o autorovi

Apoštol Pavel
(závěr hry)
16. scéna
Řím L.P.65.Vězení. PAVEL a PETR.
Hněv PAVLA opustil. Klidně uvažuje o tom, co mu PETR řekl.

PAVEL: Myslel sis, že jsem blázen.
PETR: Lidé hluboce nábožensky založení mohou vzbuzovat hluboké rozpaky.
PAVEL: Ale ne. Viděls ve mně duševně vadného člověka.
PETR: To, cos nazval trnem zabodnutým do svého masa, to jsem…
PAVEL: Ty si myslíš, že mě k duchovnímu působení hnala nějaká moje duševní porucha?
PETR: Jakub si to myslel. Alespoň zpočátku. Ale když se dozvěděl o Tvých úspěších a když ses pak po patnácti letech vrátil do Jeruzaléma jako vůdčí představitel křesťanských společenstev z celého Římského impéria, a ještě k tomu s tolika penězi… Já nevím, já vlastně nevím, co si Jakub myslel, Ale ano. To, jak se tem příběh o Ješuovi, kterého jsi přejmenoval na Ježíše, rychle šířil, jako lesní požár… nedokázal se s tím vyrovnat. Zabilo ho to. Měl jsem být u něj, když umíral.
PAVEL: Ale nebyls.
PETR: Nebyl.
PAVEL: Protože jsi se mnou hlásal slávu toho, komu říkáš „můj“ Ježíš.
PETR: Ano.
PAVEL: Věřils tomu vůbec někdy?
PETR: Celá léta.
PAVEL: Ale teď, několik hodin před naší smrtí, už nevěříš. A všechno to, co jsme vykonali, ti lidé, které jsme pokřtili, kongregace, které jsme založili… ty tvrdíš, že to všechno je lež?
PETR svěsí vyčerpaně hlavu.
Petře, dovol své myslí, aby se naplnila vším tím, co je pravda, co je hodno úcty, co je bezúhonné, vším, co je dobré a zaslouží si jen chválu.
PETR: Uvědomuješ si, že mi tady cituješ jedno ze svých kázání? Které jsem už
Nesčetněkrát slyšel? Síla tvé vůle nemůže směnit, co vím.
PAVEL: Duch Svatý ti pomůže.
PETR: Ješue nezemřel na Jeho kříží.
PAVEL se začne posilovat zpěvem. Je očividně velmi rozrušený.
PAVEL: Kristus zemřel za naše hříchy, v souhlase s Písmem svatým. Byl pohroben a v souhlase s Písmem vstal třetího dne z mrtvých a zjevil se Petrovi…
PETR: … Ne, to se říkalo…
PAVEL nedbá PETROVÝCH protestů.
PAVEL: … a pozdějí dvanácti následovníkům…
PETR: … pravda, ale oni věděli, že nezemřel…
PAVEL: …a pak se zjevil více než pěti stům bratří najednou…
PETR: … to je strašný omyl, ztratili rozum, nepochopili…
PAVEL: A potom Jakubovi a potom všem apoštolům, a nakonec se zjevil i mně, mně, znetvořenému, mrzáckému dítěti.
Víření bubnů.
PAVEL těžce dýchá, jako by měl v příští chvíli omdlít.
PETR se ho pokouší utěšit.
PETR: Pavle…
PAVEL se obrátí k němu a vybuchne.
PAVEL: Kdyby Kristus nevstal z mrtvých, naše kázání nemá žádný podklad. Ani naše víra. Kdyby Kristus nevstal z mrtvých, naše víra nemá smysl. A nebyli bychom zproštěni svých hříchů. A všichni, kdo umírají v Kristu, jsou nadobro ztraceni.
PETR. To zní jako absolutní pravda!
PAVEL: Je to absolutní pravda!
PETR: Naše učení je dobré, je v něm velká laskavost, každodennost…Nestačí, že nám prostě říká, jak máme žít?
PAVEL: Ne. Pokud se naše víra v Krista týká pouze tohoto života, co potom vlastně jsme? Politováníhodní bláhovci. Pokud by on nebyl vstal z mrtvých, jsme lháři a náš život nemá smysl. Jediné, co můžeme říkat, je potom: jezte, opíjejte se, protože zítra všichni zemřeme.
