Třetí seminář Britské rady v Kostelci nad Černými lesy
Seminář současné britské literatury 2004, Kostelec nad Černými lesy

Třetí seminář Britské rady v Kostelci nad Černými lesy

Už potřetí se v Kostelci nad Černými lesy uskutečnil seminář Britské rady věnovaný současné britské prózy. V půvabném zámečku tohoto středočeského městečka se tato akce poprvé konala v roce 2001 a hlavními hosty programu byli básník a publicista Blake Morrison, básnířka a dramatička Liz Lochheadová, prozaička Barbara Trapido a mladá básnířka Bernardine Evaristová. Při prvním semináři, který byl věnován hlavně studentům českých a moravských vysokých škol, se ustálilo i schéma programu, jež zůstalo zachováno dodnes – seminář trval jeden a půl dne a jeho jednotlivé části (respektive vystoupení anglických hostů) byly tematicky zaměřené tak, aby pokryly tři hlavní oblasti literatury, totiž prózu, poezii a drama, přičemž jeden z příspěvků (v tomto případě Bernardine Evaristové) byl doplňkový a pokrýval nějaké vedlejší téma (zde multikulturalismus). Jako host semináře vystoupil dnes velmi úspěšný Tobias Hill. Ve stejném scénáři pak seminář proběhl po dvouleté odmlce v roce 2003 – samozřejmě s jinými pozvanými hosty.

Letošní seminář byl postaven trochu jinak. Bylo zachováno časové schéma, ovšem změnil se termín (seminář se nekonal „tradičně“ na konci týdne, nýbrž na jeho začátku) a na rozdíl od předchozích ročníků nebyl určen pro studenty, ale pro lidi, kteří se literaturou zabývají už profesionálně. Britská rada oslovila široké spektrum překladatelů, nakladatelů, novinářů a akademiků, takže se 15. března na večerní ochutnávce vín a knih sešla v sále kosteleckého zámku skutečně pestrá skupina lidí. Početně byli zastoupeni zejména překladatelé v čele s Jarmilou Emmerovou, Pavlem Dominikem, Jiřím JoskemViktorem Janišem. Co se týče anglických hostí, pozvání přijali tito: předsedkyně panelu Honor Wilson Fletcherová, prozaička Jane Rogersová, divadelní kritička Joyce McMillanová a básník Alan Jenkins. Jako obzvláště zdařilý tah se ukázalo pozvání první jmenované, jež na rozdíl od ostatních není tvůrčím literátem, nýbrž prodejcem – dlouhou dobu se pohybuje v nakladatelském světě, pracovala v marketingových odděleních několika významných britských nakladatelství, byla jedním z porotců pro Guardian Fiction Prize a The Orange Prize of Fiction a jako editorka se podílela na vydání dvou knih: The Cost of LettersThe Test of Time. Její postřehy ze zákulisí současné britské prózy byly neobyčejně zajímavé a přednáška byla v kuloárech vysoce ceněna všemi zúčastněnými. Neobyčejně zajímavá fakta – toho druhu, k jakým se člověk normálně četbou tisku nedostane – byla prezentována jasně a uceleně, takže celkově nabídla plastický obraz složitého terénu současné nakladatelské praxe na britských ostrovech. Jane Rogersová, bývalá učitelka angličtiny a anglické literatury a autorka šesti románů, se zaměřila spíše na praktickou stránku psaní a její příspěvek nabídl pohled na současnou literaturu z pohledu tvůrčího autora. Joyce McMillanová pohovořila zajímavě jednak o divadle, jednak o charakteristických rysech a specifikách skotské literatury. Básník Alan Jenkins ve své přednášce věnované poezii zužitkoval nejenom své bohaté zkušenosti básníka, ale i dlouholetou redaktorskou zkušenost z literárního časopisu Times Literary Supplement, kde působí od roku 1981.
Letošní Kostelec se maximálně vydařil. Organizátorům akce (tedy Britské radě v zastoupení Elizabeth Whiteové, Milady NovákovéHeleny Kovaříkové) se podařilo dát dohromady skvělý, nadmíru zajímavý program a sezvat na něj velice dobře skloubenou skupinu lidí, takže diskuse nebyly omezeny jen čistě na prostor sálu, ale probíhaly dlouho do večerních hodin i mimo sál.


Vyhlášení překladatelské soutěže
Součástí úterního večera bylo vyhlášení překladatelské soutěže British Council Young Translator Prize, již Britská rada uspořádala ve spolupráci se serverem iliteratura.cz. Z více než 150 přihlášených porotcům nakonec dorazilo přes padesát textů a tři z nich byly vybrány do užšího výběru. S textem povídky Louise de Bernierese si nakonec nejlépe poradila Jana Vořechovská, jejíž text byl – slovy předsedy poroty Viktora Janiše – hned v prvním kolem „vybrán a považován za jakési měřítko, k němuž byly přikládány texty ostatní.“ Na druhém místě skončila renomovaná překladatelka Zuzana Šťastná a třetí byl David Vichnar.