Knižní veletrh v Lipsku (18. – 21. 3. 2010) je už tradičně příležitostí k představení větší skupiny českých autorů. Ve srovnání s veletrhem ve Frankfurtu se Lipsko orientuje především na německou jazykovou oblast, ale i někteří nakladatelé z jiných zemí sem vysílají své redaktory, aby zjistili, která nová jména se v této části Evropy objevila.

Pod křídly Světa knihy s. r. o. a Ministerstva kultury ČR se tu letos představil Josef Formánek, Radek Fridrich, Markéta Pilátová, Petra Soukupová, Kateřina Tučková a Tomáš Zmeškal. Německé vydání svého životopisu sem také přijel uvést Karel Gott. Kromě vystoupení přímo na veletrhu se část autorů účastnila akce Leipzig liest (Lipsko čte) a předčítala na různých místech po městě.

Například ve čtvrtek večer zorganizovalo rakouské nakladatelství Residenz setkání s Markétou Pilátovou v Cafe Puschkin. Její kniha Žluté oči vedou domů právě vyšla německy pod titulem Wir müssen uns irgendwie ähnlich sein (překlad Michael Stavarič). Autorka tu vystoupila s německým překladatelem z češtiny a slovenštiny Mirkem Kraetschem, který ostatně s nezdolnou energií a šarmem moderoval téměř všechny české pořady v Lipsku. Cafe Puschkin je vícepodlažní labyrint nevelkých místností a různých malebných prostůrků, schůdků, průhledů do sousedních místností i jiných pater. Předčítá se tu na dvou různých místech, jinde je běžný provoz, jen plakátky u vchodu žádají návštěvníky, aby brali ohled na literární program a příliš dnes nehlučeli. Atmosféra připomíná spíš jakousi černou hodinku ve větším obývacím pokoji, ale tedy s kulisou hospodského halasu na pozadí – s literaturou se tu nezachází jako se skleníkovou květinkou. Těžiště hodinového pořadu tvoří předčítání z knihy v němčině s krátkou úvodní českou ukázkou v podání autorky. Průřez knihou propojují vstupy, v nichž autorka osvětluje jednotlivé postavy a dějové zvraty. Kniha přítomné zjevně zaujala – několik si jich po skončení výtisk kupuje a nechává na místě podepsat. Následuje večeře na pozvání nakladatele Herwiga Bitsche, a tak se u jednoho stolu sejdou tři autoři nakladatelství Residenz: kromě Markéty Pilátové i legenda rakouského divadelního světa Erika Pluhar, která v Lipsku představila svůj nový román Spätes Tagebuch, a významný novinář Bernhard Odehnal, společně s Gregorem Mayerem autor publikace o pravicovém extremismu na východě EU s titulem Aufmarsch. Nakladatel využil přítomnosti Markéty Pilátové v Evropě (žije v Argentině) i k vystoupení v Berlíně (ve spolupráci s Českým centrem Berlín) a ve Vídni.

Hned naproti Cafe Puschkin je česká hospoda U Fleku – prostředí je tu podobné. Zde se koná o den později společné čtení Tomáše Zmeškala se slovenským spisovatelem Pavolem Rankovem na téma „Je tak snadné cítit se cizí“. Slovenskou část moderuje opět Mirko Kraetsch, českou část Christina Frankenbergová z Českého centra Berlín (společně s MK ČR a Literárně informačním centrem Bratislava je to jeden z organizátorů večera). Tomáš Zmeškal tu mluví o svém autobiograficky laděném románu Životopis černobílého jehněte, Pavol Rankov o románu Stalo se prvého septembra (alebo inokedy). V roce 2009 za něj autor získal Literární cenu EU (European Union Prize for Literature). České vydání Stalo se prvního září (nebo někdy jindy) připravuje nakladatelství Host. Konfrontují se tu tedy zážitky z vyrůstání v normalizačním Československu ozvláštněné tím, že dvojčata-hlavní hrdinové mají afrického otce (ve Zmeškalově románu), a příběh tří kamarádů ze slovenské obce Levice – Maďara, Čecha a Žida – soupeřících v rozpětí třiceti let (1938-1968) na pozadí dějinných zvratů, kterými Slovensko za tu dobu prošlo, o přízeň jedné dívky. Tyto dva tituly (zatím?) německy nevyšly, a tak má čtení ryze informační funkci – na rozdíl od vystoupení přímo na veletrhu není přitom příliš pravděpodobné, že sem zajde i některý nakladatel a nechá se ukázkami navnadit k vydání. Přesto je nabito.

V sobotu večer uvádí Kateřina Tučková svůj román Vyhnání Gerty Schnirch. Lipsko udržuje partnerské vztahy s Brnem, a tak se organizace ujal Thomas Krzenck z tohoto spolku. Koná se v aule Alten Nikolaischule poblíž kostela sv. Mikuláše. Nezkušenost s tlumočením vyřešil moderátor tím, že otázky a odpovědi s autorkou předem připravil písemně, takže ona své odpovědi volně česky parafrázuje a on předčítá podrobnější verzi v němčině. Na rozdíl od živého rozhovoru to snad působí nezvykle, ale na druhé straně jsou odpovědi obsažnější. Vzhledem k tematice stále ještě ne zcela zhojených česko-německých bolestí to není na závadu. Moderátor také předčítá v němčině ukázky z románu – zdá se, že tato jednodušší varianta autorského čtení (porovnejme to s pražskou Nocí literatury, kde úryvky z překladů přednášejí herci) je v Německu běžná.

Kromě skupiny českých spisovatelů vyslaných do Lipska ministerstvem tu vystupují i autoři na pozvání nakladatele. Jáchym Topol sem přijel představit čerstvě vydaný německý překlad románu Chladnou zemí (Die Teufelswerkstatt, překlad Eva Profousová, nakladatelství Suhrkamp). Ve víru nejrůznějších rozhovorů pro německá média se autor pochlubil i první recenzí v listu Die Zeit.

Tentokrát do Lipska své autory přijely osobně podpořit i literární agentury Pluh a Dana Blatná. Přítomnost spisovatelů dodává schůzkám s německými a rakouskými nakladateli něco navíc. Zbývá doufat, že to přinese ovoce v podobě dalších překladů české literatury do němčiny – a z tohoto odrazového můstku i do dalších jazyků. Hlavně ale doufejme, že do té doby Ministerstvo kultury ČR ujasní kritéria pro udělování překladových grantů tak, aby nakladatelé, kteří se na základě českého programu v Lipsku rozhodnou pro vydání knihy některého z přítomných autorů, také napřesrok od téhož ministerstva podporu na překlad dostali.