PETR: Odpusť mi.
PAVEL: Co?
PETR: Že jsem zabil ten velký příběh.
PAVEL: Jestli nebyl nikdy pravdivý, neměls co zabíjet.
PETR: Ne.
Vstoupí HLAVNÍ ŽALÁŘNÍK a JEHO POCHOPOVÉ.
HLAVNÍ ŽALÁŘNÍK: Máte návštěvu. Budete se chovat podle předpisů.
Lehněte tváří k zemi. Rychle!
POCHOPOVÉ donutí PETRA a PAVLA, aby uposlechli.
Když vás vyzve, abyste vstali, ať vás to ani nenapadne. Zůstanete na zemi, na všech čtyřech. A nesmíte k němu zvednout oči. Máte zakázáno se pohnout směrem k němu. Je to jasný? Víření bubnů. Jasný, ano?
PAVEL: Ano!
PETR: Ano!
HLAVNÍ ŽALÁŘNÍK: Kdyby se něco ošklivého stalo, stáhli by mě zaživa z kůže, ale nepřejte si vědět, co by provedli s váma. Vaše poprava by se klidně o týden odložila, aby byl čas na vaše mučení. Takže chovat se rozumně, ano?
PETR: Kdo to je? Kdo se na nás přišel podívat?
HLAVNÍ ŽALÁŘNÍK: Císař Nero Klaudius. Vládce světa.
Všichni ustoupí.
Vejde NERO. Je skvostně oděn, na tváři má ženskou masku.
NERO: Přesněji vládce známého světa. Neboť přece musí být ještě další světy, ne? Čímž chci říct, že tahle zprdelená forma existence nemůže být jediná. Co vy na to, křesťané? Jsou nějaké jiné světy, nad nimiž bych se mohl ujmout vlády? Můžete vstát.
POCHOPOVÉ ostražitě přihlížejí. PAVEL a PETR se nadzvednou na všechny čtyři.
Který z vás je ten římský občan?
PAVEL: Já.
HLAVNÍ ŽALÁŘNÍK: Já taky, césare!
NERO (k HLAVNÍMU ŽALÁŘNÍKOVI): Nech nás o samotě.
HLAVNÍ ŽALÁŘNÍK: Césare – já…
NERO: Jestli mě zabijou, bude to žertovná smrt. Ale moc je vůbec žertovná záležitost.
Velitelské gesto. ŽALÁŘNÍCI odejdou.
Odsoudil jsem vás já sám?
PAVEL: Ano.
NERO: Nevzpomínám si. Asi jsem byl hodně opilý.
PAVEL: Žádal jsem, aby mě ukřižovali.
NERO: Jako tvého boha, co? Soudní vykonavatel to samozřejmě odmítl.
PAVEL: Ano.
NERO (k PETROVI): Ale tebe na kříž přibijou.
PETR (vyděšeně): Ano, césare.
NERO: Výborně. Jen aby bylo jasno. Oba jste v podstatě už mrtví. Proto jsem tady. Já si rád povídám s mrtvými. Jenom ti dokážou zachovat má tajemství.
Sejme masku. Objeví se unavená tvář.
Nekrčte se tady jako psi, prosím vás. Tohle věčné pokořování, tyhle rituály… Já vím – mají zajistit moc. Společně se strachem.
PAVEL a PETR se posadí.
Rituály. Opakované modely chování. Aby se jimi podpořila víra. Zarazilo se chaotické jednání. V náboženství nakonec záleží právě na rituálu. Ne na jeho významu, co? Třeba jak si vy představujete, že pijete krev mrtvého boha?
PAVEL chce něco říci.
Nemyslete si. Já samozřejmě dobře vím, že nezabíjíte malé děti. Na té vaší poslední večeři byli i císařští špióni.
PAVEL: Špióni?
NERO: No jistě. Už dlouho jste pokládáni za lidi impériu politicky nebezpečné.
PAVEL: Pronásledujete nás, protože ohrožujeme vaše bohy.
NERO: Žádné naše bohy neohrožujete – co to žvaníš, člověče?
