Paulo Coelho není autorem, který by svými novými knihami překvapoval, a jeho čtenáři to od něj ani neočekávají. Neměnné zůstává i to, že Coelhovy texty vydává v českých překladech nakladatelství Argo, nemění se ani grafické pojetí přebalů, aby zákazník spokojený se zavedenou značkou neměl příliš starostí a knihu snadno našel. I obsahově jsou Coelhovy knihy v podstatě variací na stejné téma.

Nejnovější překlad Coelhových textů však ze zavedeného stereotypu mírně vybočuje. Kniha je odlišná na první pohled rozměrem, který příjemně souzní s jejím titulem, a díky menšímu formátu může být jako správná příručka v případě potřeby skutečně po ruce. Na rozdíl od několika posledních let, kdy originál i jeho překlady do různých jazyků vycházely téměř či zcela současně, knížka neobsahuje nové texty, ale je sbírkou krátkých zápisků, které vycházely v letech 1993 až 1997 ve Folha de Sao Paulo a dalších časopisech. Nejedná se o povídky ani fejetony, ale o postuláty charakterizující člověka, jenž je nebo by chtěl být bojovníkem světla. (Na své internetové stránce jej Coelho definuje jako „toho, jenž navzdory všem těžkostem všedního dne se ještě dokáže bít za své sny“.)

Paulo Coelho se tentokrát nesnaží vložit své poselství do románového příběhu, a to je ku prospěchu věci. Ideologii, kterou se rozhodl hlásat, neskrývá do podoby beletrie, ale nabízí jasný manuál s přímočarými instrukcemi, jak se vypořádat s životem. Rukověť poměrně nesourodých rad vyniká oproti předchozím dílům stručností a kompaktností. Výzvy a poselství, která spisovatel sděluje a káže, nevkládá do úst žádným postavám, jak to činil ve svých románech, kde nepřirozené a často patetické promluvy působily křečovitě a nevěrohodně.

V úvodu několikařádkového textu stojí stručná formulace zásady či zákona, jímž se řádný bojovník řídí. Následuje názorná ukázka uplatnění takového zákona v praxi. Místy zní text dost militantně a nechybí v něm výrazy jako válka, nepřítel, vítězství, boj. Bojem či malou válkou je tu všechno, co člověk činí, bojovník je pragmatik, který postrádá humor či spontánnost, je neustále ve střehu, kalkuluje své kroky a počítá, co mu přinese jaký prospěch. Jeho cílem je zvítězit a využívá k tomu všechny dostupné prostředky. Proto bych informaci „v každém z nás žije bojovník světla, máme ho v sobě všichni“, jak se píše na přebalu knihy, chápala spíš jako varování. Svět naplněný samými bojovníky světla by byl pěkně drsné místo.

Odlišnou atmosféru má krátký příběh, jímý jsou bojovníkovy zákony ohraničeny. Křehké vyprávění o chrámu s kouzelnými zvony, příběh chlapce, který ty zvony chtěl slyšet, ačkoliv chrám už dávno pohltily vody oceánu, je příběhem o touze, o hledání a naplnění v okamžiku, kdy člověk dokáže vnímat dar každého přítomného okamžiku. Vyprávění o chrámu a zvonech v Rukověti je téměř identické s příběhem z knihy The Song of the Bird (česky Ptačí zpěv, Cesta, Brno 1997). Ptačí zpěv obsahuje 124 příběhů vycházejících z dávných i novějších tradic různých kultur, jejichž pomocí jezuita indického původu, otec Anthony de Mello, ilustroval hledání duchovna ve všedním dni pro moderního člověka. Paulo Coelho jeho příběh doplnil, poněkud násilně, o postavu ženy, Panny Marie, která přebírá roli průvodkyně a motivuje chlapce - člověka obecně -, aby si stanovil cíl a na cestě za ním vytrval.