Fredy Germanos se narodil v Athénách roku 1934, a i když jeho předkové pocházeli z Mytilini na ostrově Lesbos, sám Germanos se považoval za rodilého Athéňana. Jeho matka byla sestrou skladatele Lea Rapitise.

Začal psát velice záhy, ale jeho hlavním povoláním byla novinařina. Od roku 1953 navštívil jako nezávislý reportér mnoho zemí, stával se stále známějším svými originálními rozhovory s osobnostmi světové politiky a kultury (J. F. Kennedy, J. Carter, J. Steinbeck, W. Faulkner, G. Garbo aj.), spolupracoval s deníky Eleftheria (svoboda), Mesimvrini (poledník) a Eleftherotypia (svobodný tisk).

Od roku 1966 začal pracovat v televizi a jeho pořady „Sůl a pepř“ a „První stránka“ se staly nejsledovanějšími ve své době díky neotřelému přístupu k lidem i událostem. Bývá proto nazýván prvním mužem řecké televize.

Literatura ho však zajímala průběžně. Již v roce 1953 se umístil na druhém místě Všeřecké povídkové soutěže mladých a celý život publikoval knihy humoristické (Promiňte, omyl, 1964; Napiš to, jak říkám, 1968; Mysli, než to koupíš, 1970; Fap, 1975; Jimmy, vem si oříšek…, 1977; První stránka, 1980; Nakonec jsme se zbláznili?, 1984 aj.), sci-fi novely (Nepřátelská planeta, 1978; SAM, 1980 aj.), historické romány (Má drahá Sofie, 1982; Sametová žena, 1994; Tereza, 1997 aj.), životopisy (Sbohem, Řeku…, 1988; Elli Labeti, 1996), povídky, které psal od svých 17 do 26 let (Mokré noci, 1998), a cestopisy (Dobrou noc, strýčku Oskare, 1979 aj.). Germanos již nestihl dokončit historický román o známém komunistickém vůdci N. Zachariadisovi.

Za knihu Napiš to, jak říkám dostal v roce 1968 první cenu deníku Apojevmatini (odpoledník). Velké oblíbenosti se stále těší román Má drahá Sofie, jež je vystaven na milostných dopisech Georgia Papandrea. Dle ankety časopisu Diavazo (čtu) patří mezi nejčtenější současné řecké autory.

Zemřel v roce 1999 v náručí své druhé ženy, herečky a tanečnice Marie Ioannidu. Germanos řekl o své tvorbě: „Oživuji příběhy různých lidí naší země, kteří mě zaujali. Jednou nohou stojím v dokumentech a druhou ve fantazii. Je to dobrý způsob, jak dát hrdinovi povstat a zároveň milovat Historii.“