Opatrně se rozhlédne a ztiší hlas.
Žádní naši bohové neexistují. A to mluvím jako někdo, kdo se po smrti v jednoho z nich promění. To se přihodilo většině členů mé rodiny, dokonce Klaudiovi. Ne – hrozba, kterou představujete, je politická.
PAVEL: My přece nejsme politická hrozba.
NERO: Ale jste. Přece musíte vědět, že ty vaše takzvané kongregace byly prošpikované udavači.
PAVEL: Ne.
NERO: Ne? Zasměje se.
PAVEL: Proč nás pokládáte za hrozbu?
NERO: Protože jste vedoucí představitelé kultu smrti. Kulty smrti vždycky státu působí problémy. Nemáme je rádi. Mithras, prosím, s tím už si nějak poradíme. Eleuzínská mystéria v Řecku, ty Řím nikdy neměl rád: Persefona v podsvětí, která se na jaře znovu zrodí. To není dobré. Příliš tajnůstkářské, příliš osobní. Ovšem ta slavnost se koná pouze jednou v roce, a už jsme se naučili ji policejně zvládnout. Stačí podmazat pány kněze. To obvykle funguje. Ale vy teď nemáte kněze, máte… „apoštoly“, které ustanovuje pouhá bláznivá vize „víry“, „Svatého Ducha“…
PETR se poleká.
PETR: Víte přece…
NERO: Jistě, jistě, Žide. Vím toho o tom vašem náboženství hodně. Jsem koneckonců přece umělec. Náboženství může doopravdy pochopit pouze umělec.
PAVEL: Křesťanství nepředstavuje pro impérium žádnou hrozbu.
NERO: Ale vy jste si to sami mysleli, než jste změnili jména. A strany.
PAVEL: Z království Božího se v Judei nikdy neměla stát rebelie. Ten nesmysl jsem zarazil. Království Boží není z tohoto světa.
NERO: Ano – učinili jste jisté teologické pokroky. Položili jste základy k tomu, aby se váš kult stal přijatelným. A pravděpodobně docela rozumně pracujete na tom, co by se z něj mohlo stát v budoucnosti.
PAVEL: Není žádné budoucnosti. Kristus se brzy vrátí.
NERO: Ale prosím tě! Mluvím přece s nejinteligentnějším mrtvým člověkem, který se mi dostal za dlouhá léta do rukou… nekaž to tímhle plácáním. Poslyš. Státní tajemství, které si mrtví vezmou s sebou do hrobu. Do několika let Řím Judeu zničí.
PETR: Zničí?
NERO: Tvou vlast srovnáme se zemí, Žide. Vaše milicionáře odzbrojíme a popravíme. A všechny fanatiky, na které narazíme na cestách i v poušti. Nejenom ty šílence, co se pohybují někde na okraji. Všechny kněze, vaše farizeje, vaše saduceje, vaše Makabejské. Strhneme jeruzalémský chrám, nenecháme kámen na kameni. Bude to tak krásné – jako píseň.
PETR: Strhnete chrám…
NERO: Zničíme celou zemi. Přestane existovat.
PETR: To je… proroctví?
NERO: Ne – velmi pečlivě připravený vojenský plán. Nebudete mít možnost to zítra rozkřičet do světa, chápej – protože budete mít vyříznutý jazyk.
Ticho.
PAVEL: Kristus přijde už v jednom z nejbližších dnů…
NERO: Nepřijde. Sám to dobře víš. Ale podívej se na to jinak. Až bude Judea vyvrácena, naskytne se vašemu kultu šance. Bude se moct odříznout od svých židovských kořenů, odhodit všechen ten balast kolem Mojžíšových zákonů. A vaše učení je v zásadě dobré – je kvietistické, autoritářské, jeho názor na rozvod je společensky stabilizující, klade důraz na slušné chování, především mezi ženami. A až budete mít kněze, v Antiochu, v Byzanci, v Efezu i v Římě, především v Římě… objeví se nová hierarchie korumpovatelných činitelů v bohatě zdobených hábitech, jako v každém jiném náboženství… Prosím, pak můžete doopravdy jednat se státe. Uplyne sto, možná dvě stě let, a z křesťanství se v impériu stane oficiální náboženství.
