Jacek Dukaj (nar. 1974) je v Polsku znám především jako originální autor žánru science fiction, již jeho knižní debut – román Xavras Wyżryn (1997), první z řady Dukajových „alternativních historií“ – však naznačil, že možnosti autora sahají mnohem dále. Od samozvaného plukovníka Wyżryna, který se s pomocí atomové bomby snaží osvobodit Poláky z područí bolševické nadvlády, urazil Dukaj dlouhou cestu. Mezi širším publikem ho proslavila povídka Katedra (Katedrála, 2000), kterou v animované podobě zfilmoval Tomasz Bagiński. Již jeho oceňované romány Czarne oceany (Černé oceány, 2001) a Inne pieśni (Jiné písně, 2003) dokazují, že je s to propojit motivy typické pro sci-fi či fantasy s náročnými uměleckými postupy, neotřelými nápady (kupříkladu Jiné písně zachycují alternativní svět založený na předpokladu, že antické pohledy na fyziku a techniku byly správné) i intelektuální reflexí témat filosofických, etických či vědeckých. Po vlažněji přijatém románu Perfekcyjna niedoskonałość (Perfektní nedokonalost, 2004) překvapil Dukaj rozsáhlým opusem Lód (Led, 2007) odehrávajícím se v alternativní realitě světa po roce 1924. Po dopadu tajemného meteoritu ovládá svět podivná ledová hmota způsobující nejen rozsáhlé klimatické změny, ale mající také schopnost „zmrazit“ běh historie, logiku a následnost událostí. Stává se tak lákavě využitelným nástrojem manipulace s minulostí i budoucností...

Nejnovější Dukajova kniha, novela-pohádka-báje-horor Wroniec (2009), se v Polsku stala jedním z nejoriginálnějších počinů loňského roku. Wroniec (název je aluzí na WRON – Vojenskou radu národní záchrany, jež v Polsku převzala moc po vyhlášení výjimečného stavu v roce 1981) zachycuje polskou bezbarvou realitu 80. let a výjimečného stavu očima malého chlapce Adama. Zpracovává tedy téma, které se dodnes v polské literatuře neobjevuje příliš často, a to navíc formou nejen žánrově, stylově a jazykově originální, ale díky ilustracím Jakuba Jabłońského i takřka interaktivní. Titulní hrdina příběhu prosyceného tajemnou a zlověstnou atmosférou, která však nepostrádá ani prvky humoru, se vydává hledat svého otce, kterého 13. prosince 1981 unesl tajemný pták Wroniec, jenž je (jako řada další postav) zašifrovaným a personifikovaným portrétem institucí, organismů a symbolických figur reality raných 80. let.