Anne Waldman a performační poezie, Prague Writers‘ Festival - středa 10. 6. 2009
Anne Waldman (*2. dubna 1945) - americká básnířka a performerka, spojená s beat generation. V letech 1966-1978 organizovala projekt poezie v kostele sv. Marka v New Yorku. Editorka řady publikací, dokumentujících život beatniků.
Anne Waldman (*2. dubna 1945) - americká básnířka a performerka, spojená s beat generation. V letech 1966-1978 organizovala projekt poezie v kostele sv. Marka v New Yorku. Editorka řady publikací, dokumentujících život beatniků. S Allenem Ginsbergem založila Školu odtělesněné poetiky Jacka Kerouaka při Naropově universitě v Boulderu ve státě Colorado, kde působí dodnes. Vydala přes 40 knih. Obdržela řadu významných stipendií a přednášela po celém světě.
V Praze poprvé vystoupila v 1990 v Lucerně a na FFUK s Ginsbergem, dále v kavárně Globe v roce 1999, na festivalu Prague School of Poetry v NOD v roce 2000, v kostele sv. Martina ve zdi 2003. Česky vyšla sbírka Žena v řeči bystrá (One Woman Press, 2001), dále jednotlivé básně, jako Modrá (F Revue současné ženy, 1990), Stav agrese (LtN, 2004).
Anne Waldman je jednou z nejvýraznějších světových osobností performační poezie. Básníci jsou pro ni „zvěstovatelé“ (outriders), kteří pomocí živé poezie transformují vědomí světa. Působení „zvěstovatelů“ chápe jako dávný politicko-duchovní projekt, navazující na spřízněné duše, k nimž se často obrací, jako například v její verzi náboženské hymny Amazing Grace:
Verše pro novou lásku boží
Kdo Láskou Boží zasažen,
těch slovo sílu má,
jich každou's hláskou povznesen
Báseň Boží tě zná.
Vždyť básník perly hází zas,
když lásku chválit ví,
trubadúr srdcem žehná nás,
bard skrytě zacílí.
Tak Sapfin dráp & Shakespearův vtip
& Dantova mystická pouť
Emilyn rým, dech Whitmanův líp
jsou vryty do našich pout.
Když planety ustane běh
a vesmír ztichne v tmách,
pak dávných básní výkřiků ech
zas vznítí prvotní nach.
Já před Krista svatým Křížem dřev
se skláním s lítostí,
i Buddhův úsměv i Jehovův hněv
i Alláh jsou svátostí.
Však Báseň, tu Bůh seslal na zem,
ta ťala bídu mou,
ta v žití přehluší hrůzy a sten
svou hudbou neodbytnou.
(přeložil Martin Machovec)
Anne Waldman pokračuje ve zvěstování poezie inspirována širokou škálou praktik. Jako emeritní profesorka poezie je zná a předává dál všechny, od těch nejstarších jako keltská kalendářní abeceda Píseň o Amerigin nebo velšská Bitva stromů, kterou proslavil Robert Graves v Bílé bohyni. Od Sapfó a jejího musopolos domos přebírá například vzývání Kory a obrací je ke svým současnicím, kterým v šedesátých letech přísahala věrnost a podporu:
Přicházím zpívat…
moderním dcerám
v hedvábí a kůži,
s dlouhými náušnicemi…
Kéž probudí vás z netečnosti
horečně rozechvělá
píseň
Z dalších tradic je na performační poetice Anne Waldman je patrná inspirace dlouhé řady amerických spisovatelek a umělkyň, vlivy jazzu, psychotropních drog a magie, tantrického buddhismu, amerických indiánů, přivolávajících zpěvem manter energie, metody neustálého zasvěcování a meditace. Na průsečíku těchto vzorů se vynořuje Anne Waldman jako originální, specifická performační aktivistická básnířka s eklektickými přesahy, šamanka-bojovnice-umělkyně-matka-přítelkyně-editorka-soucítící bohyně.
