Marit Tusviková (nar. 13. března 1951 v Høyangeru v západním Norsku) je norská autorka žijící v současné době v Oslo. Deník Dagbladet ji na svých internetových stránkách označuje jako „literární holku pro všechno“ a jejímu širokému žánrovému záběru nasvědčuje i bohatá bibliografie. Ta čítá sbírky poezie, romány, knihy pro děti, divadelní hry a scénáře. Tusvik publikuje v obou formách spisovné norštiny – bokmålu i nynorsku, přechod z jednoho jazyka do druhého v rámci jedné knihy jí nečiní potíže, v divadelní hře Plíseň se v dialozích dokonce střetávají bokmål a švédština. 

Marit Tusviková debutovala v roce 1979 básnickou sbírkou Cesta do země mandarínů (Reisa til mandarinlandet). Až do roku 1990 byla známá především jako autorka dětských knih a básní. Do let devadesátých však vstoupila jako dramatička a autorka románů.

V roce 1990 měla na Národní scéně v Bergenu premiéru dvouaktovka Plíseň (Mugg), která Marit Tusvikové přinesla kromě nebývalého diváckého úspěchu i prestižní Ibsenovu cenu. Hra byla uváděna na své domovské scéně i v roce 1991 a 1992, dále pak v Městském divadle v Helsingborgu v roce 1992, v The White Bear Theatre Clubu v Londýně v roce 1997 a mezi jinými i v Národním divadle v Budapešti v roce 2001. Je přeložena do švédštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny, ruštiny, maďarštiny a češtiny (v kombinaci se slovenštinou). V roce 1991 vydala Marit Tusviková svůj první román Ledový dům (Ishuset), za který dostala cenu pro autory píšící v nynorsk (Nynorsk litteraturpris). Poté následovaly další dvě hry, které byly vydány i knižně, Po Williamovi (Etter William, 1993), a Všech krásných dívek hambo (Alle vakre jenters hambo, 1994), a také úspěšný román Bell, navazující na Ledový dům. Je třeba také zmínit útlý a tematicky i výrazově sevřený román Tiše a pěkně (Stille og fint) z roku 2002. Do češtiny byla kromě divadelní hry Plíseň přeložena i povídka „Dovolená“ (v antologii Když je ryba dobrá, 2001).

V hořkosladké komedii Plíseň se potkají dvě ženy ve věku kolem 65 let v neútulném prostředí hotelového pokoje v gorbačovovské Moskvě konce 80. let. Maggi, elegantní norská dáma, vdova po obchodníkovi a na první pohled velice upjatá, v sobě nosí touhu osvobodit se ze svých životních klišé. Irma, švédsky mluvící Finka, vdova po dvou alkoholicích a s milencem ve Španělsku, zemitá a nic se netající se svou životní filozofií, že „ľudia sú plieseň na zemi“, v sobě skrývá stejně zranitelnou duši toužící po lásce. Dva styly, dvě životní kréda, dva jazyky (v překladu čeština a slovenština) se střetávají v dialogu o své minulosti, o svých manželstvích, o svých dětech a o svých touhách. Ač odlišné jako osobnosti a s naprosto odlišnými osudy, obě ženy mají jedno společné – nikdy nepřestaly toužit po životě a po lásce a nechtějí uvěřit tomu, že by jim věk v této touze mohl zabránit.

Dosavadní tvorba Marit Tusvikové
1979 Reisa til mandarinlandet
1984 Mellom sol og måne
1985 I byen under byen
1986 Jorunn og Janfrid
1987 Hestehov
1987 Katrine
1988 Kua som fraus
1989 Bruno Andante og wobbegongen
1990 Hareungen som blei åleine
1990 Plíseň (Mugg)
1991 Petter Larsens dag- og nattbok
1991 Ishuset
1993 Etter William
1994 Alle vakre jenters hambo
1994 Hvalross i bikini
1995 Bell
1996 Hører du månen
1997 Gjennomtrekk
1997 Barnas teaterbok (společně s Janem E. Hansenem a Mari Maurstadovou)
1998 Tsaren
1999 Nord
2002 Stille og fint
2002 Proppen
2003 Den forunderlige historia om Valdemar Blå og reisa gjennom havet
2005 Angerhøy
2009 Deilig er jorden
 

Odkazy
http://www.aschehougagency.no/authors/oktober/tusvik_marit (anglicky)
http://www.snl.no/Marit_Tusvik (norsky)
http://no.wikipedia.org/wiki/Marit_Tusvik (norsky)