Kolumbijský spisovatel Fernando Vallejo, bojovník za práva zvířat a horlivý kritik katolické církve i islámu, se řadí k nejvlivnějším intelektuálům Latinské Ameriky. V jeho románu Madona zabijáků, první autorově knize přeložené do češtiny, se stárnoucí intelektuál Fernando potkává s mladým zabijákem a homosexuálem Alexisem: skrytý a násilí plný svět medellínské chudiny, taxikářů, politiků, úředníků i vrahounů se střetává s vytříbenou evropskou kulturou.
Stanislav Škoda
Není to ani půl roku, kdy jihoamerická Venezuela zmizela z našich televizních obrazovek. Už jen matně si pamatujeme, že při demonstracích proti režimu diktátora Nicoláse Madura bylo zavražděno přes sto třicet převážně mladých lidí. Dějiny i současnost této „exotické“ země nám nyní díky nakladatelství Odeon připomíná jeden z největších objevů současné latinskoamerické prózy.
Mapa nakreslená špionem, česky dosud nevydaná autobiografická kniha kubánského spisovatele Cabrery Infanteho, naprosto skvělým způsobem vykresluje plíživý proces, jakým se „zelená“ Castrova revoluce pomalu a nenápadně proměňuje v profízlovanou diktaturu, kterou je dodnes.
Španělský spisovatel a novinář Ignacio Vidal-Folch (1956) pracoval za totality v Praze jako zahraniční korespondent. O čtvrtstoletí později své vzpomínky zpracoval v románu Pronto seremos felices (Brzy budeme šťastní), který je zajímavý nejen jako historické svědectví, ale i literárně.
Je to „velký“ román, přinejmenším v tom smyslu, že se jeho autor pokusil vykreslit celou historii Kolumbie v období posledních pětatřiceti let.
Román 2666 chilského spisovatele Roberta Bolaña dosáhl ve světě takového věhlasu jako svého času Márquezových Sto roků samoty nebo Nebe, peklo, ráj Argentince Julia Cortázara. To se žádnému Latinoameričanovi nepodařilo už přes čtyřicet let.
Povídky Carlose Victorii (1950–2007) jednoznačně patří k tomu nejlepšímu z kubánské prózy posledních dvaceti let. Jeho sbírka Stíny na pláži vychází nyní v češtině (nakladatelství FRA).
Argentinec Ernesto Sabato byl jedním z největších latinskoamerických spisovatelů a zároveň jediným z tamních intelektuálů, kdo už od třicátých let 20. století poukazoval na hrůzy sovětského komunismu. Autor románů Tunel, O hrdinech a hrobech a Abaddón zhoubce by se v červnu tohoto roku dožil sta let.
Když v roce 2007, dva roky po smrti Guillerma Cabrery Infanta, předala jeho manželka Miriam Gómezová literárním agentům k vydání rukopis románu Přelétavé nymfy (La ninfa incostante), vzbudilo to ve Španělsku a v Latinské Americe velkou vlnu očekávání. Zároveň se objevily i pochybovačné hlasy, zda nepůjde, jak už to u posmrtně vydávaných děl bývá, o nějakého „Frankensteina“, román sešitý z nalezených fragmentů, nebo zda se nebude jednat o jakousi literární recyklaci, přepracování starší látky, ja
Román Chilana Roberta Bolaña Divocí detektivové (španělsky vyšel v roce 1998) vyvolal senzaci a napsáno o něm bylo tolik, že už je těžké přijít s něčím novým.
Lahve vodky a hroudy hašiše slouží vypravěči jako rekvizity klauna, který chce mít hlavně klid, ale zaplete se do detektivního dobrodružství.
Kubánská spisovatelka si z dětství prý pamatuje i na Maxipsa Fíka, kterého na Kubě dávali v televizi. Do Prahy přijela uvést svůj román – deník nazvaný Všichni odcházejí.
S chilským revolucionářem a pražským kavárníkem a Jorgem Zúñigou Pavlovem.
Kniha Starý gringo, považovaná za vrchol Fuentesova prozaického díla, vyšla v češtině jako první svazek edice Transatlantika nakladatelství Garamond.