Larrymu Gonickovi vyšla u BB/artu další kniha. Komiksová historie moderního světa znamená přímé pokračování Komiksových dějin, jejichž tři díly vyšly ve stejném nakladatelství před nějakou dobou. Gonick začíná Kolumbovým objevením Ameriky, kterým skutečně končí středověk a začíná podle dějepisců novověk.

Pochopitelně se právě tady vkrádá vzpomínka na Jana Wericha a na jeho polemiku o tom, že pokud čas dále trvá a trvá, měl by se jaksi posouvat i onen střed věků, ale to není Gonickův problém. Ten odvádí svou práci a dále seznamuje čtenáře s tím, co se na zeměkouli odehrávalo dávno předtím, než se Larry Gonick rozhodl pojmout kroniku lidstva tímto netradičním způsobem.

V čem je čtvrté pokračování odlišné od těch předchozích? Jako prvního si povšimneme změny formátu. Z velké A4 přešel autor na atypický formát, který nekoresponduje s předešlými díly, za to se velmi projevuje na kreslené formě knihy.

Gonick ubral plochy a zároveň i snížil počet ilustrací, které mají ale často více prostoru a jsou tak přehlednější, než byly dříve. To publikaci prospělo, protože se její autor dostává do věků, o nichž se dochovalo daleko více pramenů než v dobách předchozích. Volba toho, co v knize bude a nebude, je díky zvyšujícímu se počtu dostupných pramenů stále obtížnější a schopnost vybírat tak precizně stojí za poklonu. Bohužel proto na politickém rozložení Evropy zcela chybí České království, ale koho by zajímalo České královstí za vlády Jagellonců, když si americký autor nepovšiml ani dynastie Přemyslovců.

Gonick zkrátka řeší to, co skutečně hýbalo světem. Boj velmocí o rozdělení koloniálního světa (Španělsko proti Portugalsku) rozebírá velmi přehledně. Naservíruje čtenářům např. vše o těžbě stříbra v Potosí. Je to historické období, které v důsledku devalvovalo hodnotu stříbra na celém světě a vedlo k pohádkovému zbohatnutí Španělska. Všechno je pochopitelně podáno s vtipem přímo gonickovským.

Dalším velkým tématem tohoto dílu je rozdělení Evropy na katolíky a reformované, kterému se autor věnuje tak podrobně, jak jen to jde, aby se v tom ještě pořád zvládl někdo vyznat. „Zdrcnout“ do pár stránek třeba jenom Jindřicha Navarru, a k tomu ještě v komiksu... Tomu se říká skutečný výkon.

A pak se dočkají i Češi – přece jen Slavata s Martinicem skutečně odstartovali třicetiletou válku. Gonick nezapomněl dokonce ani na Fabricia. A pak následuje už jen informace o tom, že Německo přišlo za těch třicet let o půlku obyvatelstva. Doplňme, že nejen Německo.

Je jasné, že všechno se do komiksu vejít nemůže, navíc to pořád má být zábavné dílo – i když poučné. A zábava to skutečně je. Praktika připojit nějaký gag ke každé skutečně důležité informaci se osvědčila už v předchozích knihách a výtečně funguje i zde. Gonick v ní znovu dokazuje, že dějepis není nuda (tedy on nikdy nebyl, i když se nás o tom ve školách snaží soustavně a systematicky přesvědčit celé generace učitelů).

Překlad Tomáše Jeníka redigoval Richard Podaný a jejich spolupráce opět přinesla skvělé plody. I po redakční stránce lze Komiksovou historii moderního světa jen a pouze doporučit!