Společenská satira v interpretaci italské publicistky Luciany Littizzettové dokáže nejen pěkně promasírovat bránici, ale hlavně získat cenný nadhled nad pochybnými projevy moderní civilizace.

„Rivergination“ se provádí proto, aby se zabránilo „svalutation“ a podnítila se „devolution“. Poslední móda plastické chirurgie: pár minutek a ejhle, jsme zase bělostné a neposkvrněné jako při prvním přijímání. Podobně jako když potřebujeme prodat auto a vynulujeme mu tachometr, aby vypadalo jako nové.

To je jen jedna z posledních bláznivých incentiv každodenní reality, která nenechává v klidu italskou publicistku Lucianu Littizettovou. Ta ji analyzuje až na dřeň a cupuje na kousky a s neopakovatelnou komickou katarzí ji promění v humoristický skvost.

Na základě jakési světové ankety – provedené muži – publikoval jeden americký časopis žebříček padesáti nejžádoucnějších mužů planety. Že se na prvním místě objevuje George Clooney je nediskutovatelné, ale že je na pětadvacátém místě Silvio Berlusconi, to Lucianu opravdu zneklidňuje. Vždyť proč pak nefiguruje mezi prvními padesáti ženami-hvězdami ona sama? „Jsem vysoká jako on, nosím rovněž vysoké podpatky, používám make-up, barvím si vlasy a vlastním také tři televize: jednu v kuchyni, jednu v obýváku a jednu v ložnici,“ argumentuje.

Luciana Littizzettová (nar. 1964), původním povoláním profesorka hudební výchovy a literatury, patří dnes ke kultovním osobnostem italské humoristické scény. Filmová herečka a autorka několika úspěšných bestsellerů je známá v současné době především jako protagonistka televizních talk show. Na její osobité výstupy v pořadu „Che tempo che fa“, (tj. „Co je to za počasí“, ale zároveň to může znamenat „Co je to za časy“) čekají každou neděli večer miliony příznivců.

Předmětem rafinované věrolomnosti Littizzettové jsou samozřejmě muži, politika, a pak celý konzumní a mediální svět kolem nás. Ve své poslední knize satirických zamyšlení Rivergination zmiňuje mimo jiné ty muže, co vstávají uprostřed milostného objetí, aby se podívali na právě došlou SMS zprávu. Jiní řeší dilema, zda jsou lepší slipy nebo boxerky a všem je společná noční můra odvlasatělých lebek. Ženy naopak mohou jen těžko pěstovat přirozenou eleganci úměrnou věku v duchu svých matek, když je média tvrdě konfrontují s téměř padesátiletou Sharon Stone.

V politice míří například na „růžové kvóty“, tedy stanovený počet žen ve vládě. Že je ministryně pro rodinu žena, která sama rodinu nemá, nikdy nebyla vdaná a je tudíž v pohodě? Bere si na mušku všechny ty nabubřelé politiky, kteří se jen předvádějí na televizních kanálech a vydávají kuriózní zákony, jako ten o zákazu používání vulgárních výrazů a gest při řízení auta. A reklama a nakupování: co je to za nesmyslné produkty, které nám teleshopping nabízí „v akci“? Soustruh pro včelaře, klapky na uši pro osly a kráječ polévky z mosazi. A jak to, že v době, kdy létáme na Měsíc a zkoumáme staminální buňky, nikdo ještě nevymyslel pořádné ponožky, z kterých by se po čase neklubaly palce?

Littizzettová dokáže bravurně spojit jevy veřejné s těmi obecnými v našem soukromí, a tak si všimneme, že je to skoro všechno tak, jako kdyby se to stalo nám. Identifikujeme se tím, smějeme se tomu, ale zároveň podvědomě zaujímáme kritický postoj a zdravý nadhled.

©  Lenka Uchytilová