O životě Guida Guinizzelliho, jenž je považován za zakladatele „sladkého nového stylu“ (dolce stil novo), se nám nedochovalo mnoho informací. Narodil se kolem roku 1235 v Boloni, stejně jako jeho otec zde působil jako právník a soudce a byl také politicky činný. Jelikož patřil mezi ghibelliny (přívržence rodu Lambertazziů), kteří byli roku 1274 poraženi stoupenci papeže (guelfy), byl z Boloně vypovězen. Uchýlil se do Monselice, města poblíž Padovy, kde v roce 1276 zemřel.

Guido Guinizzelli, z jehož díla se nám dochovalo pět kancón, dvanáct sonetů a dva básnické zlomky, je autorem jednoho z „manifestů stilnovismu“, kancóny V šlechetném srdci láska je a byla (Al cor gentil rempaira sempre amore). Tato skladba obsahuje hlavní témata této básnické školy, mezi něž patří především pojetí lásky jako očistné síly, díky které je člověk schopen docílit ušlechtilosti duše, a popis milované ženy jako andělské bytosti. Tato témata převzali a dále rozvinuli další dva stilnovisté Dante Alighieri a Guido Cavalcanti, a pak jsou dále prohloubena v díle Francesca Petrarky.

Dante Alighieri vzdal Guidovi Guinizzellimu poctu ve své Komedii (Očistec, Zpěv XXVI., v. 94-99):

„Jak v Lykurgově smutku oba syni
se pohnuli, když matku zhlédli znova,
tak já se hnul, však spíš jak ve svatyni,
když slyšel jsem se toho pojmenovat,
jenž otcem mým i každého, kdo tvoří
skládání sladce milostná a nová.“

Bibliografie:
G. Guinizzelli, Poesie, Arnoldo Mondadori, Milano 1986.
R. Ceserani, L. de Federicis, Il materiale e l’immaginario, sv. 3, Loescher, Torino 1979, str. 702-707.

Internetové odkazy:
http://www.girodivite.it (italsky), encyklopedie světových autorů se stručnými informacemi o jejich životě.

Úryvek z Komedie je převzat z Dante Alighieri, Božská Komedie, překlad F. O. Babler, Vyšehrad, Praha 1952, str. 305.