PAVEL: A proč nás tedy ihned nepropustíš?
NERO: Ale ne – cožpak si nic nepochopil? Dějiny potřebují váš příběh. Napřed mučedníci, potom diaspora, zoufalství, a pak teprve volný rozkvět mýtu a poezie.
Usměje se.
Ty kážeš pouhé dvě věci: vzkříšení a konec světa. To není žádná příběh! Křesťanství bude potřebovat mnohem víc. Ale historie to patřičně vyšperkuje. Z vás udělá světce, ze mě nejhoršího básníka, jaký kdy žil. Dějiny – to je jen samá lež. Dobrou noc, pánové.
Otočí se a chystá se odejít.
PAVEL: Stvoření temnot. Člověče propadlý zoufalství. Muži posedlý démony. Bezbožníku. Naslouchej mi.
NERO se otočí zpátky k němu.
Já věřím, že Ježíš zemřel na kříži a třetího dne vstal z mrtvých, aby nás spasil od našich hříchů. A že se každým okamžikem může ve slávě vrátit, a pak že nám bude spočítáno.
NERO: Jak spočítáno?
PAVEL: Ještě není pozdě ani na tvou spásu, césare.
NERO (nakloní se k PAVLOVI) : Ty ubohý obchodníčku s iluzemi. Hlasateli falešného učení. Posedlý falešným bohem. Ty poslyš mě. Jsme jen bláto. A do bláta se zase vrátíme. Všichni to v koutku duše víme, a to je naše veškerá sláva.
PAVEL: Budu se za tebe modlit.
Víření bubnů. Dívají se na sebe.
NERO se náhle obrátí k PETROVI.
NERO: A co ty? Mlčíš. Ty taky věříš, že ho…
Posměšně, zpěvavým hlasem.
…přibili na kříž, zvedli, pak sňali, a on pak šupky hupky z hrobu, a teď trůní po pravici Boží a vy lidé potvorní, dejte si pozor!
Ticho.
Tak jak? Věříš tomu?
Ticho.
PETR: Ano.
Podívá se na PAVLA.
Kristus zemřel za mé hříchy a vstal z mrtvých.
NERO: Poezie sebeklamu je vskutku silná.
Chystá se odejít.
PETR: Až zítra zemřu, nechci být ukřižovaný jako On.
NERO: Jenom postím tě teď nezačni škemrat o život. Zatím ses choval obdivuhodně.
PETR: Ne. Ne tak jako on. Toho nejsem hoden. Ukřižujte mě hlavou dolů.
NERO se na něj chvíli dívá. Pak pokrčí rameny.
NERO: Je-li to tvoje přání…
Přiloží si masku k obličeji. Chvíli se na sebe dívají. Pak NERO odejde.
Ticho.
PAVEL: Petře.
PETR: Vyrvou nám jazyk.
PAVEL: Petře.
PETR: Udělej to taky tak.
PAVEL: Petře.
PETR: Já jsem mu lhal.
PAVEL: Ne.
PETR: Nedokázal jsem… té stvůře, co tu byla… říct, že to je lež.
PAVEL: Není.
PETR: Nedokázal jsem mu říct pravdu.
PAVEL: Řekls mu pravdu.
PETR: Ješue je pohřben v Sýrii. V místě zvaném…
PAVEL: Ne… mlč. Mlč.
PETR: Nevstal z mrtvých…
PAVEL: Pššt.
PETR: Co jsme to udělali?
PAVEL: Stačí, když to řekneš.
PETR: Ne.
PAVEL: Vyslov to. A věř tomu.
PETR: Nemůžu. Já nemůžu.
PAVEL: Jen to řekni, můj bratře, můj bratře apoštole, první otče římské kongregace. Řekni to.
Zavíření bubnů.
Zprvu potichu, pak stále hlasitěji.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal z mrtvých.
PETR: Kristus vstal z mrtvých.
PAVEL: Kristus vstal …
Zatmít.
Konec.

Přeložil Miroslav Jindra
Text pro zveřejnění na stránkách iliteratura.cz poskytl PWF