jenž nepřinesl nic dobrého ani mafii, ani policii, ani „normálním“ lidem. Maska je popkulturní ikona, jež si zahrává s archetypy lidského chování. Prastaré mýty jejím příběhům dodávají sílu, komiksové zpracování vtip a šťávu. Jeden z nejvydařenějších omnibusů, které byly na náš trh uvedeny.