Pozapomenutý autobiograficky laděný román Idy Simonsové z roku 1959 se stal v roce 2014 nizozemskou literární senzací a překládá se už do více než dvaceti jazyků. Nadčasové zápolení dvanáctileté Gittel s nástrahami světa dospělých se odehrává téměř před sto lety v antverpské židovské komunitě a vyznačuje se svižným a vtipným stylem, což román řadí k nestárnoucím klasickým dílům.
LS
Lucie Smolka Fruhwirtová
Mgr. (1979) absolvovala studium české a nizozemské filologie na FF UP. V roce 2002 byla přijata k doktorskému studiu v oboru teorie literatury a připravuje disertační práci o recepci nizozemské literatury v Čechách po roce 1948. V rámci doktorského studia v roce 2002-3 pobývala na Universiteit Utrecht. Působí na Katedře nederlandistiky FF UP, kde vede semináře současné nizozemské literatury a literární teorie.
Nizozemská dramatička a spisovatelka Esther Gerritsenová vystoupila v lednu 2015 v pražské Arše a představila český překlad svého románu Žízeň. Při té příležitosti poskytla rozhovor o rozdílu v psaní pro diváka a pro čtenáře i o své inspiraci.
Nizozemská spisovatelka Esther Gerritsenová zkoumá v románu Žízeň rozhraní normálnosti a abnormálnosti v složitém vztahu matky a dcery. Nemožnost opravdového kontaktu ilustrují dokonale odposlouchané dialogy, závažnost tématu odlehčuje ironický pohled a čtivý styl.
Jak už název napovídá, Všehokniha nizozemského spisovatele Guuse Kuijera, laureáta ceny Astrid Lindgrenové („Nobelovy ceny za dětskou literaturu“), není jen tak obyčejná kniha, ale kniha o všech důležitých věcech lidského života, o odvaze, síle lidské vůle, naději, touze, lásce i vztahu k Bohu.
Píše se únor 1837. Do Ašantské říše přijíždí velvyslanec nizozemského krále Viléma I. a uzavírá s panovníkem Ašantů smlouvu o dodávkách zlata a otroků. Na důkaz upevnění vztahů s sebou nizozemská výprava odváží také dva desetileté prince, jimž se má v Nizozemsku dostat patřičného vzdělání. Jejich osudy vyjadřují rozpor mezi zachováním vlastní identity a snahou přizpůsobit se.
Tragédie 20. století v osudech koně - lipicána.
Vlámský prozaik Peter Terrin se ve svém čtvrtém románu Hlídač pokouší poodhalit, k jakým koncům může vést slepá oddanost řádu a povinnostem a prahnutí po vyšším cíli v prostředí, jehož kontakt s vnějším světem je omezen na jedinou škvíru v bráně.
Hudba byla a je pro literaturu častým zdrojem inspirace. Román Kontrapunkt Anny Enquistové se ale řadí k úzké skupině knih, v nichž je fikční svět i způsob vyprávění tak úzce spjat se zasvěceným hudebním výkladem a konkrétním hudebním prožitkem. Přesto je výsledkem čtivé dílo působící křehce a neobyčejně lidsky.
Významnou roli při sdělování ontologické zkušenosti, kterou chce autor pojmenovat, hraje i jeho jazyk – neodmyslitelná součást jeho poetiky. Úprdelný dny na úprdelný planetě se hemží drsnými, vulgárními výrazy v kombinaci s výrazy dialektickými, archaismy i neologismy, bizarními slovy či neobvyklými spojeními.
„Asthgforellah, asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah asthgforellah,“ drmolil Chalchal, když šel k Chomejnímu do pracovny. Asthgforellah se říká, když někdo spáchá hřích nebo má strach, že ho spáchá, nebo se chce něčemu vyhnout, ale nakonec se tomu nevyhne.
Po deseti letech vychází opět v českém překladu Rubena Pellara další kniha nizozemského prozaika, novináře a režiséra Leona de Wintera, a sice Právo na návrat. Podobně jako v předcházejícím románu Hoffmanův hlad (1990, česky 2000) se i tentokrát prolíná skeptický pohled na dějinné události s tématem nečekané ztráty dítěte, která hlavní protagonisty přivádí až na samý okraj šílenství.
Rozporuplné pocity a potřeba pochopit, proč je setkání s vycpaným člověkem tak zneklidňující, nutí vypravěče příběhu vypátrat tajemství El Negra. Kdo vlastně byl, kdo jej vypreparoval a jak se ocitl až ve vitríně muzea v zapadlém katalánském městečku Banyoles?
K hlubokým lidským pocitům, k tématům lásky a oběti a věčného sváru rozumu a citu se vrací Arthur Japin v románu Nádherná vada, který v překladu Olgy Krijtové vydalo na podzim roku 2006 nakladatelství Paseka.
Rozhovor s Arthurem Japinem.
Nakladatelství Lidové noviny splácí nyní dluh nejen jednomu z nejlepších romanopisců moderní nizozemské literatury, ale i jeho překladatelce Olze Krijtové. Ta román Růže z masa připravila pro vydání již na konci 60. let.
Jeden z nejvýznamnějších a často diskutovaných románů Huga Clause.
Tessa de Loo ani v této novele nezklame ty, kteří od prózy očekávají především poutavý příběh, ale potěší i náročnějšího čtenáře.
Když v roce 1993 vyšla kniha Dvojčata (De tweeling) Tessy de Loo, zaznamenala okamžitě velký úspěch u čtenářů.
Týden knihy má v Nizozemí již dlouholetou tradici a je očekávanou a mediálně bohatě prezentovanou akcí. Letos bude zasvěcen Francii.
V posledním čtvrtletí roku 2003 se na pultech knihkupectví objevila kniha významného nizozemského prozaika Harryho Mulische Siegfried.