Já jsem žena-ulita
Já jsem žena ulítlá
současná a ironická
já jsem žena umělkyně, sny si snící ve svém domě!
(Žena v řeči bystrá, překlad M. Machovec)
V této konkrétní básni, Žena v řeči bystrá, je zásadním vzorem Marie Sabina, mazatécká šamanka (+1985), která se stala se svými “svatými houbičkami” modlou generace amerických hippies. „Posvátné houbičky mluví jejím prostřednictvím… její zpěvy představují jeden z nejskvělejších příkladů užití transformačního jazyka“
… Já jsem žena-kniha, která je pod vodou, říká,
já jsem žena města plného lidí, říká,
já jsem pastýřka, která je pod vodou, říká,
já jsem žena, která pase nesmírno, říká,
já jsem pastýřka a přicházím se svým pastýřem, říká…
(Marie Sabina)
Anne Waldman je praktikující buddhistka a východní filozofie jsou dalším zdrojem její poetiky, kterou sama vysvětluje v řadě esejů. Například v eseji Princip Dákiní líčí metodu, jak promluvit pomocí skandování v rytmu tlukotu srdce. Používá i výzvy l´ecriture feminine psát tělem. Jde o nalezení prostoru, který je ženský a zároveň posvátný. Jen tak, vložením těla do textu, jeho performancí, „se dotýkáte chaosu, překračujete psychický práh… je to energická moudrost… dostane se vám spršky požehnání božstev. Tak se vlastně božstvem stáváme sami, se všemi jeho mírumilovnými i hněvivými aspekty a vším mezi, které využíváme ve prospěch ostatních. Tehdy performance nabývá správný smysl…“
Performační poezie, slamy a battly se v posledních letech staly součástí české scény, ale Anne Waldman se svých performancích stává extenzí dávných tradic i současných trendů, přidává svůj talent a charisma a nabízí poezii živoucí tak, jak ji u nás neznáme.
Literatura:
Jonssonová, Pavla. Miliónová boxerka básnického ringu: Anne Waldman a ženská performanční poezie 67-79 Slovo a smysl_ Časopis pro mezioborová bohemistická studia, FFUK Praha 2007, also: http://slovoasmysl.ff.cuni.cz
Jonssonová, Pavla, Kalivodová, Eva: “Spojené státy poezie” interview s Anne Waldman, Literární noviny. str. 11, č.5 26.1.2000.
Jonssonová, Pavla, Kalivodová, Eva: “Udržujeme si svou čistotu” interview s Anne Waldman, Rolling Stone. str. 56-58, prosinec 1999.
Roth, Moira: The Amazing Decade: Women and Performance Art in America 1970-1980, A Source Book, Los Angeles: Astro Artz, 1983
Knight, Brenda: Women of the Beat Generation. Berkeley,Ca: Conari Press, 1996,
Johnson, Ronna C., Grace, Nancy M. Breaking the Rule of Cool.University Press of Mississippi, 2004.
Johnson Ronna C., Grace, Nancy M. Girls Who Wore Black. New Brunswick: Rutgers University Press, 2002.
Jerome Rothenberg: Technicians of the Sacred. New York: Anchor Books, 1968.
Waldman, Anne: Outrider. Albuquerque: La Alameda Press, 2006
Fast Speaking Woman: City Lights Publishers; 1996
Vow to Poetry: Coffee House Press, 2001
The Beat Book: Shambhala; 1999
Angel Hair Sleeps with a Boy in My Head: The Angel Hair Anthology: Granary Books 2001
Civil Disobediences : Poetics and Politics in Action: Coffee House Press, 2004
Journals & dreams: Poems: Stonehill ,1976
First Baby Poems: Hyacinth Girls Editions 1983
Iovis Book I, II: Coffee House Press 1996
Marriage: A Sentence: Penguin, 2000 Helping the Dreamer: Coffee House Press, 1989
Troubairitz: Fifth Planet Press (May, 1993)
Skin Meat Bones: Poems: Coffeehouse, 1985
Kill or Cure: Publisher: Penguin (Non-Classics) 1994